Hlavní obsah

Mám obavy o kyberbezpečnost, říká k válce šéf největší bezpečnostní agentury

Sledujte Agendu SZ Byznys s Pavlem Adamovským, generálním ředitelem Securitas ČR.Video: Silvie Friedmannová

 

Reklama

Dalším důsledkem války na Ukrajině bude zdražení bezpečnostních technologií. Nedostatek součástek a čipů bude načas ještě větší, odhaduje generální ředitel bezpečnostní agentury Securitas Pavel Adamovský.

Článek

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

I komerční bezpečnost se během pandemie potýkala s kritickým nedostatkem čipů.

Zákazníci bezpečnostní agentury Securitas musí počítat s tím, že si na dodávky počkají, běžně dva měsíce, v některých případech i tři čtvrtě roku.

Zato výpadek ukrajinského ani ruského trhu společnost nijak nepostihne, zaznělo v Agendě SZ Byznys. „Tyto dva trhy vnímáme jako nestabilní, také zde byly i nějaké legislativní překážky, například v Rusku nebyl nějakou dobu umožněn vstup zahraničních společností do bezpečnostních agentur, a obecně korupční prostředí v těchto zemích není úplně v souladu s naší korporátní politikou,“ vysvětluje Pavel Adamovský ze Securitas otevřeně, proč v obou zemích nepodnikají.

Bezpečnostní hrozby pro českou kritickou infrastrukturu se podle něj nezvýšily. Kde jim ale přibyla práce, to je ostraha míst nebo dopravních prostředků s velkým množstvím lidí, například bankovní pobočky tuzemských bank, v nichž si uprchlíci zařizují nový účet. Doprovázeli také vlaky, které vozí lidi prchající před válkou, na polsko-ukrajinskou hranici.

A největší hrozba? Aktuálně jsou to rizika z hlediska kybernetické bezpečnosti, je přesvědčen Pavel Adamovský.

Vzrostla teď poptávka po ochraně budov?

Nemyslím si, že konflikt na Ukrajině způsobil vyšší bezpečnostní rizika pro objekty v Česku, tudíž zvýšenou poptávku zatím neregistrujeme.

A kritická infrastruktura? Bezpečnostní opatření a ochrana těchto zařízení jsou stále stejné?

Kritická infrastruktura je podle mého názoru velice dobře zabezpečená, a dokud se nezmění bezpečnostní rizika, není důvod cokoliv v zabezpečení měnit.

Co tam všechno patří? Typově nádraží, nemocnice, vodárny?

Pod pojmem kritická infrastruktura najdeme vše, co je nezbytné pro fungování státu. To znamená, že je tam energetika, je tam finanční sektor, doprava, jsou tam samozřejmě zdravotnické služby.

Na pobočce banky je najednou větší poptávka po otevírání účtů například od ukrajinských uprchlíků a zde může být tedy větší poptávka po zabezpečení pobočky.
Pavel Adamovský, generální ředitel bezpečnostní agentury Securitas

Co by se podle vás muselo stát, aby vaši zákazníci, tedy ti, kteří si tyhle služby objednávají, stáli o posílení ochrany?

Já bych to ještě upřesnil. Samozřejmě vnímáme zvýšenou poptávku, ale ta není nutně závislá na zvýšení bezpečnostních rizik, je spíše generována provozními věcmi. Uvedu příklad: na pobočce banky je najednou větší poptávka po otevírání účtů například od ukrajinských uprchlíků a zde může být tedy větší poptávka po zabezpečení pobočky apod.

Což je skoro na všech pobočkách bank ve městech, kde jsou ubytováni uprchlíci. Museli jste tedy reagovat tak, že jste přidali lidi, přidali jste směny?

Určitě můžeme přidat fyzické zabezpečení budovy, ale zatím tu poptávku opravdu nevnímám jako nějak zásadní.

Pavel Adamovský

Generální ředitel společnosti Securitas ČR.

Je největší bezpečnostní agenturou v Česku. Poskytuje mimo jiné služby fyzické ostrahy, mobilní a monitorovací služby a elektronické zabezpečení.

Patří pod švédskou společnost Securitas AB, která má celkově 355 000 zaměstnanců ve 47 zemích světa. V Česku má šest poboček a zaměstnává více než 1 400 lidí.

V roce 2021 měla obrat 1,483 mld. Kč a provozní zisk 45 mil. Kč.

Co další dopady války na Ukrajině?

Vnímáme rizika z hlediska kybernetické bezpečnosti, to vnímáme jako nejaktuálnější hrozbu v současné době. Nevidím žádné omezení z hlediska dodávek bezpečnostních systémů, protože Rusko ani Ukrajina nebyly významným exportérem těchto technologií.

A působili jste na ukrajinském nebo ruském trhu?

Ani na ruském, ani na ukrajinském trhu jsme nepůsobili, což je pro nás samozřejmě jednodušší, protože se nemusíme z těchto zemí stahovat.

Čím to bylo? Securitas jako skupina má víc než 350 tisíc zaměstnanců, působíte ve 47 zemích. Proč tam není Rusko ani Ukrajina?

V minulosti byly pokusy se na tyto trhy dostat, ale vzhledem k tomu, že jsme švédská společnost, máme velmi vysoké standardy z hlediska byznys etiky a compliance (soulad s pravidly, pozn. red.), tak vnímáme tyto dva trhy zaprvé jako nestabilní, zadruhé zde byly i nějaké legislativní překážky, například v Rusku nebyl nějakou dobu umožněn vstup zahraničních společností do bezpečnostních agentur, a obecně korupční prostředí v těchto zemích není úplně v souladu s naší korporátní politikou.

