Přepis: Jak to vidí Dana Drábová – 29. března 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den, je tady pravidelný rozhovor v souvislostech. Zita Senková zve k poslechu. Těší mě, že pozvání přijala paní Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Dobrý den, vítejte.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás například na ochranu reaktorů, kolik toho atomová elektrárna vydrží. Jaký smysl dává vůbec útočit na jadernou elektrárnu, co se děje v Černobylu. A jak se zbavit surovinové závislosti na Rusku, přeji nerušený poslech. Paní Drábová, vy každé brzké ráno na Twitteru glosuje té radiační situaci na Ukrajině. Jaká je v této chvíli, kdy spolu tady sedíme ve studiu?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Tak v této chvíli nevím, ale ještě před dvěma hodinama byla normální. My máme k dispozice velmi rozsáhlá data z celoevropské radiační monitorovací sítě i Česká republika do ní přispívá, i Ukrajina do ní pořád ještě přispívá ač některé oblasti například zakázaná zóna okolo černobylská elektrárny, jsou mimo provoz. Ale pořád je těch údajů dost na to, abychom mohl říci, že radiační situace na Ukrajině je taková a taková. A zatím od toho 24. února zůstává normální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Váš uživatelský účet má název KeepCalmAndSmile. Řekla bych, že zachovat si chladnou hlavu ve válce, je zajisté klíčové?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
No, nejenom ve válce. Ono se to ukázalo a v tomhle tom jsou Britové mým velkým vzorem v dějinách mnohokrát, ale v té válce zejména, že ten klid a koneckonců i schopnost se usmát nebo i zasmát, i když ta situace na to vnějškově nevypadá. Nám dodává schopnost se s věcmi vyrovnat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vás na ruské invazi na Ukrajinu znepokojuje nejvíce?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Nejvíce mě znepokojuje to barbarství a totální destrukce. Tam, kde Rusové, ruští okupanti, agresoři obléhají města a vesnice. Ve chvíli, kdy se ta příslušná komunita nevzdá, nepodrobí, tak jí skutečně vystaví neuvěřitelným zvěrstvům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle britského ministerstva obrany Moskva přesouvá na Ukrajinu více než tisíce členů takzvané Vagnerovy skupiny soukromých žoldnéřů. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat také o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných těch bezpečnostních záruk. Jak na vás působí tento vývoj v té, řekněme, politické oblasti nebo v diplomacii?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Pan prezident Zelenskyj a jeho tým se ukázali být skutečnými politiky a skutečnými diplomaty. Přestože Ukrajina se statečně a hrdinně brání, tak oni se dívají dopředu a vědí, že ten konflikt musí nějak skončit. A konce válečných konfliktů, když se podíváme do historie, tak jsou vždycky nějakou dohodou. Totální kapitulace je výjimkou. Totální návrat na pozice před 24. únorem, anebo dokonce před rokem 2014 z pozice ruského agresora, asi také nebude hratelný. I když já bych z toho ustoupila až v poslední chvíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vraťme se vlastně k té situaci kolem jaderných elektráren. Vy, když jste, paní Drábová, vlastně 4. března viděla ty snímky z okolí Záporožské jaderné elektrárny, na kterou stříleli Rusové, pak začala hořet. Tak jste napsala, že se vám zhroutil svět, že se přece na jaderné elektrárny neútočí, přesto se tak stalo. Jaký to dává smysl, útočit na jadernou elektrárnu? Je to náhoda, záměr, psychologický efekt, snaha získat kontrolu nad vlastně jadernými elektrárnami, dodávkami energie?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Napřed jedna poznámka k tomu vzoru celému světu. Ono se to netýká jenom toho, že na jaderné elektrárny se neútočí. Ono se to týká i mé, jak bych tak řekla naivity a spolehnutí na to, že žijeme ve světě, který drží pohromadě tím, že se dodržují pravidla. Třeba i mezinárodní konvence. Jenže Putin nedodržuje vůbec nic. Porušil, co už porušit mohl a tím pro mě vlastně profesně posledním, co porušil, byla ustanovení ženevské konvence nebo ženevských konvencí a jejich dodatku o tom, že jaderné elektrárny i ve válečných stavech, patří mezi chráněné objekty. Jaký smysl má útočit na jaderný elektrárny? Já si myslím, ale mohou se mýlit, protože to potvrzení správnosti či nesprávnosti mého odhadu, se asi nedočkáme, že obsazení Záporožské elektrárny, což je největší jaderná elektrárna v Evropě, bylo svým způsobem pragmatické právě proto, že Rusové dobře vědí, že na jaderné elektrárny se neútočí. Tak když si tam udělají logistickou základnu, tak dobře vědí, že po nich nikdo střílet nebude, aby náhodou neublížil té jaderné elektrárny. Druhá věc je, že mohlo být záměrem, protože ta Záporožská dodávala hodně do Ruska. Ona je velmi blízko hranic s Ruskou federaci. Tak získat tenhle zdroj energie pod kontrolou. No a třetí důvod ta oblast je předmětem obrovského zájmu Ruska. Protože nádrže na Dněpru jsou zásobárnou vody pro Krym.