InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Koncert chrámového sboru Prachatice

    sobota 18.5 19:00 - Kostel sv. Prokopa, Strakonice

  • Šperkařský workshop

    sobota 18.5 9:00 - Hospoda Na Nové, Volyně

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod  >  Strakonicko  > 

Těší mě zájem mladých, říká ochránce přírody Jan Juráš. Staví žabí hlídky

1.4.2022 9:00

STRAKONICE – Akce k záchraně migrujících žab začala. Skupina dobrovolníků kolem Českého svazu ochránců přírody ve Strakonicích postavila v březnu dočasné zábrany u volyňské silice, kde se na jaře přes frekventovanou silnici přesouvají obojživelníci. Předseda strakonické organizace Českého svazu ochránců přírody Jan Juráš pro popsal, co všechno ještě dobrovolníky kolem záchrany žab čeká.

Jak se vydadřila stavba zábran kolem silnice za Strakonicemi?

Co do rozsahu práce byla akce stejná, jako už několik let. Staví se pořád stejně dlouhý úsek bariéry, zhruba 400 metrů. Sešlo se 20 dobrovolníků, zdaleka ne všichni byli členy naší organizace. Těší mě také, že se rok od roku zapojuje čím dál více mladších lidí.

Máte odhad, kolik obojživelníků se takto ročně podaří díky tomu zachránit nebo kolik jich předtím mohlo uhynout pod koly aut?

Na tomto konkrétním úseku se počet obojživelníků přenesených do bezpečí pohybuje kolem 300. Dalo by se říci, že bez tohoto opatření by jich větší část skončila pod koly automobilů na velmi frekventované silnici mezi Strakonicemi a Volyní. Na všech úsecích, kde se aktivně podílíme na záchraně, se ročně podaří zachránit tisíc až dva tisíce zvířat.

Jak dlouho probíhá migrace žab a co ji ovlivňuje?

Hodně závisí na průběhu počasí, obojživelníci nejraději migrují při vlhkých a teplých večerech. Pokud dochází k výkyvům, a hlavně k ochlazení, rozběhlý tah se může na několik dnů i zastavit. Ale v průměru se jedná o období zhruba tří týdnů.

Které druhy žab se na Strakonicku a v této konkrétní lokalitě nejčastěji vyskytují?

Z více než 95 procent se jedná o ropuchu obecnou. Okrajově se zde vyskytuje skokan štíhlý, skokan hnědý, čolek obecný, blatnice skvrnitá. Vzácně pak rosnička zelená nebo ropucha zelená.

Jaká je další práce po stavbě zábran při zahájení tahu?

Organizujeme takzvané žabí hlídky. Dobrovolníci jezdí po započetí tahu lokality každý den po soumraku kontrolovat a obojživelníky přenášet do bezpečí. Na úsecích bez bariér jenom na druhou stranu silnice ve směru tahu. Na úsecích s dočasnými migračními bariérami žáby přenášíme blíže k rozmnožovacímu rybníčku. Důležitou součástí je monitoring a evidence počtu a druhů, abychom měli nějaké srovnání mezi lety a přehled o celkovém vývoji situace. Pokud by se někdo chtěl zapojit formou žabích hlídek do této činnosti, ať se nám ozve na adresu posta@csop-strakonice.net nebo na telefon 721 658 244.

Jaké možnosti se vůbec pro ochranu obojživelníků používají? Viděl jsem i úplné dopravní uzavírky úseků silnic, stavbu provizorních zábran i budování stálých zábran s žabími podchody. Co je nejefektivnější?

Nejefektivnější je samozřejmě nepoškozovat vlhké a mokřadní biotopy negativními zásahy v krajině – intenzivním zemědělstvím a rybníkářstvím. Všeobecně problematická je těžká mechanizace a chemie na velkých plochách našich polí a zejména pak extrémně vysoké rybí obsádky v rybnících. Tento negativní vývoj dokáže zčásti kompenzovat vytváření náhradních rozmnožovacích biotopů, nových tůní a podobně. Všechny ostatní zásahy, trvalé nebo dočasné migrační bariéry a těžko dosažitelné uzavírky konkrétních úseků silnic, samozřejmě dokážou také pomoci ve smyslu záchrany konkrétního počtu zvířat před smrtí, ale jedná se většinou o z nouze ctnost v degradované zemědělské krajině.

Jak se dá vytipovat lokalita s velkým výskytem obojživelníků? Objevují se nové a zanikají třeba ty staré?

Pro většinu obojživelníků jsou ideální mělké a neznečištěné vodní plochy a nádrže, i dočasné. S absencí nebo malým počtem predátorů – ryb nebo třeba kachen. Je to skupina živočichů citlivých na tyto faktory, ale zároveň s obrovským rozmnožovacím potenciálem, takže pokud mají dobré podmínky, dokáží vhodnou lokalitu rychle obsadit a namnožit se zde. Proto má zničení každé tůně nebo mokřadu fatální následky. Na druhou stranu dokáží dobře reagovat na umělý návrat těchto prvků do krajiny.

Autor: Petr Eliáš

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace