Přeskočit na obsah

Když děti pijí pod dozorem

G.Ksinanova1. Foto Martin Ježek
Gabriela Kšiňanová, foto: M. Ježek

Psychologům Mgr. Gabriele Kšiňanové, Ph.D., a Mgr. Albertu Kšiňanovi, Ph.D., kteří působí v centru RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, v současné době vycházejí v Journal of Studies on Alcohol and Delinquency výsledky jejich nejnovějšího výzkumu. Dokazují v něm, že náctileté a mladší děti u nás pijí alkohol mnohem víc než jejich vrstevníci například v USA. A jak zjistili, je to proto, že jim rodiče tolerují alkohol, třeba pivo k obědu, už od jedenácti let. Později v dospělosti pak mají přirozeně k alkoholu daleko větší sklon.

  • Jak vás napadlo položit si otázku, zda děti v pubertě u nás nepijí víc než jinde v Evropě?

Během našeho působení v USA jsme se seznámili se studiemi na téma nabízení alkoholu rodiči dětem. Byli jsme překvapeni, že závěry těchto studií ukazovaly, že nabízení alkoholu v podstatě jednoznačně vede k negativním dopadům, například k větší míře pití u dětí. Překvapeni jsme byli proto, jelikož jsme to považovali, vzhledem k našemu českému kontextu, za docela rozumnou výchovnou metodu. Uvažovali jsme, zda se závěry zahraničních studií dají vůbec zobecnit na český kontext, vzhledem k tomu, jak je v ČR alkohol rozšířen. Pro naši studii jsme tedy použili data od českých rodičů a dospívajících.

  • Proč u nás teenageři pijí víc než dánské děti? Skutečně platí „pije jak Dán“?

Ve skutečnosti jsou dánští teenageři ve spotřebě alkoholu ještě před těmi českými. Tento rozdíl je znatelný zejména v kategorii „intoxikace během posledních 30 dní“. Celých 40 procent dánských dospívajících (16 let) uvedlo, že se během posledního měsíce opili, zatímco v ČR to bylo 15 procent. I toto procento je však nadprůměrné. Čeští dospívající vedou celoevropské tabulky zejména v celoživotní zkušenosti s alkoholem – 95 procent šestnáctiletých alkohol někdy v životě zkusilo.

Naučím tě to

  • Jaká byla ospravedlnění faktu, že se dětem dávají alkoholické nápoje? Kdo jim tyto nápoje podává a které?

Rodiče nabízejí alkohol svým dětem nejčastěji proto, že je chtějí tímto způsobem do pití alkoholu uvést. Slibují si od toho, že pitím pod dozorem se děti naučí, kde mají míru, což jim pomůže předcházet rizikovému pití a jeho negativním dopadům. Navíc mnoho rodičů předpokládá, že „zakázané ovoce chutná nejvíce“, a pokud tedy dětem dovolí alkohol ochutnat pod jejich supervizí, nebudou tolik motivovány hledat jej jinde.

  • Jaký je důsledek této benevolence?

Náš výzkum ukázal, že děti, kterým rodiče v jejich 11 letech nabízeli alkohol, pak měly větší pravděpodobnost užívání alkoholu, když jim bylo patnáct.

  • Skutečně to rodiče považují za normální? Jak je to vůbec možné?

V našem vzorku, který zahrnoval asi 2 000 dětí a jejich rodičů, jsme zjistili, že v 11 letech uvedlo 28 procent dětí, že jim někdy nabízel alkohol rodič nebo někdo jiný z rodiny. Právě v rodině se s alkoholem děti v tomto věku setkávaly nejčastěji.

  • Děti pijí pod dozorem – jak to vůbec probíhá?

Typicky se jedná o pití třeba při společném obědě nebo večeři – sklenička piva pro rodiče, pro děti jen do malé skleničky. Nebo se k alkoholu děti dostanou například na rodinných oslavách – asi jsme už slyšeli o dětech, které na velké oslavě vylizovaly skleničky, případně jim rodiče dali tzv. cucnout.

  • Tito rodiče jsou sami alkoholici?

Vzhledem k velké rozšířenosti tohoto zvyku v českém prostředí se ve valné většině případů nejedná o rodiče s problémovým užíváním alkoholu, ačkoli je velmi pravděpodobné, že mezi problémovými uživateli bude tato praxe ještě častější.

  • Je u nás tento zvyk hodně zakořeněn?

Na základě našich dat a osobních zkušeností se domníváme, že spíše ano. Nicméně opravdu definitivní odpověď by nám mohla dát až data z většího reprezentativního průzkumu.

