Prapor Azov, hajlující bojovníci a očištění od radikálů. Jejich současný stav nemůžeme s minulostí porovnávat, tvrdí analytici

Pluk Azov na Ukrajině spojovaný s neonacisty bývá často zneužívaný ke kremelské válečné propagandě. Společně s odborníky jsme se proto podívali na jeho vývoj od války v Donbasu z roku 2014 až po současnost.

Jak velká část jeho členů se hlásila k nacistické ideologii? Jaký mají pravicoví radikálové vliv na ukrajinskou politiku? A proč současný Azov nemůžeme srovnávat s jeho stavem z roku 2014?

V Refresheru každý den sledujeme dění během války na Ukrajině. Čtenářům přinášíme nejen rozhovory s analytiky, ale i reportáže přímo z Ukrajiny. Naši práci můžeš podpořit jako člen klubu Refresher+.

Azov byl od radikálů značně očištěný, tvrdí analytici

Pluk Azov bývá často označovaný jako prapor (z angličtiny battalion – batalion), v současnosti však už je podle analytika Michala Lebdušky z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) plukem. Vznikl společně s více dobrovolnickými jednotkami v roce 2014 po vypuknutí války v Donbasu.

Ukrajina v té době měla natolik poddimenzovanou armádu, že potřebovali pomoc i od dobrovolníků. Do obrany země se tehdy hlásili Ukrajinci, ale také cizinci, mladíci bez zkušeností a také starší muži.

Součástí Azova však byli i členové ultranacionalistické organizace Patriots of Ukraine (Patrioti Ukrajiny) a neonacistického seskupení Social-National Assembly (Sociálně-národního shromáždění). Tyto organizace v minulosti podle Aljazeery útočily na ukrajinské minority, jako například na Romy.

Prapor Azov na začátku vedl Andrij Bely Vozd (přezdívka Bílý vůdce) Bileckyj, který ještě v roce 2010 otevřeně mluvil o nadřazenosti bílé rasy a „podřazených rasách, které vedou Semiti“, uvádí The Guardian. Mluvčí pluku Azov Andrij Ďačenko v roce 2015 řekl, že přibližně 10 až 20 % jeho členů tvořili nacisté, píše USA Today.

Svou inklinací k nacismu se nijak netajili, o čemž svědčí i několik fotografií členů Azova s ​​tetováními svastiky a jiných nacistických symbolů. Podle analytika Michala Lebdušky byl však Azov mezitím od radikálů značně očištěný a i v roce 2014 byli neonacisté pouze v menšině.

„Je pravda, že tento prapor byl v minulosti považovaný za problematický, protože vznikl i z řad nacionalistů a nacistů. Ne všichni členové však byli radikály a od začátku tvořili výraznou menšinu. Postupem času byly dobrovolnické jednotky integrovány do ukrajinské armády nebo do Národní gardy Ukrajiny. To platí i pro pluk Azov, který je součástí národní gardy, což je vojenská jednotka, která je podřízená ministerstvu vnitra, nikoli resortu obrany. Není to formální armáda, ale paralelní struktura. V době, kdy byli zařazení do těchto paralelních struktur, je víceméně od radikálů očistili. Do značné míry tedy z těchto jednotek zmizely,“ řekl pro Refresher Lebduška, který se specializuje na bezpečnostní, společenský a politický vývoj na Ukrajině.

Stejný postoj k věci má i bezpečnostní analytik Vladimír Bednár. „Mezi Azovem v roce 2014 a v současnosti je velký rozdíl. V roce 2014 to byla v podstatě soukromá polovojenská armáda se silným ideologickým kontextem nacionalismu. Azov je však třeba oddělovat ve dvou fázích. Po ukrajinské reformě ozbrojených sil byl původní kontext praporu Azov zcela změněný. Došlo k výrazné očistě. Lidé spojovaní s neonacistickou ideologií museli Azov po integraci do národní gardy opustit. Současný Azov proto nelze s tím z roku 2014 vůbec spojovat. Má stejný název, ale je třeba ho vnímat jako dvě oddělené věci,“ řekl nám.

Učí bojovat starce i děti

Azov má v současnosti podle Aljazeery zhruba 900 členů. Bezpečnostní analytik Vladimír Bednár proto tvrdí, že jeho označení „pluk“ je spíše symbolické a velikostí pravděpodobně stále odpovídá praporu. Azov se ještě v roce 2014 vyznamenal hlavně v bojích ve městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny, ze kterého vytlačili proruské separatisty, kde se podle Bednára nacházejí zřejmě i v současnosti.