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže strategický cíl?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Já bych dodala, že kombinace toho všeho a nemyslím si, doufám, že se mýlím, že ač šílený, tak Putin by měl v úmyslu tu jadernou elektrárnu zničit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem vracím se ještě k tomu, jak se vám, jak jsem citovala, vlastně vaše slova zhroutil ten svět. Z vašeho pohledu udělali jsme všichni, Západ, Spojené státy vlastně maximum pro to, aby nedošlo k té invazi? Neustále vlastně probíhala tam jednání, ale můžeme se podívat zpět do historie. Anexe Krymu 2014 a ostatně slova Vladimira Putina na bezpečnostní konferenci v Mnichově, kde byli vlastně celý svět, všichni bezpečnostní experti, státníci a tak dále.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
No, ještě do toho vložme Gruzii a Abcházii, Osetie, Podněstří. Tohle všechno byly jasné signály, že na kremelský totalitární režim platí jenom hrubá síla. Z ničeho jiného takovýhle od podstaty agresor respekt nemá. Z různých důvodů ten náš svět váhal tu hrubou sílu použít a váhá jí použít do teď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z jakých důvodů podle vás se svět choval do toho 24. února, tak jak se choval?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
No, jednak v globálním světě, globalizovaném světě jsou opravdu velmi silné obchodní vazby. Vždyť se jenom podívejme, kolik teď, když už, když už se situace opravdu vyhrotila, zavedl pružnosti. Odchází z Ruska, západních firem, které tam realizovaly své byznys projekty. Neodešly ještě zdaleka všechny, a to hlavní je, že zejména Evropa je tvrdě závislá a dlouhodobě závislá na dodávkách fosilních paliv, tedy zejména ropy, zemního plynu, ale také částečně uhlí z Ruska. A neví si s tím rady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč vlastně došlo k takové závislosti, paní Drábová?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
To je dlouhodobě budovaná věc z obou stran. Rusko, ať se nám někdy mohlo zdát, ale to nám ten mozek vytvářel trochu iluzi, že je schopno a nějakého rozvoje hitech, abych to tak řekla. Tak má prostě převážnou část svých příjmů z exportu, komodit - ropa, zemní plyn, to zmíněné uhlí, ale také a nesmíme zapomenout na jinou velmi významnou stránku příjmů Ruska, a to je export potravin, zejména tedy obilí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V Berlíně začíná dvoudenní konference o energetické transformaci. Myslíte, že nás paní Drábová donutí, mluvím o Evropě vlastně tato válka na Ukrajině změnit teda tu surovinovou závislost na Rusku? Vidíme, ne všechny státy, hlavně Německo vlastně neustále lavíruje.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Určitě urychlí tu energetickou transformaci, protože když si vezmeme tu tolik diskutovanou zelenou dohodu nebo Green Deal. Uvědomme si, že motivací k tomu Green Dealu, nebyla jenom ochrana klimatu nebo zmírnění vlivu člověka. Klima, snížení emisí skleníkových plynů. To mělo i svoji velmi pragmatickou stránku věci. A to je právě to, že Evropa na svém území už prakticky až na nějaké zbytky fosilní paliva nemá. A je závislá na dovozu a na dovozu z poměrně hodně nepříjemných až šíleně agresorských oblastí a států. Tím pánem je možná a už jsem také četla nějaké názory na to, že jistá strategie a taktika Putina a toho jeho kremelského týmu, spočívala v tom, jak zabránit Evropě v Grean Dealu. Protože to ohrožuje jeho příjmy. Ohrožuje to příjmy, které plynou do toho, aby své podporovatele udržel v režimu, že ho odporují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste už ale nakousla další velmi důležitý problém nebo otázku, a to je ale i potravinová soběstačnost. Ukrajině se říkalo obilnice Evropy.