Pět minut před pátou hodinou odpolední se vydala na svou cestu mise Sojuz MS-21, která na ISS veze posádku ve složení Oleg Artěmjev, Denis Matvějev a Sergej Korsakov. Pokud vše poběží podle plánu, pak po zhruba třech hodinách letu dorazí ke stanici a ještě dnes tak rozšíří počet obyvatel stanice na deset.
Start rakety Sojuz 2.1a s lodí Sojuz MS-21 v pátek 18. 3. 2022.
Bude to vůbec poprvé, co se kosmická loď připojí k ruskému modulu Pričal (kotviště), který byl ISS připojen teprve loni v listopadu.
Zároveň se tím vyrovná počet ruských kosmonautů na jedné straně a na té druhé astronautů NASA a ESA. Nyní jsou na na stanici Američané Kayla Barronová, Mark Vande Hei, Raja Chari, Thomas Marshburn a Němec Matthias Maurer a na ruské straně Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov.
Vše ale změní na konci března, kdy se mají ruskou lodí vracet na Zemi dva Rusové a jeden Američan.
Ačkoliv mají všichni, kdo nyní pobývají na oběžné dráze práce až nad hlavu, lze očekávat, že invaze na Ukrajinu se projeví napětím i zde. Bude to dáno i tím, že se na stanici dostanou poprvé lidé po začátku konfliktu. Na druhou stranu již přišlo několik ubezpečení ve smyslu, že si jsou sice všichni na stanici vědomi situace, ale ví, že musí spolupracovat, jako tým. O kontroverze se tak starají především lidé na Zemi.
Kvůli tomu panovali i obavy, zda se bude moci americký astronaut Mark Vande Hei vrátit 30. března spolu s Rusy. Tento Američan, který do té doby v součtu stráví 355 dní ve vesmírném prostoru, se ale takových potíží obávat nemusí.
„Mohu vám s jistotou říct, že Mark se vrátí v tomto Sojuzu domů. V této věci komunikujeme s našimi ruskými kolegy. Vracejí se tři členové posádky,“ řekl již dříve programový manažer ISS Joel Montalban.
Konec spolupráce v řadě oblastí
Další spolupráce je ale nejistá. Nejvíce v éteru rezonovaly silácké řeči šéfa ruské kosmické agentury Dimitrije Rogozina, který nejdříve varoval před rozpojením Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na ruskou část a zbytek a posléze si stěžoval, že by sankce mohly vést k neřízenému pádu ISS.
Konkrétnější bylo jeho vyhlášení ukončení spolupráce na evropském kosmodromu Kourou ve francouzské Guyaně a stažení svých technických zaměstnanců. Rusko tento kosmodrom využívalo po dohodě s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) k vynášení různého nákladu do vesmíru, ruského i pro jiné zákazníky.
Rusko také přestalo dodávat do Spojených států raketové motory v odplatě za sankce, které Washington uvalil na Moskvu kvůli útoku na Ukrajinu. Rusko se také nebude starat o servis raketových motorů, které už dříve prodalo USA.
Přestože Roskosmos ukončil spolupráci v Kourou, neodmítal vypuštění dohodnutých nákladů z kazašského Bajkonuru, odkud létají ruské rakety Sojuz především.
Spolupráce Roskosmosu a Evropské kosmické agentury (ESA) také naráží a nejvíce to „odnesl“ dlouho odkládaný let laboratorního modulu Rosalind na Mars. ESA spolupráci na tomto projektu ukončila a hledá nyní nového partnera, který by rover k Marsu dopravil a patrně i umožnil jeho měkké přistání na povrchu. K tomu měl původně sloužit ruský přistávací modu Kazačok.
Aktualizace: Upravili jsme text po úspěšném startu.