Konzumují víc

  • Je pravda, že dospívající, kteří pili alkohol, pak pijí mnohem více? Odkud pochází tato informace a jaké jsou podrobnosti?

Ano, děti, kterým byl nabízen rodiči alkohol, pak jako dospívající pily více než ti, kterým alkohol nabízen nebyl. Tento závěr vyplynul z naší studie a zároveň z předchozích zahraničních studií, ze kterých jsme vycházeli. Zároveň také z výzkumů víme, že míra pití v dospívání také do určité míry souvisí s pitím alkoholu v dospělosti.

  • Jaké jste měli prameny, z čeho jste čerpali?

Vycházeli jsme z existujících odborných studií, které opakovaně prokázaly, že nabízení alkoholu rodiči dětem je rizikovým faktorem pro užívání alkoholu, včetně pozdějšího rizikového pití.

  • Jaký byl postup v dotazníkovém výstupu, co jste zjistili?

Děti v 11 letech vyplnily dotazník, kde uvedly, zda jim někdy někdo nabídnul alkohol, a pokud ano, kdo to byl. O čtyři roky poté, když těmto dětem bylo 15 let, jsme se jich ptali, jak často užívaly alkohol. Zároveň jsme také využili data od jejich pediatrů, kteří v 15 letech vyplnili, jak často adolescenti užívají alkohol. Data od pediatrů tak sloužila jako druhý zdroj informací o užívání alkoholu dospívajícími, což zpřesnilo naše výsledky.

  • Jaký je závěr výzkumu (porovnání s ostatními zeměmi)?

Podobně jako v předchozích zahraničních studiích, náš výzkum ukázal, že nabízení alkoholu dětem vede k většímu riziku užívání alkoholu v budoucnu. Ukázalo se tak, že český kontext, navzdory benevolentnímu přístupu k pití alkoholu, se tím neliší od západních zemí.

Skoro 60 miliard ročně

  • Co ještě dokládá váš výzkum?

Ukazuje to na paradoxní efekt, kdy rodiče nabízejí alkohol svým dětem proto, aby je obrnili vůči jeho negativním dopadům, tedy například pití, kdy člověk „nezná svou míru“. Ve skutečnosti však nabízením alkoholu jeho užívání normalizují, a jeho užívání tak napomáhají. Zmíněná další data, tedy údaje o spotřebě alkoholu dospívajícími v 16 letech, pocházejí ze studie ESPAD (European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs), která sleduje míru užívání alkoholu a dalších látek u šestnáctiletých napříč evropskými zeměmi. Studii jsme použili pro srovnání českých dospívajících s jejich evropskými vrstevníky.

  • Pití alkoholu – jaká má rizika, co z toho dále plyne?

Dlouhodobé užívání alkoholu vede k negativním dopadům na množství orgánů, především mozek, játra, ledviny nebo také tlusté střevo. Alkohol také velmi často doprovází a v mnoha případech i vede k domácímu násilí, automobilovým nehodám nebo nejrůznějším šarvátkám a vandalismu.

  • Závislost na alkoholu – čím dříve, tím hůře – znamená i celospolečenský problém. Kolik nás stojí a jaké jsou další souvislosti?

Alkohol je pro Česko závažný celospolečenský problém. Více než 1 milion lidí vykazuje známky rizikového pití a ČR se dlouhodobě umisťuje v první desítce ve spotřebě alkoholu na hlavu na světě. Studie z nedávné doby odhadla, že celospolečenské náklady užívání alkoholu, zahrnující náklady zdravotního systému, předčasná úmrtí, kriminální činnost a ztrátu pracovní produktivity, mohou být až 56,6 miliardy korun ročně.

  • Jak dlouho vám vypracování studie vlastně trvalo?

Proces od výzkumné otázky přes shromažďování literatury, statistické analýzy a sepsání článku trval cca půl roku. Sběr dat, která jsme pro studii použili, však trval mnohem déle. Pro náš výzkum jsme využili data z již existujícího projektu ELSPAC (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood), který probíhal od roku 1991–1992 po dobu téměř dvaceti následujících let.

  • Čím se budete zabývat dále?

Rádi bychom se odborně věnovali tématu pití alkoholu v Česku a jeho souvislostem i nadále. Zajímalo by nás například, jak může míru pití alkoholu ovlivňovat jeho dostupnost v prostředí (hustota barů, hospod a restaurací). Také by nás zajímalo, zda bychom za použití kohortové studie ELSPAC mohli na základě dat z dětství identifikovat, kteří jedinci budou užívat alkohol v nadměrné míře v dospělosti, tedy kteří jsou k rizikovému užívání alkoholu zvláště náchylní.

Sdílejte článek

Doporučené