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Ukrajina byla vždycky obilnice Evropy a nejenom Evropy. Značná část zemí středního a Blízkého východu a zejména afrických zemích, saharské a subsaharské Afriky, je z více než poloviny závislá na dovozu ukrajinské pšenice a kukuřice. Mimochodem také ruské. Ale co se stane, to ještě ani nedovedeme dohlédnout, jestli nebude možno na Ukrajině sklidit obvyklé množství a uspokojit potřeby třeba takové země, jako je Egypt. Nebo a to je ještě daleko horší přívoz Somálsko a podobně. To ještě všechno máme před sebou. Takže bych tak řekla, ty těžké časy, které nám světu ta válka způsobí, ty jsou teprve před námi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Paní Drábová, na sociálních sítích nejenom vysvětlujete, ale i uklidňujete, mimo jiné jste třeba napsala, abychom si dopředu nedělali nervy co by kdyby. Přesto, jak se říká, štěstí přeje připraveným. Jsou reaktory a jak zabezpečeny i proti vojenskému útoku?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Do jisté míry. Jaderné elektrárny už ve svém projektu mají nástroje, zařízení, bariéry, které umožňují, aby odolaly extrémním situacím. Tedy zejména přírodní, jako jsou zemětřesení, záplavové vlny, extrémní vítr a extrémní srážky a podobně. Ale také některé člověkem zapříčiněné události, jsou do toho projektu zakalkulovány. Co se týká té vojenské, řekněme, situace, tak ochranné obálky jaderných reaktorů jsou projektovány na to, aby vydržely pád stíhačky řady Suchoj nebo zásah raketou země, země. Ale jedná se tady a to je poctivé říci o náhodnou situace. To znamená, někomu, někde něco uletí a s odpuštěním to třískne do té ochranné obálky. To ta elektrárna vydrží, kdyby ale někomu, pardon, dáma, promine, ruplo v bedně tak, že by si usmyslel cíleně tu elektrárnu zničit, tak to dokáže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co by se stalo?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Můžeme si představit to takový asi scénář jako japonská Fukušima. To znamená, důsledky do několika desítek kilometrů od té elektrárny, únik radiace měřitelný, ale ne ohrožující na vzdálenost měřitelný na vzdálenost stovky kilometrů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jenom připomenu, že Státní úřad, který vedete pro bezpečnost, spustil speciální web, právě v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu. Je to info portál pro radiační a mimořádné situace. Jsou tam informace také o jaderných zařízeních na Ukrajině a o aktuální situaci. Pokud se nepletu, tak na Ukrajině je celkem 15 jaderných elektráren a vlastně jinak jsou tam i nefunkční nebo nedostavěné elektrárny. Co nyní, paní Drábová, podle vašich informací vlastně všechny více střežené?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Do mezí, do kterých je to možné tak určitě ano. Protože třeba protivzdušná obrana ukrajinská, zcela jistě se soustředí kromě jiných úkolů, ona jich má tedy spoustu, protože se nepodařilo uzavřít vzdušný prostor nad Ukrajinou doposud, tak kromě jiných úkolů se soustředí i na ty tři elektrárny, které jsou provozované a nejsou obsazené okupanty. To znamená, vezmeme-li to od západu Rovenská, Chmelnická, Jihoukrajinská. Co se týká Záporošské elektrárny. Tak tam z těch šesti bloků jsou čtyři odstaveny. Což je z hlediska možné nějaké mimořádné události velmi dobře. Protože čím dále je ten reaktor odstaven, tím méně radiace je tam připraveno k tomu, že by mohlo, že by mohla uniknout. Dva reaktory jsou ovšem v provozu evidentně proto, že je ukrajinská přenosová distribuční síť potřebuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak to vypnutí elektrárny, když to řeknu, prosím, klidně mě korigujte, vlastně rychlá, relativně rychlá záležitost?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Může být, musí na to ta elektrárna být připravená, že v je-li to nutné, tak ta štěpná reakce v reaktoru se zastaví během několika vteřin. Ale obvykle se to nedělá, protože ta snaha šetřit to zařízení před nějakými teplotně tlakovými šoky, říká, promiňte, mi odborný výraz, odstavujte trendem, tedy pomalým snižováním výkonů, což trvá několik hodin. Ale je tam to tlačítko, rychlé odstavení, která znamená opravdu zastavení během několika vteřin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pak je důležitý ještě ten, lidově řečeno dojezd té jaderné elektrárny. Radiační situace se pravidelně ověřuje samozřejmě také v odstavené elektrárně Černobyl. Co se tam vlastně děje?