Školky v Hradci jsou plné, ukrajinská skupina bude v kině i průmyslovce

  10:26
Velké potíže bude mít radnice v Hradci Králové s umístěním stovek ukrajinských dětí, pokud se jejich rodiny rozhodnou zůstat v Česku. Zejména mateřské školky jsou již nyní přeplněné. S nejmenšími dětmi by tak měly pomoci adaptační skupiny.

ilustrační snímek | foto: Martin VeselýMAFRA

Aktuálně město těží z výjimek, které dočasně ve školství vyhlásila vláda. Díky nim mohou školy přijímat děti i nad rámec schválených kapacit. Jenže to brzy nemusí stačit, a to především v mateřských školách.

Hradečtí rodiče se každoročně klepou, zda jejich tříleté dítko získá místo ve školce. Na příští rok se může situace přiostřit. Podle dat magistrátu přijelo v posledních týdnech do města přes 114 ukrajinských dětí od 3 do 6 let. Hradec zatím do svých školek přijal 24 z nich.

„Jde o děti, které jsou v posledním roce před povinnou školní docházkou, tedy s povinností navštěvovat předškolní vzdělávání. Jsou rozprostřené ve školkách, kde je ředitelky nebo ředitelé brali podle svého uvážení a snažili se jim vyjít vstříc,“ vysvětluje vedoucí hradeckého odboru školství Zbyněk Bárta.

Další školkové děti se do městských mateřinek nevejdou. Magistrát připravuje náhradní řešení. Původně zvažoval formu dětských skupin, které však podléhají pravidlům ministerstva práce a sociálních věcí, nakonec zvolil právně jednodušší formu dětských klubů.

Připravuje se 50 míst pro nejmladší

Nazývá je adaptačními skupinami a nemusí tam být pedagog. První skupina má začít fungovat příští týden při Mateřské škole Čtyřlístek ve Švendově ulici na Slezském Předměstí.

„Skupina bude určena pro děti od 3 do 5 let s kapacitou 12 míst,“ říká Bárta.

Další skupina by měla vzniknout ve Střední průmyslové škole stavební a s třetí se počítá v bývalém kině Mladých v Malšovicích. Pojmout mají 15 až 20 dětí.

Hradec zatím nabídne místo půlce dětských uprchlíků. Další místa se už vytipovávají, ale problém je s penězi. Podle Bárty má měsíční provoz jedné skupiny stát 100 tisíc korun, a ty školství nemá.

Peníze jsme vyhradili, odmítá kritiku primátor

„Město na tato opatření nevymezilo finance. Odbor školství mi řekl, že má peníze na jednu skupinu. To je směšné. Jako opozice na zastupitelstvu navrhneme, aby se vymezily z rezervy peníze na tyto věci ve školství,“ kritizuje radnici bývalý náměstek primátora pro školství Martin Hanousek (Zelení).

S tím nesouhlasí primátor Alexandr Hrabálek (ODS), který má po odvolání Hanouska školství ve své gesci. Poukazuje na to, že zastupitelstvo minulý měsíc vyčlenilo na řešení ukrajinské krize dva miliony korun. Půlku poslalo ihned charitě, za druhou nakoupilo školní pomůcky, zaplatilo úklidovou firmu, která připravila pro uprchlíky místo v Masarykově ulici i vybavení do tamní ubytovny.

„Pan Hanousek lže. My máme z vyčleněných peněz ještě částku na pomoc školám a na zastupitelstvu ji chceme zvýšit. Takže peníze mít budeme. Půjdou na zvýšení částky na školní pomůcky, jsou a budou na zaplacení obědů dětem a samozřejmě i na zaplacení personálu, který povede adaptační skupiny,“ odmítá kritiku primátor.

Podle magistrátu je reálné, že by se některé adaptační skupiny mohly po prázdninách transformovat na odloučená pracoviště mateřských škol.

Školy nápor zvládají, děti míří do běžných tříd

Odlišná situace je u městských základních škol. Ty podle magistrátu situaci zvládají dobře. Ředitelé se každý týden scházejí na koordinační schůzce, kde naposledy řešili právě peníze na školní pomůcky. Na ty město vyčlenilo 500 korun na dítě a nyní limit zvedne.

„K minulému týdnu jsme měli v našich školách 150 dětí uprchlíků. To zatím není nic, co by se nedalo zvládnout. Vypadá to, že ten příliv se trochu zmírnil,“ míní Zbyněk Bárta.

Na rozdíl od velkých měst Hradec neplánuje vznik samostatných ukrajinských tříd. Děti rozptýlil do různých škol. Řada z nich už má s výukou ukrajinských žáků zkušenosti. Ještě před vypuknutím konfliktu navštěvovalo městské školy 85 dětí z Ukrajiny.

„Jsou to děti rodičů, kteří tady bydlí, žijí a pracují. Snažíme se tedy nově příchozí přijímat hlavně tam, kde už nějaké ukrajinské děti jsou. Mají tam své vrstevníky a mohou s nimi komunikovat, i když na školách jde třeba o dvě tři děti a nemusí být ve stejném ročníku. Naší snahou je maximálně děti integrovat,“ vysvětluje Bárta.

Každá škola ovšem k výuce ukrajinských dětí přistupuje po svém. Někde mají adaptační koordinátory ze státního programu, jinde jsou ukrajinské studentky nebo třeba důchodkyně, které umí ukrajinsky.

V řadě škol mají děti každý den výuku češtiny, aby se dokázaly co nejrychleji adaptovat v běžných hodinách. Výuku češtiny pro Ukrajince už rozjel i Královéhradecký kraj, ten ji nabízí v odpoledních hodinách na některých svých středních školách.