Lidé se bojí, čeho všeho je schopen ruský prezident Vladimir Putin, který minulý týden nařídil vojenskou invazi na Ukrajinu a v souvislosti s ní začal hrozit použitím jaderných zbraní.
„Množí se dotazy, zda jsme připraveni na ochranu obyvatel. Proto se obnovují kapacity různých krytů, sklepů, podchodů,“ oznamuje brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Příkladem je kryt Denis pod Petrovem, který od loňska sloužil jako turistický cíl, ale nově se mu má vrátit původní účel.
„Modlím se, aby to bylo zbytečné,“ podotýká náměstek primátorky Jiří Oliva (ČSSD) s tím, že bunkr je vybavený studnou s pitnou vodou i generátorem, ale potřebuje nové vzduchové filtry. Dalším na řadě může být kryt 10-Z umístěný v masivu pod Špilberkem v Husově ulici, ve kterém je dnes muzeum.
Štěstí v tomto ohledu mají obyvatelé městské části Brno-sever, která je podle starosty Martina Malečka(SOL) prakticky jediná, jež má provozuschopné kryty k dispozici. A to šest odolných proti tlakové vlně a vybavených filtroventilací a dva lehké protiradiační úkryty.
„Jsou umístěny v domech s obecními byty. Krátkodobě v řádu hodin můžeme ukrýt do 600 lidí, dlouhodobě v řádu dnů zhruba 350,“ sděluje Maleček.
To ve Znojmě, druhém největším městě v kraji, není kryt civilní ochrany ani jeden, lidé by tak v případě ohrožení museli využít improvizovaná útočiště. Těmi jsou suterény nebo sklepy, hlavně ty s klenutými či železobetonovými stropy a silnými obvodovými zdmi.
Panelové domy však k tomuto účelu nejsou vhodné, protože stropy jejich sklepů neunesou tíhu trosek. „Chtěl bych požádat všechny občany, aby se zbytečně neděsili. Pokud by k takové strašlivé události někdy směřovalo, v ulicích by byla policie, nejspíš i armáda, a občanům by pomáhaly vše zvládnout,“ říká starosta Jakub Malačka (zvolen za ČSSD).
377 stálých krytů eviduje kraj pro válečný stav. |
Ve Znojmě by se podle něj bylo možné ukrýt v rozsáhlém podzemí, které disponuje až čtyřmi patry a systémem chodeb a sklepů o celkové délce téměř 27 kilometrů.
Rozsáhlé prostory pod povrchem má k dispozici také Brno v podobě přístupného labyrintu pod Zelným trhem nebo nyní uzavřených tunelů.
Valtice na Břeclavsku zase mohou využít křížový sklep z roku 1640, jehož stavbu iniciovali Lichtenštejnové, protože potřebovali vhodné skladovací prostory pro víno. Byl vybudován zapuštěním do pahorku v centru zdejších vinic a dnes je pomyslným srdcem vinařství Château Valtice.
Poloha? Tajná
Podle tajemníka krizového štábu v Břeclavi Jiřího Holobrádka je ovšem dojem, že někdo zajistí úkryt pro celá města, naprosto iluzorní fantazmagorickou představou. Konkrétně v Břeclavi vzniklo v 50. letech zčásti pod bytovkami a zčásti v největších tamních podnicích jako Gumotex nebo Fosfa dvanáct velitelských krytů, takže ani tehdy neměly sloužit pro hromadné ukrytí běžných obyvatel.
„Už v 60. letech se koncepce ochrany obyvatelstva měnila, ty prostory přestaly být udržovány a provozovány. Na začátku tohoto století byly postupně z evidence vyřazovány, zejména ty pod bytovkami, které chtěli nájemníci využít smysluplnějším způsobem,“ popisuje Holobrádek stav, který víceméně platí pro všechna města.
V současnosti v evidenci hasičů, kteří jsou pověřeni ochranou obyvatelstva, zůstaly v Břeclavi dva kryty, podle tajemníka však ani ony neposkytují lepší ochranu než jakýkoli sklep. Kde jsou, nechtěl raději upřesnit.
Na jižní Moravě se podle evidence nachází celkem 377 krytů, protože však jde o strategická místa civilní obrany, nejsou k nim k dispozici bližší informace. Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek informoval, že v Česku je kolem šesti tisíc protiatomových krytů s kapacitou kolem čtvrt milionu lidí.
Mluvčí ministerstva vnitra Pavla Jakoubková potvrzuje, že se počet stálých tlakově odolných úkrytů snížil. Mnohdy došlo ke změně vlastnictví, u nových objektů tato dřívější povinnost neplatí a zároveň stát nepřispívá na jejich údržbu. Ty, co zůstaly, navíc nejsou připraveny k okamžitému použití, protože byly budovány krátce po druhé světové válce.
„Technologie v čase zásadním způsobem pokročily a i při rychlém zachycení jaderné hrozby je mnohdy takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto úkrytů. Z toho je zřejmé, že je princip improvizované ochrany daleko efektivnější,“ upozorňuje mluvčí.
Signálem k útěku do krytu je kolísavý tón sirény trvající 140 sekund, případně doprovázený varováním.
17. února 2021 |
