Menu
JenProCestovatele
Výlety Plzeňský kraj

Chodsko, kraj tradic a Jiráskových Psohlavců. Co zde navštívit?

Petr Gorás

Petr Gorás

4. 4. 2022

Na jihozápadě Čech se u hranic s Bavorskem nachází historická oblast Chodsko, kraj svérázných Chodů. V místních vesnicích se vlivem mnoha okolností podařilo udržet tradiční řemesla a zvyklosti mnohem déle než ve zbytku Čech. Čím jsou Chodsko, Domažlice i přilehlý Český les tak výjimečné? A proč stojí za to si sem udělat delší výlet?

Lomikare, Lomikare! Do roka a do dne…

Historie Chodska se odvíjí zejména od Chodů. O Chodech se zmiňuje již Dalimilova kronika (psána ve 14. století) v souvislosti s bitvou Břetislava I. a německého císaře v roce 1040. Jednalo se o strážce hranic, kteří se pořádně nachodili – odtud jejich pojmenování. Nebyli to však žádní profesionální vojáci. Spíše šlo o prosté sedláky, kteří si za svou službu vymohli na tehdejší dobu poměrně velké svobody. V době feudalismu nemuseli pro pána vykonávat robotu, mohli lovit divokou zvěř (za něco takového byl normálně trest smrti), volně provozovat řemesla a mnoho dalšího. Ozbrojeni byli jen nějakou prostší zbraní a společnost jim dělalo druhé nejstarší české plemeno – Chodský pes.

Jak se ale dozvídáme i z Jiráskova románu Psohlavci, v 17. století Chodové začali své svobody rychle pozbývat. Když jim jejich nový pán Wolf Maxmilián Lamingen zvaný Lomikar, nařídil robotu a zabíral jim půdu, Chodové v čele s Janem Kozinou povstali. Chodské povstání však bylo potlačeno a při své popravě pak Kozina, slavná chodská osobnost, prorokoval Lomikarovi do roka a do dne smrt – a on skutečně za rok zemřel na mrtvici při jedné hostině. Chodové však už své svobody nikdy plně nenabyli zpět.

Přírodní park Sedmihoří. Chrání toto místo tajemná energie?

Kraj řemesel a folklóru

Na Chodsku se z mnoha různých důvodů držely tradice mnohem déle než v ostatních částech Čech. Částečně to je zřejmě blízkostí hranic a snahou bránit se cizím vlivům, částečně podhorskou oblastí, která příliš nepřála zemědělství, částečně i konzervativní povahou obyvatel. Z řemesel je s Chodskem spjata především keramika, krajka a kanafas, lidové hudbě tu zase vládnou dudy.

Řemesla na Chodsku

Za navštívení stojí městys Koloveč, kde se nachází na celorepublikové poměry rozsáhlé Muzeum techniky a řemesel. Celkem si tu můžete projít 67 řemeslných dílen a živností z dob dávných i novějších. Už jste někdy slyšeli o hřebenářství, slaměnkářství, vlásenkářství, mandlířství či ledařství? Vedle toho můžete v Kolovči navštívit i místní prodejnu tradiční lidové keramiky, kterou se tu rod Volfů zabývá již od roku 1785.

V malé obci Postřekov zase můžete navštívit místní muzeum krojů, kde na více než 40 figurínách ukazují chodské kroje a jejich nejrůznější variace. A nejen to, v expozicích jsou vystaveny i historické krejčovské nástroje i předměty denní potřeby.

Folklorní slavnosti

Nejlepší atmosféru ale zažijete na každoročních velkých událostech. Mezi ty nejvyhledávanější patří Chodské slavnosti v Domažlicích. V letošním roce 2022 se budou konat 12.–14. srpna. Jedná se o skutečný svátek folklóru s mnoha vystupujícími z celého Česka a s desítkami stánků s ručními výrobky všeho druhu.

Snad ve všech chodských obcích se také v půlce února konají tradiční masopustní oslavy, které trvají po několik dnů. Ty nejdelší se konají v největší chodské vsi Postřekově a trvají celých 5 dnů. Začínají maškarním bálem, pokračují různými veselicemi a vrcholí oblíbeným maškarním průvodem s popravou Masopusta.

