Pravidla, jak postupovat při nálezu věci, jsou stanovena § 1051 až 1065 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), ve znění pozdějších předpisů.
Občanský zákoník rozlišuje mezi věcí opuštěnou, ztracenou a skrytou. Zatímco určení, že se jedná o nález věci skryté (věc, která byla např. zakopaná či zazděná), obtíže nečiní, v praxi může docházet k problémům při určování, jestli se jedná o věc opuštěnou nebo ztracenou.
Rozdíl mezi opuštěnou a ztracenou věcí je v úmyslu jejího vlastníka věc dále vlastnit či nikoliv.
Opuštěnou věcí je movitá věc, pokud je z okolností zřejmý vlastníkův úmysl se věci zbavit nebo se o ni vlastník nezajímá déle než 3 roky. Za opuštěnou se bez dalšího považuje movitá věc, která měla pro vlastníka zřejmě jen nepatrnou hodnotu a byla zanechána na místě přístupném veřejnosti (např. na ulici či v parku). Opuštěná věc je věcí bez vlastníka (tzv. věc ničí) a každý si ji může přivlastnit (např. odložené noviny), nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění věci.
Ztracená věc je naopak věc, kterou její vlastník pozbyl neúmyslně. Ztracená věc stále patří jejímu původnímu vlastníkovi.
Existuje-li pochybnost, zda jde o věc ztracenou nebo opuštěnou, vychází se z předpokladu, že si každý chce své vlastnictví spíše podržet a že nalezená věc není opuštěná, ale věc ztracená.
Předmětem agendy nakládání s nálezy jsou proto pouze věci ztracené, které ještě mohou sloužit svému účelu, nejsou zjevně nefunkční nebo poškozené, mají určitou objektivní hodnotu, případně je z povahy ztracené věci zřejmé, že může mít subjektivní hodnotu pro toho, kdo ji ztratil.
Smyslem právní úpravy nálezů je tedy umožnit prostřednictvím města vlastníkům ztracených věcí opětovný úplný výkon jejich vlastnických práv.
Předmětem agendy nakládání s nálezy nejsou:
• věci opuštěné
• věci, které pro své poškození či zjevnou nefunkčnost nemohou sloužit k účelu, ke kterému sloužit mají
• věci, které rychle podléhají zkáze – potraviny, krmivo, apod.
• věci silně znečištěné, zapáchající, vlhké či plesnivé a jiný odpad
Pokud víme, kdo věc ztratil, je naší povinností mu ji vrátit. Ten, kdo věc ztratil, nemusí být vždy vlastníkem, může to být třeba nájemce nebo vypůjčitel. Nálezce má, v souladu s příslušným ustanovením Občanského zákoníku, právo na náhradu nutných výdajů a na nálezné.
Pokud nevíme, komu věc vrátit, mohou nastat dva různé případy.
Můžeme odevzdat věc provozovateli zařízení (nádraží, úřad, vlak, autobus, nemocnice, nákupní střediska), ve kterém jsme ji našli. Těmto provozovatelům jiné právní předpisy ukládají, jak mají postupovat, a pokud ne, je jejich povinností chovat se jako nálezce podle občanského zákoníku. Např. najdete-li na nádraží zapomenutou tašku, nemusíte s ní chodit na městský úřad, ale postačí, předáte-li ji na příslušné místo v nádražní budově.
Pokud jsme věc nalezli mimo taková zařízení, musíme nález oznámit obci, na jejímž území byla věc nalezena, a to do tří dnů od nálezu.
Oznámení o nálezech na území města Znojma jsou přijímána pracovnicí podatelny Městského úřadu Znojmo. Mimo úřední hodiny jsou pak nálezy přijímány Městskou policí Znojmo.
Je-li nalezeno zvíře, u něhož je zjevné, že mělo vlastníka, oznámí nálezce nález bez zbytečného odkladu Městské policii Znojmo.
Město nález vyhlásí obvyklým způsobem a rozhodne, jak bude nalezená věc uschována. Pokud je to vhodné a nálezce s tím souhlasí, může město rozhodnout, že nález bude uschován u něho. Město nález vyhlásí na úřední desce.
Pokud se o věc přihlásí ten, kdo ji ztratil, nebo její vlastník do 1 roku od vyhlášení nálezu, věc nebo výtěžek z prodeje věci se mu vydá včetně plodů a užitků, po odečtení nálezného a nákladů vzniklých s její úschovou.
Pokud se o věc nikdo nepřihlásí do jednoho roku od vyhlášení nálezu, může nálezce, město nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, nakládat s věcí jako poctivý držitel (tedy brát z ní plody a užitky). V případě nálezu v penězích jej mohou jen užívat; to platí i o strženém výtěžku za prodej věci ve veřejné dražbě. Přihlásí-li se ten, kdo věc ztratil, nebo její vlastník po uplynutí doby jednoho roku od vyhlášení nálezu a před uplynutím tří let od vyhlášení nálezu, vydá se mu věc, po zaplacení nákladů vynaložených s úschovou a nálezného.
Uplynou-li tři roky od vyhlášení nálezu, nabude nálezce, město nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, vlastnické právo k věci či výtěžku, tzn. stává se vlastníkem věci a po této době může tedy město předmětnou věc i prodat.
