Vzpomínka na popravené a umučené Prostějovany v koncentračních táborech před osmdesáti lety

29.03.2022 21:23 | Tisková zpráva

„Rok 1942 – tehdy nacistický běs ukázal nejzuřivější, nejvražednější a nejďábelštější tvář,“ napsal historik Jan Kühndel. V březnu toho roku zahynuli také prostějovští občané, členové a funkcionáři Sokola a politických organizací.

Vzpomínka na popravené a umučené Prostějovany v koncentračních táborech před osmdesáti lety
Foto: prostejov.eu
Popisek: Prostějov

Mnozí z nich se zapojili do různých forem odboje proti fašismu, například v Petičním výboru Věrni zůstaneme.

Byli mezi nimi:

JUDr. František Foukal
Narozen 15. září 1882 ve Smržicích, advokát, člen výboru jednoty Sokol I a župy, člen okresního zastupitelstva. Byl zatčen při soudním jednání v budově soudu v Prostějově 8. října 1941 v rámci akce gestapa Sokol. Potom byl vězněn v Olomouci, v Kounicových kolejích v Brně a Osvětimi, kde byl 8. března 1942 umučen. Jeho památku připomíná pamětní deska v budově sokolovny na Skálově náměstí a kámen zmizelých u domu v Rejskově ulici č. 1.

Jan Mládek
Narozen 26. srpna 1881 v Prostějově, majitel zahradnictví, v letech 1919 – 1923 byl členem městské rady za Živnostenskou stranu, od roku 1902 byl členem Sokola, kde byl cvičencem, cvičitelem, vzdělavatelem, nakonec starostou Sokola II v Prostějově a starostou Sokolské župy prostějovské. 8. října 1941 byl zatčen, byl deportován do koncentračního tábora v Dachau. Zahynul 15. března 1942 v Osvětimi. Jeho památku připomíná pamětní deska v sídle České obce sokolské v Praze (Tyršův dům), název parku v Okružní ulici a kámen zmizelých u budovy Sokola II, nám. U Kalicha 2.

Ing. Josef Bukáček
Narozen 11. ledna 1886 v Prostějově, absolvent reálky (1905), vystudoval techniku, od 1. září 1925 byl ředitelem městské plynárny a vodárny, byl členem Sokola II v Prostějově a stavebním zpravodajem prostějovské sokolské župy. 3. října 1941 byl zatčen a deportován do Brna. Zahynul 15. března 1942 v Osvětimi. Vyznamenání: Československý válečný kříž in memoriam. Jeho památku připomínají pamětní desky v budově reálky (nynější SOŠ, nám E. Husserla l v Prostějově), radnice, plynárny ve Vrahovické ulici a kámen zmizelých u domu č. 15 na náměstí Spojenců v Prostějově.

Oldřich Dobrovolný
Narozen 1. července 1908 v Jihlavě, od 1. září 1934 působil jako profesor na prostějovské reálce, učil tělesnou výchovu a češtinu. Byl významným sokolským a sportovním činitelem, zastával funkci náčelníka Sokola I a prostějovské župy sokolské. Byl zatčen v rámci akce SOKOL 8. října 1941. Zahynul 28. března 1942 v Osvětimi. Jeho památku připomíná pamětní deska v sokolovně na Skálově náměstí a v budově bývalé reálky (nyní SOŠ, nám. E. Husserla l).

V březnu 1942 zahynuli další prostějovští občané:

Anketa

Má Markéta Pekarová Adamová vaši důvěru?

1%
98%
hlasovalo: 34543 lidí

Vojtěch Svozil
narozen 2. května 1892, rolník, člen župního vedení Sokola, zahynul 9. února 1942 – Stuttgart

František Kusák
narozen 15. listopadu 1890 v Chylicích (část Ostrožské Nové Vsi), krejčí, člen Sokola I, člen sociální demokracie, účastník odboje – Petiční výbor Věrni zůstaneme, zahynul 3. března 1942 v Mauthausenu

Ferdinand Hýža
narozen 26. června 1910, strojník, člen sociální demokracie a DTJ, zahynul 8. března 1942 v Osvětimi

Antonín Kroupa
narozen 27. září 1906, úředník v továrně Wichterle & Kovářík, vzdělavatel Sokola, zahynul 21. března 1942 v Osvětimi

Vladimír Husárek
narozený 27. června 1910, krejčí, zahynul 22. března 1942 v Mauthausenu

Blahomír Kuča
narozen 4. června 1907, městský úředník, člen Sokola I, zahynul 24. března 1942 v Dachau

Josef Kovařík
narozen 15. února 1911, policejní agent, zahynul 26. března 1942 v Mauthausenu

Dr. Augustin Janků
narozen 20. dubna 1894, rada politické správy, Okresní úřad Prostějov, člen Petičního výboru Věrni zůstaneme, zahynul 27. března 1942 v Mauthausenu

Čest jejich památce!

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomio Okamura byl položen dotaz

Nemáte krátkou paměť?

Když se ohlédnete do naší minulosti, tak spousta lidí, včetně mužů raději emigrovala, než aby šla bojovat nebo se podřídili režimu. A myslím, že by se stejně zachovala řada lidí i teď a je to pochopitelné. Opravdu myslíte, že je to důvod k tomu ukončit podporu Ukrajině? A vy byste ty bojeschopné Ukr...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Litoměřice: Nefunkční čerpalo vytáhli ze studny na Mírovém náměstí hasiči

7:17 Litoměřice: Nefunkční čerpalo vytáhli ze studny na Mírovém náměstí hasiči

Profesionální hasiči z litoměřické stanice a pracovníci technických služeb města vytáhli nefunkční č…