Zaměstnáváte v Česku i ukrajinské zaměstnance?

Zaměstnáváme, ale podíl ukrajinských zaměstnanců je velice nízký, protože máme určité požadavky na bezpečnostní pracovníky a recepční a ten problém je jazyková vybavenost. Samozřejmě uvažujeme do budoucna, že bychom zde poskytli nějakou asistenci, protože vnímáme, že v nějakém střednědobém horizontu je ukrajinská pracovní síla zajímavá i pro náš sektor.

V souvislosti s uprchlickou vlnou, jaké šance by mohli mít na práci v bezpečnostním sektoru?

Pokud překonáme jazykovou bariéru, tak uplatnění pracovní síly z Ukrajiny vnímám jako významné a z dlouhodobého pohledu jako přínos.

Co by třeba mohli dělat? Většinou jde o ženy, které uprchly.

I v oboru komerční bezpečnosti je spousta pracovních pozic, které mohou vykonávat i ženy, ať už jsou to práce na recepcích či ostraze, práce v dohledových centrech atd.

Mnoha oborům chybí kvůli pandemii nejen lidé, ale i materiály nebo některé zboží. Jak moc se to týká vás?

Je to velké téma, protože komerční bezpečnost není pouze fyzická ostraha, ale jsou to samozřejmě také bezpečnostní technologie. A stejně jako třeba v automobilovém průmyslu i tady potřebujeme čipy. Na některé složitější systémy dnes čekáme měsíce.

Zmínil jste čipy. Co tedy teď nejvíce chybí?

Určitě to jsou například složitější kamery s inteligentní analýzou, kde právě čipy jsou kritické. U materiálů vnímáme zase nárůst cen. Ale obecně vnímáme, že u všech dodavatelů se výrazně prodloužily dodací lhůty.

Není výjimkou, že na některé komponenty se čeká i tři čtvrtě roku.
Pavel Adamovský, generální ředitel bezpečnostní agentury Securitas

A jak dlouho se tedy čeká?

Dneska máme průměrné zpoždění projektů kolem dvou tří měsíců, ale není výjimkou, že na některé komponenty se čeká i tři čtvrtě roku.

Co to prakticky znamená pro bezpečnostní zakázky, když se tak dlouho čeká? Budovy nemohou být uvedeny do provozu?

Spíše hledáme alternativní způsoby, jak budovu zabezpečit. Ať už prodloužit fyzickou ostrahu, nebo máme i určitá mobilní řešení, která můžeme převézt z místa na místo.

Nemáte obavy, že konflikt na Ukrajině tu situaci ještě zhorší?

Nevidím tam přímou souvislost, ale samozřejmě nepřímá souvislost tam je, protože konflikt na Ukrajině přinese určitě další inflaci, to znamená, že ten problém se zvětší.

Jak se dá právě na tohle připravit?

I za situace, kdy vnímáme, že je velký nárůst cen, se dá rozpočet pro bezpečnost stále ještě dobře řídit, ale je potřeba odlišný problém na ochranu objektů, je potřeba nějakým způsobem přehodnotit stávající zabezpečení.

Už máte uzavřené hospodářské výsledky za loňský rok, jak dopadly?

Myslím, že dopadly velice dobře. Skončili jsme rok 2021 s obratem těsně pod 1,5 miliardy korun a provozním ziskem 45 milionů, což je podobné jako v předchozím roce. Mohu říct, že ani ten složitý pandemický rok číslo dva naše podnikání výrazně neovlivnil.

Čím si to vysvětlujete? Dokázali jste nahradit to, co během pandemie vypadlo?

Já si hlavně myslím, že obor komerční bezpečnosti je stabilní byznys, i když třeba klienti mají složitou ekonomickou situaci, oblast bezpečnosti není ta první, na které se šetří.

O kolik bezpečnost zdražila a o kolik ještě zdraží?

Klasická fyzická bezpečnost je vždycky navázána na nárůst minimální mzdy, tak například k letošnímu roku nám rostou náklady průměrně o 6 procent, to jsou ty náklady, které potřebujeme přenést na naše zákazníky. U technologií vnímám nárůst od 5 do 20 procent.

Když jsme spolu mluvili naposledy, říkal jste, že koncem roku 2021 chcete být plně digitalizovaní. Povedlo se to?

Ano, udělali jsme v tom obrovský pokrok a vidíme v tom ohromný přínos jak pro nás, tak pro klienty.

A to znamená, že jste museli propouštět?

Digitalizace nutně neznamená propouštění lidí, ale spíše větší efektivnost, eliminaci ruční práce, papíru, ne nutně redukci pracovních míst.

Váš odhad toho, kdy se podaří dohnat nedostatek komponentů?

V současné době je to velice obtížné predikovat, já se naopak domnívám, že ta situace se ještě krátkodobě bude zhoršovat.

Co je hlavním cílem pro letošek?

Cílem určitě je nastartovat společnost k růstu, pořád budeme pokračovat v transformaci společnosti směrem od fyzické bezpečnosti k technologiím a věřím, že doba nepřinese nějaká další překvapení. I když i s nimi musíme počítat a poslední dva roky nás v tomto velice zocelily.

A co se týče celé skupiny Securitas?

Celé společnosti se daří velice dobře, asi tou největší zprávou na konci loňského roku byla akvizice společnosti Stanley Security, která se zabývá právě bezpečnostními technologiemi. Tato akvizice byla vůbec největší v dějinách Securitas a vnímáme to jako potvrzení toho, že to myslíme s technologiemi skutečně vážně.

A hodnota této akvizice?

Byly to víc než tři miliardy amerických dolarů.

Reklama

Doporučované