Větší zájem nejen o vinici, ale i o další krásy jihomoravského národního parku však s sebou přináší problémy mezi pěšími a cyklisty i neukázněnými řidiči.

Sčítací zařízení, tedy malé dřevěné sloupky na šestnácti místech Podyjí, správa národního parku instalovala na různých místech chráněného území před dvanácti lety. Tehdy zaznamenaly „jen“ přes tři sta tisíc průchodů. Před třemi lety to bylo téměř čtyři sta tisíc a loni už přes půl milionu.

Nejvíce poskočila návštěvnost – zhruba o čtyři tisíce – na zmíněném Šobesu, jedné z nejstarších a nejznámějších viničních tratí v republice v lokalitě Devět mlýnů uprostřed národního parku.

 „V těch nejvytíženějších okamžicích to znamená třeba fronty u lávky přes Dyji, přeplněná parkoviště v Hnanicích a Havraníkách nebo drobné konflikty mezi pěšími a cyklisty,“ hodnotí náměstek ředitele správy Podyjí Jan Kos.

Druhým nejnavštěvovanějším místem národního parku je Kraví hora nad Znojmem (zhruba 64 tisíc průchodů), vřesoviště se vzácnými rostlinami, jako je koniklec, i ještěrkami a užovkami. „Bronz“ patří šíji Šobesu (48 tisíc průchodů). Zájem turistů naopak v posledních letech klesá u Hardeggského mostu a nedaleké věhlasné vyhlídky.

V jarních lockdownových měsících se více než obvykle zaplnily také vyhlídky kolem Znojma. Na Králově stolci nad hladinou znojemské přehrady, která v roce 1966 zatopila Trauznitzský mlýn, nebo Sealsfieldově kameni, skalní „rozhledně“ na protější straně údolí, tak bylo i dvakrát více turistů než v roce 2020.

Lesní podrost mizí pod botami návštěvníků

Pokračoval i trend prodlužování návštěvnické sezony do zimních měsíců. Řada lidí začala vyhledávat i dříve méně vytížené trasy, jako je Cesta Jaroslava Krejčího, která vede hlubokým údolím řeky Dyje, nebo Pašerácká stezka vinoucí se vysoko nad Dyjí, co zájemce přivede k Ledovým slujím, prudkému srázu s labyrintem skal a jeskyním, kde se daří rampouchům.

Větší počet návštěvníků s sebou bohužel přináší také větší počet problémů. U nejvytíženějších tras přibyly odpadky. Strážci museli zastavovat řidiče, kteří do chráněného území vjížděli auty nebo parkovali na nevhodných místech. 

Lidé nerespektovali pravidla pohybu po národním parku. Pěší se častěji vydávali mimo značené cesty do klidového území. Cyklisté jezdili mimo oficiální trasy, a tak zvyšovali erozi některých cest nebo vytvářeli nebezpečné situace pro chodce.

„V nejvytíženějších místech se velký tlak turistů začíná negativně odrážet na stavu chráněné krajiny. Lesní podrost mizí pod botami návštěvníků, například na šíji Šobesu, a mění se ve vyšlapané písčiny,“ popsal již dříve mluvčí parku David Grossmann.

Také proto správci spíše nepodporují snahu majitele staré vinice, vinařství Znovín Znojmo, zapsat zdejší unikát mezi světové dědictví UNESCO.