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Tak opravdu je důležitý mít na paměti ten rozdíl. Černobyl je 20 let neprovozovaná jaderná elektrárna. Poslední blok shodou okolností, třetí blok, který sousedí strojní části s tím havarovaným čtvrtým, byl odstaven v roce 2000. Od té doby tam probíhají demontáže. A probíhá tam také proces nějakého, řekněme, uskladnění, vyhořelého jaderného paliva, z těch neprovozovaných reaktorů. Kromě čtvrtého, kde se s tím palivem nedá zatím dělat nic jiného, protože je částečně roztaveno, než ho držet pod tou novou ochrannou obálkou. V každém případě je důležitá si tak uvědomit, že v té elektrárně už vlastně není nic, co by mohlo způsobit výrazné zhoršení radiační situace na nějakou větší vzdálenost. To snad by do té elektrárny musel Putin přikázat prásknout termobarickou bombu nebo něco takového. Pak asi by ta radiace se rozšířila i za hranice té 30 kilometrové zóny, do jaké vzdálenosti si netroufám odhadnout. Ale to, že okupanti obsadili černobylskou elektrárnu a tu třicetikilometrovou vysídlenou zónu, má zas podle mého názoru taktický aspekt. To je to, že z Běloruska je to nejkratší cesta na Kyjev a velmi pohodlná, protože na polovině vzdálenosti do Kyjeva od běloruských hranic nikdo není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Právě fungující atomové elektrárny využil Vladimir Putin jako jednu ze záminek pro invazi na Ukrajinu. Podle něj prý neonacisté na Ukrajině usilují o získání jaderných zbraní. Paní Drábová, hrají v této válce nějakou roli právě jaderné zbraně? Budu jenom citovat včerejší vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, podle kterého Rusko použije jaderné zbraně jen v případě ohrožení vlastní existence. Operace na Ukrajině, jak v Rusku říkají válce, kterou rozpoutali, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, není důvodem k jejich použití, tolik citace.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
No, to je významný posun, protože ještě před třemi týdny si Putin natřásal peří, že teda dejte si bacha, ty jaderné zbraně já mám a mohl bych je použít. Tohle to je docela bych řekla významný posun. K tomu, že by se Ukrajina snažila získat jaderné zbraně. No ty jaderné elektrárny, které má, jsou teda mimořádně nevhodné pro to, aby se z paliva, která se tam používá, vyráběly jaderné zbraně. Ty tlakovodní reaktory jsou tím nejnejšikovnějším prostředkem pro získání plutonia pro jadernou zbraň. Takže to byl tedy Ukrajinci byli velmi hloupý a oni jsou velmi technicky vyspělý. Koneckonců Rusko také evidentně postrádá řadu řadu hitech oborů, které byly ale na Ukrajině, co se týká balistických raket, co se týká elektroniky, co se týká výroby čipů a podobně. Takže snaha například znovu získat Charkov, mně připadá jako pochopitelná, ale ne omluvitelná. Protože Charkov bylo opravdu hitech město. Teď je také větší části v troskách bohužel, protože se ihned nevzdalo, okupanty nevítalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I včera ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že ta situace z vojenského hlediska samozřejmě také z toho humanitárního, už jste se zmínila například o Mariupolu. Ostatně týká se to Charkova a dalších měst, je napjatá. Paní Drábová, Státní úřad pro jadernou bezpečnost daroval Ukrajině ochranné masky, protichemické obleky, detekční, dekontaminační systémy a další materiál. Reagovali jste tak vlastně na žádost Ukrajiny o pomoc členských států. Organizace pro zákaz chemických zbraní. Kvůli možnému riziku jejich použití. Co by to znamenalo? Už máme zprávy, že se objevily kazetové bomby.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Musím říct, že ruský agresor používá opravdu prostředky, které jsou v naprostém rozporu se všemi konvencemi. Používá zakázané zbraně a tím pádem taková ty zatím jemné naštěstí indikace, že když to jo nepůjde, tak použije i chemické zbraně, tak bohužel nejsou od věci. Jsou toho schopni. A jsou schopni hodit na tu Ukrajinu. Koneckonců se na ní snaží hodit i to, že si sami zničili Mariupol, což je nehoráznost nejvyššího kalibru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Víme vůbec, jak se chovat v době konfliktu? Jenom připomenu, že je to 18 let, kdy na povinnou vojenskou službu nastoupilo v posledních téměř 9 stovek branců. Diskutuje se nyní, jestli by se měla, v jaké formě vrátit například do škol branná výchova, tento předmět?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Do nějaké míry by to jistě bylo užitečné, asi ne branná výchova, ale ochrana obyvatelstva. Co mám dělat když, protože to je nejlepší způsob, jak tu informaci a ty pokyny rozšířit mezi lidi, když vám přinesou děcka ze školy, tak tomu věnujete pozornost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje na závěr dnešního rozhovoru Dana Drábová, předsedkyně jaderného Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Já vám děkuji za vaše postřehy, za vaše názory a také vysvětlení a přeji vše dobré. Mějte se hezky.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Děkuju za pozvání, mějte se hezky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.