Stříška nad vchodem do bývalé masny se zabarvila do modré a žluté. V prostě zařízené místnosti je stůl s počítačem, tiskárna, pohovka a dvě křesla s konferenčním stolkem, na stěně nechybí nepřehlédnutelná ukrajinská vlajka. 

5 fotografií

Koordinátorkou komunitního centra se stala Mariia Bilonozhenková z Kyjeva. Vystudovaná učitelka a dětská psycholožka žije s manželem v Trutnově už téměř dva roky. Teď radí ukrajinským utečencům kde hledat práci, ubytování nebo jak si zajistit lékaře a další služby. 

„Jsem ráda, že i když nejsem na Ukrajině, můžu aspoň takhle pomáhat. Cítím, že musím něco dělat, protože to, co se v naší zemi děje, je hrozné,“ říká plynulou češtinou Mariia.

Je krátce po desáté dopoledne a do centra, které před chvílí otevřelo, vchází devatenáctiletá Margarita. Ptá se, kde by se mohla přihlásit do kurzů češtiny. S matkou a dvěma mladšími sourozenci přijeli do Trutnova před dvěma týdny z Kyjeva. Bydlí u známých. 

Vezmu jakoukoli práci

„Každý Ukrajinec chce, aby válka už skončila. Určitě se s rodinou chceme vrátit domů, ale uvidíme, kdy a jestli to vůbec bude možné,“ říká Margarita, která na kyjevské univerzitě studuje mezinárodní vztahy.

Zhruba čtyřicetiletá Olga přichází i s malým synem, v Trutnově jsou teprve tři dny. Profesí stavební inženýrka a projektantka hledá pro sebe práci a pro syna školu. „Potřebuju vydělávat peníze a vezmu jakoukoli práci,“ říká tmavovlasá žena.

Přestože má za sebou extrémně stresující období, na její tváři se při rozhovoru s Mariiou občas objeví i úsměv. V přístavním Chersonu na východě Ukrajiny, který Rusové už měsíc brutálně bombardují, se několik dní skrývali ve sklepě. Z okupovaného města u hranic s Ruskem se jim povedlo se štěstím proklouznout humanitárním koridorem.

Syn si pro štěstí přivezl střepinu z rakety, která přistála vedle něj. 

„Cherson byl bombardován od začátku invaze. Mysleli jsem si, že to brzo skončí, ale Rusové ještě začali přitvrzovat. Skrývali jsme se ve sklepě a čekali, protože humanitární koridor pořád ostřelovali. Na opuštění města jsme měli jeden den, s sebou jsme si stačili vzít jen doklady a to, co máme na sobě,“ vykládá klidným hlasem Olga. Její manžel zůstal v Chersonu a bojuje proti Putinovu vojsku.

Bez manžela, zato se třemi dětmi přijela zhruba stejně stará Olga z předměstí Kyjeva. V Trutnově přebývá u bratrance. Hlavnímu ukrajinskému městu se velké boje zatím vyhnuly, ale když armáda rozmístila nedaleko jejich domu systém protivzdušné obrany, už to pro rodinu přestalo být bezpečné. 

Do komunitního centra přichází se stejným úmyslem jako její jmenovkyně – co nejrychleji najít jakoukoli práci. Pro vystudovanou zdravotní sestru a farmaceutku by to nemuselo být zas tak těžké. Pokud se naučí česky. 

Třeba i nové přátelství

„Do té doby bych třeba mohla pomáhat s hlídáním dětí, mluvit s nimi anglicky a číst jim v angličtině pohádky. Už jsem se na to ptala, ale zatím je všude plno,“ říká anglicky Olga. V Hradci Králové zajišťuje výuku češtiny pro uprchlíky hejtmanství, v Trutnově zatím podobná bezplatná služba chybí, avšak město kurzy plánuje a shání lektory.

Trutnovská radnice věří, že komunitní centrum nejenže bude poskytovat praktické informace, které uprchlíkům pomůžou přizpůsobit se v novém prostředí, ale že se z něj stane místo setkávání ukrajinské kultury s naší. 

„Ukrajinci zde najdou potřebné informace o životě, práci a službách v Trutnově a Trutnováci zde naleznou odpovědi na otázky o životě uprchlíků a jejich potřebách a třeba i nová přátelství,“ doufá místostarosta Tomáš Eichler (Piráti).