30.03.2022, Michal Špírek

Pohádkový příběh Michala Vondrky. Je to zadostiučinění, uznává útočník

ČESKÉ BUDĚJOVICE — "Teď to vypadá na přečíslení! Valský. A tady je Vondrka před Frodlem! A je to gól!," zněl komentář Roberta Záruby k akci, po které se Budvar aréna otřásala v základech. Michal Vondrka právě v 57. minutě vstřelil vedoucí a postupový gól. Teď se hráč, který celou minulou sezónu promarodil kvůli vyhřezlé ploténce, chystá na semifinále.

Tak schválně, kolikrát jste si po zápase pustil svůj rozhodující gól?
Takový nejsem, tohle úplně nedělám. Viděl jsem to jednou mám pocit na Instagramu, ale jinak jsem na to nekoukal.

Prý to snad ani nebyl váš záměr, zakončit po blafáku po ledě. Alespoň si takto posteskl brankář soupeře Frodl. Je to tak?
Že půjdu do blafáku, to jsem věděl hned. Původně jsem to chtěl zvednout, ale sjelo mi to z hokejky. Myslím si ale, že kdyby se mi to povedlo dát nahoru, tak by to pro gólmana bylo asi úplně bez šance. Zaplaťpánbůh, že mi to tam padlo.

Pocit euforie na vás byl znatelný, ať už právě po gólu nebo po konci zápasu. Můžete popsat, co se ve vás odehrávalo?
Byl jsem strašně šťastný. Z člověka spadne ta tíha čtvrtfinále. Byl jsem hrozně rád, a myslím, že jsem nebyl sám, že jsme to dokázali. A že bude i trocha volna.

Jak vysoko řadíte rozhodující gól ve čtvrtfinále v rámci celé své bohaté kariéry?
Byl to určitě jeden z nejdůležitějších gólů, co jsem kdy dal.

Po tom, čím jste si v minulé sezóně prošel, kdy jste se dostával z velmi nepříjemných zdravotních problémů, je to skoro pohádkový příběh. Vnímáte nyní satisfakci?
Jasně, je to ohromné zadostiučinění. Jen to dokresluje to, jak si tu sezónu strašně užívám. A jsem moc šťastný, že jsem do Motoru šel.

V předsezónním rozhovoru jste zmínil, že je pro vás primární, aby vás hokej bavil. Tak jak baví hokej v Budějovicích?
Baví mě hrozně moc. To je ten důvod, proč jsem chtěl ještě hrát. Byla to ohromná práce, dostat se zase zpátky, ať už po fyzické nebo psychické stránce. Je to opravdu zadostiučinění. A teď přišla velká třešnička na tom dortu celé sezóny. A já věřím, že ne poslední.

Co stojí za tím, že tým, z velké části poskládaný před sezónou, teď bude bojovat o finále extraligy?
Myslím si, že máme fakt skvělou partu kluků. Jde o výborně namíchaný tým, ve kterém jsou mladí, starší, je to takový mix strašně šikovných hráčů a bojovníků. Sešlo se to perfektně.

Jak se těšíte na semifinálové bitvy se Spartou?
Moc. Je jedno, jakého soupeře v semifinále dostanete, všechno jsou to výborní soupeři. Sparta má velmi silný tým, ale to my taky. Celá sezóna vypovídala o tom, že týmy a zápasy byly velmi vyrovnané, opravdu letos nebylo lehkého zápasu. Zrovna se Spartou máme kladnou bilanci, myslím, že to bude velmi vyrovnané.

Máte ve Spartě někoho, na koho se zvlášť těšíte?
Chvíli jsem tam působil a znám tam poměrně dost lidí. O to víc se na to těším. Hrál jsem třeba s Adamem Poláškem nebo Mírou Formanem, znám i Hudyho v bráně, Horynu, Michala Řepíka. S Vláďou Sobotkou jsem hrál zase na Slavii. Znám se i s kluky z realizačního týmu, bude to zajímavé.

V posledním utkání jste byl svědkem tisícího zápasu Lukáše Pecha. Vy jich teď máte v extralize 949. Jak vás láká dotáhnout to také na tuto metu?
(úsměv) No, těch met tam je víc. Samozřejmě, že je to lákavé. Uvidíme, jak to bude po sezóně, až si v klidu sednu a popřemýšlím. Je důležité, aby člověku sloužilo zdraví, které zatím drží.

A které další mety před sebou tedy vnímáte?
Můj kamarád, takový statistik, mi to vždycky připomíná. Že mám před sebou metu 500 bodů a mám pocit, že mi zbývá pár branek do Klubu hokejových střelců (aktuálně má Vondrka v extralize 485 bodů, do Klubu střelců mu chybí 16 gólů, pozn. autora).