Kdo je citlivější na tvářnost historické architektury, tak při projíždění venkovem asi dost trpí, míní architekt Škabrada
České vesnice začal architekt, památkář a vysokoškolský pedagog Jiří Škabrada systematicky mapovat už v 60. letech. Nejvíc se venkov proměnil za socialismu. A právě komunistické architektonické dědictví považuje za zlou vzpomínku, která ale stále přetrvává. Lidová architektura na mnoha místech stojí a funguje.
„Problém je spíš v tom, co se s nimi stalo a jak se změnilo prostředí. Kdo je trošku citlivější na tvářnost historické architektury, tak při projíždění naším venkovem asi dost trpí. Protože ta novodobá újma na charakteru té architektury je prostě značná, místy drtivá,“ říká.
Čtěte také
Devastací se podle něj samozřejmě dá bránit, ale „ve mně jaksi postupně narůstalo přesvědčení, vědomí, že pro památkovou složku historické architektury není až tak nejdůležitější legislativa. Ale spíš je to celková atmosféra ve společnosti.“
„To, co i jaksi ,obyčejní lidé‘ o tom vědí, jaký k tomu mají vztah. Protože oni jsou ti, kteří to prostředí změní k lepšímu, nebo k horšímu bez ohledu na to, co je či není chráněno,“ dodává.
Celé Hovory Naděždy Hávové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Máte stodolu? Tak ji nebourejte, zmizel by tím genius loci našeho venkova, prosí kunsthistorička
„Tvář českých vesnic v posledních letech radikálně proměnilo zateplování domů. Když nejsou v památkové zóně, nikdo nehlídá, jak vypadají,“ říká Ludmila Hůrková.
-
Etnolog: Ještě před sto lety nebylo nic horšího než zůstat na dědině neprovdaná, bez síly a zastání
„Například se v lednu nebo únoru konalo mnoho svateb. Ale musely se stihnout ještě před začátkem velkého postu,“ přibližuje etnolog Martin Šimša.
-
Josef Knap: Bez poslední kapitoly. Projděte se vzpomínkami na český venkov i komunistický lágr
Josef Knap se v knize Bez poslední kapitoly vydává do krajiny svého dětství: na venkov v okolí Jičína. Spolu s ním můžeme vzpomínat na jeho dětství, dospívání i život.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
