Jack Kerouac se narodil před sto lety, jeho aura slábne. Mladí ho už moc nečtou

„Jack Kerouac School of Disembodied Poetics je letní literární kurz, kam mě Anne Walman pozvala. Můžete si tam vybrat z různých spisovatelů a básníků a prohloubit tam své psaní,“ říká Jonsson, která učí na Anglo-americké vysoké škole v Praze kurzy o subkulturách a momentálně hraje v odnoži Zubů nehtů (dříve legendární Dybbuk) - Malé Zuby. Na příběhu Pavly Jonsson je vidět, že Kerouac není jen středoškolská povinná četba a obstarožní kultovka boomerů, ale že jeho odkaz skrze ostatní beatníky žije dál.

Pavla Jonsson|foto:Romek Hanzlík, archiv Pavly Jonsson

S pojmem The Beat Generation je ostatně podle Allena Ginsberga taky problém. „Beatnické hnutí, i když se ho dodnes všichni dovolávají a mluví o něm, neexistuje, nikdy neexistovalo, je to jen psychedelická halucinace médií,“ říká v rozhovoru se švýcarským publicistou Jean-François Duvalem Allen Ginsberg.

Zjednodušující nálepka beatníků stojí na trojlístku autorů Kerouac – Ginsberg – Burroughs, doplněná Corsem, Ferlinghettim, ale jak říká Pavla Jonsson, i básnířkami Anne Waldman nebo ruth weiss, která s Kerouacem psala haiku.

Otcem mnohoznačného „beat“, kterým může být tlukot srdce, jazzový rytmus (ale i zbitost a ztracenost) a které se propsalo do big beatu nebo názvu nejslavnější rock’n’rollové kapely všech dob The Beatles (anglicky je brouk beetle), je zdánlivě nespoutaný dobrodruh, ve skutečnosti spíš silně nábožensky založený básník Ameriky Jack Kerouac.

Jiří Imlauf|foto:Tereza Kunderová, Český rozhlas

Texty jako Na cestě, Podzemníci nebo Andělé zoufalství provázejí od útlého dospívání i hudebníka a gymnaziálního učitele Jiřího Imlaufa. „Tihle pánové nemají dobrou pověst. Odejít z vysoké školy, poflakovat se, nasávat a do toho ty drogy, to nemá pro současné středoškoláky dobrou auru,“ sdílí svoje zkušenosti zpoza katedry Imlauf. 

S Kerouacem se to má podobně jako s Cobainem, Hendrixem nebo Morrisonem. Jde o ty zářivé rebelující hvězdy, které svojí rozervaností nezapadaly, ale talentem přesahovaly všechny kolem, a tak naplňují naši zvláštní potřebu temných proroků a rebelů.

Jisté je, že Kerouaca sláva ani kultovnost nezajímaly, a když se na konci svého života přestěhoval zpátky do rodného Lowellu, kde se po boku své matky a dávné lásky upíjel k smrti, pravděpodobně zůstal částečně obětí konzervativně-katolického prostředí, jehož očekávání nedokázal naplnit, ale ani se s ním rozloučit.

Jak se s Jackem Kerouacem seznámil frontman zaniklé kapely Houpací Koně Jiří Imlauf a kytaristka ze Zuby nehty Pavla Jonsson? V čem může spočívat kouzlo čtení Kerouaca dnes? Mají mladí lidé zájem o Jacka Kerouaca a beatníky? Poslechněte si celý rozhovor.