Praha - V kalendáři zřejmě přibudou z podnětu Senátu dva významné dny. Jedním z nich se pravděpodobně stane Den národního vzdoru 27. května v souvislosti s připomínkou atentátu na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha v roce 1942. Druhým by měl být 25. červen jako Den odchodu okupačních vojsk, který by připadal na výročí podpisu protokolu o odsunu sovětských vojsk z území bývalého Československa v roce 1991. Novelu horní komory schválila Sněmovna zrychleně už v dnešním úvodním kole. Nyní předlohu opět posoudí senátoři.
"Splácíme historický dluh vůči našim předkům. Den odchodu okupačních vojsk si zejména ve světle aktuální neospravedlnitelné okupace Ukrajiny zaslouží připomínat jako memento. Den národního vzdoru nás pak upomíná, že proti zlu a bezpráví je někdy zapotřebí vystupovat i se zbraní v ruce," uvedla v tiskové zprávě předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Poslankyně opozičního hnutí ANO Helena Válková v debatě podotkla, že kvůli nynějším krokům Ruska proti suverenitě Ukrajiny má návrh odlišný význam, než když byl předložen v minulém volebním období.
Atentát na spoluautora takzvaného konečného řešení židovské otázky a zastupujícího říšského protektora Heydricha provedli 27. května 1942 českoslovenští parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii. Atentát patřil k nejvýznamnějším činům protinacistického odboje na území někdejšího Československa. Pokyn k němu dala exilová vláda v Londýně, popudem byly mimo jiné popravy předních členů vojenské odbojové organizace Obrana národa.
Heydrich zemřel několik dní po atentátu na následky zranění. Nacisté při odvetných represivních akcích vyhladili obce Lidice a Ležáky a popravili stovky lidí. Gabčík s Kubišem zahynuli spolu s dalšími spolubojovníky 18. června 1942 po boji, když se odmítli vzdát a opustit vyzrazený úkryt v kryptě kostele svatých Cyrila a Metoděje v Praze 2.
Uzákonění Dne odchodu okupačních vojsk senátoři navrhli v souvislosti s loňským 30. výročím ukončení pobytu sovětských vojsk na území někdejšího Československa. Připomínat má ale i ukončení předchozích vojenských okupací českého území. Stahování sovětských vojsk trvalo půldruhého roku, poslední železniční transport přejel československou hranici 21. června 1991. Jako poslední odletěl 27. června téhož roku velitel Střední skupiny sovětských vojsk Eduard Vorobjov.
Česko má zatím uzákoněno 15 významných dnů. Na rozdíl od státem uznaných svátků nejsou dny pracovního volna.
