Škoda nepřešla přes předkolo.
Podruhé za sebou.
Přestože v rozhodující páté bitvě s Mladou Boleslavi měla výhodu domácího ledu, padla 2:3.
„Sezona se hodnotí podle výsledku v play off, na které jsme však z předkola nedosáhli. Pořád převládá hlavně zklamání. Člověk přemýšlí, co mohlo být jinak, co se dalo změnit,“ svěřil se Václav Baďouček, šedesátiletý plzeňský kouč.
Do extraligy se vrátil po šesti letech, oprášil spolupráci s Milošem Říhou mladším, se kterým kdysi působili v Pardubicích. Co bude dál, netuší. Zatím není jasné, zda v Plzni budou pokračovat.
Vraťme se o pár dnů zpět. Nemohlo vám paradoxně uškodit, že jste do poslední chvíle bojovali o čtyřku? Neovlivnilo tým zklamání z toho, že jste o přímý postup do čtvrtfinále přišli?
Když až do konce o něco bojujete a neuspějete, nějaká frustrace tam vždycky je. Nemyslím si, že bychom my trenéři na umístění ve čtyřce nějak zásadně tlačili. Ale když už jsme tam byli, tak jsme čtyřku samozřejmě chtěli udržet. Bohužel to nevyšlo, možná to pak hráči v hlavách i nějak měli.
Nebyl ale boj o čtyřku příliš vysokou laťkou? Myslím to tak, že tým hrál vzhledem k předsezonním prognózám možná až nad své možnosti a reálnou sílu.
Ale my jsme si tu laťku nijak nenasazovali, my jsme k ní v sezoně postupně došli. Mužstvo si sedlo, sbírali jsme body v úspěšných šňůrách, posouvali se výš. Před sezonou jsme se o takových pozicích ani nebavili. O to víc mě mrzí, když už jsme se ve čtyřce dokázali tak dlouho pohybovat, že jsme se v ní nakonec neudrželi.
Chtěli jsme na Spartu, takhle jdeme akorát domů, litoval Čerešňák |
Na druhou stranu, během sezony jste si neprošli žádnou významnější krizí. Je to alespoň malá náplast na brzký konec?
Tým fungoval, to je pravda, ale zda je to důvod ke spokojenosti, to zhodnotí jiní. Jako trenér nevím, co se během sezony dalo udělat víc. Snad v časech, kdy jsme byli kvůli zaplněné marodce na hraně se sestavou, možná víc tlačit na nějaké posílení. Ale bylo to, jak bylo.
S herním projevem jste byli spokojení?
Měli jsme skvělé speciální týmy. Ve využití přesilovek jsme byli třetím nejúspěšnějším týmem, ve hře v oslabení dokonce nejlepší v lize. To nás drželo. Trápila nás ovšem hra pět na pět. Mohlo to být dáno i užším kádrem. Ti nejlepší byli ve speciálních formacích, stálo to na pár hráčích, to pak možná ovlivnilo hru pět na pět.
Jak moc vám v předkole chyběli obránci Lang, Jiříček a Kindl? Hráči ze základu, navíc vysocí beci?
Zdravotní problémy nás provázely celou sezonu. Nechci se vymlouvat, řeknu jen fakta. Pořád mám v hlavě datum 12. srpna, přípravu v Mladé Boleslavi, kdy jsme poprvé a naposledy nastoupili v optimální sestavě. Pak se to rozjelo. Gustav Thorell si zranil čelist, Filip Suchý koleno, na začátku sezony po zásahu pukem do obličeje vypadl Vojta Budík, pak i Pavel Musil. Po Vánocích jsme přišli o Davida Jiříčka, Viktora Langa a v závěru i o dalšího obránce Jakuba Kindla. Je jasné, že nám v předkole jejich zkušenosti, centimetry i kilogramy chyběly.
Napadají vás nějaké konkrétní momenty, které sérii zlomily ve prospěch Mladé Boleslavi?
Ta série byla hrozně vyrovnaná. Možná, že nás trochu poznamenaly vlastní branky. Kvůli nim jsme prohráli druhý zápas doma. A vlastní gól přišel i ve třetím duelu v Mladé Boleslavi, vyrovnání na 3:3. Šílený gól, který jsem asi ještě nikdy neviděl. Tyhle momenty z toho možná vyčnívají. Jinak to bylo vyrovnané. A podívejte, Boleslav dokázala urvat jeden zápas v Hradci Králové a série je vyrovnaná. Je to velice kvalitní tým. Co se týče nasazení a odhodlání, klukům za předkolo nemůžeme nic vytknout. Můžeme se bavit o tom, že jsme měli dát více gólů ve hře pět na pět. Ale to už teď nezměníme.
V extralize jste koučoval po šesti letech. Jaká se soutěž změnila?
Zdobí ji především velká vyrovnanost. I když si Zlín o sestup koledoval od začátku, tak ani zápasy s ním pro nás nebyly nějakou jednoduchou záležitostí.
Nevím, co teď budu dělat, hlesl zklamaný plzeňský lídr Bulíř |
Už máte jasno, zda s Milošem Říhou budete u týmu pokračovat?
V tuto chvíli nevíme. Nicméně co se týká mužstva, představu o jeho doplnění máme.
Zmínil jste speciální formace. Překvapilo vás, že v přesilovkách i ve hře v oslabení budete takhle vynikat?
Abych byl upřímný, byli jsme tím velice mile překvapení. Před sezonou i během ní se stále připomínalo, jestli se Plzni podaří zacelit mezeru po Milanu Gulašovi, jak se ho podaří nahradit. Bulda (Michal Bulíř) a další se toho zhostili velice dobře. S přesilovkami jsme se vypořádali výborně. Co se týče oslabení, tam je to tak, že bránit se dá naučit. Využili jsme toho, že kluci byli dobře schopní zareagovat na nějaké změny. Někdy jsme bránili pro soupeře trochu nezvykle, proto nám oslabení vycházela. Se speciálními týmy byla velká spokojenost.
I Michal Bulíř zvládl roli lídra. Ale je svůj, i stylem hry. Bylo složité sladit jeho přednosti s vašimi představami?
Michal je svým způsobem zvláštní jako většina hráčů jeho kalibru. Má trochu svůj svět. Mělo by být na trenérovi, aby našel rovnováhu mezi tím, co od hráče chce a co ten hráč potřebuje. To se nám tam povedlo dostat, i když někdy, hlavně ze začátku, asi i se zaťatými zuby z obou stran. Ale dospěli jsme k tomu, co bylo pro něj a potažmo pro celý tým dobré. Obě strany musí nějakým způsobem uhnout, aby to bylo ku prospěchu všech.
 |
Delší čas se mluví o tom, že Plzeň má výškový hendikep, menší hráče. Není to tak, že na základní část jejich šikovnost stačí, ale není to dostačující pro play off?
Play off je něco jiného. Zní to jako klišé, ale je to prostě tak. Nasazení jde o iks procent nahoru, góly padají z prostorů okolo branky. A tam nám vpředu i vzadu v Plzni něco schází. V základní části to nějak funguje, navíc máte dost času na nápravu. V play off už jde všechno rychle. A musíte pro to mít i typy hráčů, které tady momentálně nejsou. Nejde to hrát jen se šikovnými kluky.
Co vás ještě čeká?
Pohovory s hráči, pohovory s námi trenéry, na sobotu se plánuje rozloučení s fanoušky. Pak už, bohužel, jen sledování hokeje v televizi...
