10°C
Pak s nimi cestuje za dětmi po knihovnách či festivalech. Postavy v nich mají neobvyklá jména jako třeba Kurdžozola. „Název vymyslím, zadám do Googlu a když ho nenajde, je ten pravý,“ usmál se táta dvou dětí (3 a 5 let.)
Jeho hry jsou stoprocentně recyklovatelné a nepotřebují elektrickou zástrčku. Každou si nejdříve nakreslí a pak k ní posbírá venku a ve stodole materiál. Náklady jsou téměř nulové. Vymyslel jich už dvacítku. Například u jedné, podobné stolnímu ping pongu, tvoří sít paroží a kančí čelist.
Rozhádané ženské
Jako hrad Trosky s věžemi Panna a Baba na Liberecku i s podobnou legendou vypadá hra Fipin a Fubin. „Dvě ženy se zamilovaly do stejného muže a teď se o něj hádají. Hráči si navzájem míčkem shazují šňůru na prádlo, fotky milého atd., až se míček musí trefit do studny,“ popsal Jiří princip jedné z jeho her.
Jiří (30) z Morávky na Frýdecko-Místecku vyrábí unikátní deskové hry. Jana Gartnerová
Chvíli to trvalo, než kutil z hor dokázal konkurovat skákacím hradům a elektronické zábavě. Postupně však se svými hrami způsobil menší revoluci. Na nejrůznějších akcích, které objíždí, přilákal nejen děti, ale utkávají se proti sobě i dospělí.
20 emailů denně
V dnešní konkurenci digitální zábavy není lehké se prosadit s něčím, co nebliká nebo se v tom nedá skákat. „Tři roky jsem ráno před prací vstával a rozesílal na různé obce i organizace 20 emailů, abych svoje hry představil. Den co den. Až teprve po dvou letech začalo pozvánek přibývat. Teď už mě znají a zájem je takový, že mi letos bude muset pomáhat i manželka. Přes sezónu přišly pozvánky na téměř 50 akcí,“ dodal Šebesta.