Domažlice – opevněné město na obchodní stezce

Přemysl Otakar II. založil Domažlice na zelené louce jako trhovou osadu, protože se tady větví obchodní stezka, která prochází Všerubským průsmykem,“ uvedl ředitel Muzea Chodska Josef Nejdl pro Český rozhlas. Podoba tohoto pohraničního města byla dlouhá staletí utvářena dvěma základními tendencemi – obchod a obrana před nájezdy. To je zde patrné dodnes. V historickém jádru tohoto desetitisícového města naleznete bohaté měšťanské domy z dob pozdní gotiky, renesance i pozdějších slohů. V jejich dlouhých podloubích se nachází nespočet obchodů, obchůdků a restaurací.

Domažlice už sice nejsou kolem dokola obehnány pevnou zdí jako kdysi, ale tu a tam pořád ještě narazíte na pozůstatky bývalé obrany. V samotném středu Domažlic stojí Chodský hrad, vystavěný již za Přemysla Otakara II. ve 13. století. Dnes zde najdete Muzeum Chodska a lapidárium. Ze stejné doby pochází obrovská městská brána v gotickém stylu, známá jako Dolní brána (jinak zvaná Pražská brána). Se svou čtyřpatrovou věží tvoří dominantu na konci podlouhlého historického náměstí.

Ze stejné doby nakonec pochází i Domažlická věž, která se vlivem nekvalitního podloží stala již v době výstavby šikmou věží. Shodou náhod je také stejně vysoká jako její šikmý protějšek v Pise – 56 metrů. Až do poloviny 20. století sloužila požárním hlídkám, které odsud pomocí chytrého systému vyzvánění a praporků dokázaly signalizovat, kde přesně vypuknul požár. Dnes je věž od května do září otevřena veřejnosti – uvidíte odsud až k pohraničí.

Smraďavka či Kozodírky. 10 nejvtipnějších a nejkurióznějších názvů českých vesnic

Muzeum Chodska

Nejstarší muzeum na Domažlicku bylo založeno roku 1883 a od roku 1931 se nachází na Chodském hradě. Věnuje se místní historii v podstatě již od pravěku až do 19. století. Už od počátků muzea zde celé generace návštěvníků mohli shlédnout například expozici „Chodská svatba“ a oblíbený je tu například i pohřební kočár z Mutěnína. Nově lze navštívit lapidárium (výstava kamenických prací) v hradním sklepení a přístupná je i hradní věž, hradní nádvoří i ochoz.

Součástí Muzea Chodska je i Muzeum Jindřicha Jindřicha, které se nachází v klasicistní budově 500 metrů od hradu. Jindřich Jindřich (1876-1967) byl slavnou místní osobností a proslul především jako etnograf a sběratel místních písní. Sbírka muzea dnes čítá na 9000 předmětů – kroje, lidový nábytek, předměty každodenní potřeby. Kromě toho se jedna z expozic věnuje i Jindřichovu zájmu o místní nářečí a lidovou hudbu.

Český les – na nejvyšší vrchol Chodska i po zchátralých vesnicích

K Chodsku neodmyslitelně patří Český les, který utváří přirozenou česko-bavorskou hranici. Právě tady Chodové střežili hranice a chránili les před pytláky. Nad lesem i celým Chodskem ční hora Čerchov (1042 metrů). Díky turistické oblíbenosti byla již na počátku 20. století na jejím vrcholu postavena kamenná Kurzova rozhledna.

V Českém lese naleznete spoustu turistických tras a naučných stezek. Za zmínku stojí především Naučná stezka Lísková u samotných hranic s Německem. Ta vás povede pozůstatky zaniklých obcí, které zpustly po vyhnání německých obyvatel na sklonku války. Celkem v oblasti zaniklo přes 50 obcí. Z některých nezbylo už téměř nic, z jiných zbývají jen základy domů, škol a kostelů. Zvláštní atmosféru mají ruiny kostela sv. Jiří i s přilehlým hřbitovem v zaniklé obci Lučina.

Zdroje: regionchodsko.cz, farnostdomazlice.cz, muzeum-kolovec.cz, chodsko.net, ceskyles.eu, rozhlas.cz

Ohodnoťte tento článek:
4,3
Právě čtete

Chodsko, kraj tradic a Jiráskových Psohlavců. Co zde navštívit?