Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Přetahovaná o CRISPR

 |  4. 4. 2022
 |  Vesmír 101, 215, 2022/4

V roce 2020 získaly Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová Nobelovu cenu za editaci genomu pomocí nástroje CRISPR/Cas9. Dostalo se jim tím odborného uznání za vývoj této přelomové technologie. Jenomže patentové právo je jiná disciplína než vědecké soupeření. Kalifornská univerzita v Berkeley, na které Jennifer Doudnaová působí, se už roky přetahuje s Ústavem Broadových (Broad Institute), společným podnikem Harvardu a MIT, o patenty na CRISPR. Zatímco v Evropě slaví větší úspěchy Kalifornská univerzita, v USA většina dosavadních rozhodnutí nahrává Ústavu Broadových. Platí to i nejnovějším rozhodnutí amerického patentového úřadu z konce února.

Patentů kolem CRISPR je řada, největší spory se ale týkají patentů chránících použití editačního nástroje v eukaryotických buňkách. Tým Jennifer Doudnaové a Emmanuelle Charpentierové publikoval v červnu 2012 v Science článek demonstrující princip fungování CRISPR/Cas9 in vitro a u prokaryot. Prvním autorem byl Martin Jínek, který má na vývoji tohoto nástroje vypůjčeného od bakterií zásadní podíl. Patent pokrývající toto použití nikdo nezpochybňuje. Nasazení CRISPR u eukaryot ale publikovaly v lednu 2013 nezávisle na sobě obě konkurenční skupiny. A tady se příběh zamotává. „Původní patenty byly podány ještě za starého patentovacího systému, kterému se říká ‚first to invent‘. To znamená, že nerozhoduje, kdo první patent podal, ale zjišťuje se, kdo příslušnou věc první vymyslel. Jde se při tom do velkých detailů,“ vysvětloval nám před časem v rozhovoru Martin Jínek (Vesmír 98, 556, 2019/10).

Zatím poslední kolo tohoto sporu tedy v USA vyhrál Ústav Broadových, což mimo jiné zkomplikuje život firmám, které získaly licence na využití patentu Kalifornské univerzity v Berkeley (např. Intellia Therapeutics nebo CRISPR Therapeutics). Právní bitva však nekončí, univerzita se odvolá a spor se nejspíš povleče ještě několik let. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika, Biologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...