HISTORIE PODZEMNÍCH STAVEB, TUNELŮ A MĚST: OD AMERIKY PŘES EGYPT A RAKOUSKO AŽ PO ASII (14)

Letecká základna Wright-Patterson, USA

Letecká základna Wright-Patterson (WPAFB) je základna amerického letectva a místo určené pro sčítání lidu východně od Daytonu v Ohiu v okresech Greene a Montgomery. Zahrnuje obě letiště Wright a Patterson Fields, původně nazývaná "Wilbur Wright Field" a "Fairfield Aviation General Supply Depot". Jednotkou na základně Wright-Patterson AFB je "88. křídlo letecké základny" (88 ABW), které je přiděleno k "Centru řízení životního cyklu vzdušných sil" a "Velitelství materiálu vzdušných si". "88 ABW" provozuje letiště, udržuje veškerou infrastrukturu a zajišťuje bezpečnostní, komunikační, zdravotnické, právní, personální, smluvní, finanční, dopravní, řízení letového provozu, předpověď počasí, veřejné záležitosti, rekreaci a kaplanské služby pro více než 60 přidružených jednotek. Počátky základny sahají do doby, kdy zde 22. května 1917 vzniklo letiště Wilbur Wright Field a v listopadu 1917 letiště McCook Field, která byla zřízena leteckou sekcí amerického signálního sboru jako zařízení pro I. světovou válku. McCook byl využíván jako zkušební pole a pro letecké experimenty.

Wright sloužil jako letiště (v roce 1931 přejmenované na Patterson Field); "Fairfield Aviation and General Supply Depot" - mimo jiné zde byla letecká škola a dočasný tábor. Po uzavření letiště McCook v říjnu 1927 byly jeho funkce převedeny na letiště Wright Field. Letecká základna "Wright -Patterson AFB" byla založena v roce 1948 sloučením základen Patterson a Wright Fields. V roce 1995 se na základně konala jednání o ukončení bosenské války, která vedla k uzavření "Daytonské dohody", jež válku ukončila. "Projekt Sign" v roce 1948, "Projekt Grudge" v roce 1949, "Projekt Blue Book" v březnu 1952, to byla vyšetřování neidentifikovaných létajících objektů (UFO), která zahájila v červenci 1947 rozvědka "T-2" na Wright-Pattersonově základně AFB analýzou havarovaných sovětských letadel z korejské války.

V březnu 1952 ATIC vytvořil "Skupinu pro letecké jevy", která měla za úkol vyšetřit pozorování UFO hlášená v roce 1952, včetně těch ve Washingtonu. Do roku 1969 prošetřilo "Oddělení zahraniční techniky" (FTD) a jeho předchůdci 12 618 nahlášených pozorování - 701 z nich zůstalo nevysvětleno. Letectvo ukončilo vyšetřování UFO a zpráva z roku 1968 dospěla k závěru, že "....bez přesvědčivějších důkazů není důvod přisuzovat (nevysvětlitelná pozorování) mimozemskému zdroji". "FTD" poslala všechny své spisy do "Historického výzkumného centra USAF", které je v roce 1976 předalo "Národnímu archivu a spisové službě" ve Washingtonu, který se stal trvalým úložištěm záznamů projektu "Grudge" nebo "Blue Book". V jednom rozhovoru z roku 1988 senátor Barry Goldwater prohlásil, že požádal generála Curtise LeMaye o přístup do tajné místnosti pro UFO na základně a rozčilený LeMay mu řekl:

"Nejenže se tam nedostanete, ale už se mi o tom nikdy nezmíníte".

Britský deník "The Sun" o základně informoval takto:

"Přísně tajná americká základna plná živých i mrtvých mimozemšťanů z místa havárie UFO v Roswellu, v trezorech a hrobkách, tvrdí bývalý pracovník. Inženýr letectva ve výslužbě Raymond Szymanski, který na základně pracoval 39 let, uvádí tato odhalení ve své knize "50 odstínů šedé". Přísně tajná základna amerického letectva obsahuje rozsáhlý komplex podzemních tunelů a stanic plných živých i mrtvých mimozemšťanů, tvrdí bývalý pracovník. Raymond Szymanksi se domnívá, že UFO a mimozemšťané z nechvalně proslulého roswellského incidentu v roce 1947 byli dopraveni na leteckou základnu Wright-Patterson v Daytonu v Ohiu ke kontrole a uloženi v tajných tunelech. Výzkumník, který byl inženýrem a vedoucím vědeckým pracovníkem "WPAFB", popsal celý rozsah "mimozemské" aktivity na základně v knize nazvané "50 odstínů šedi". Szymanski, který jako první porušil mlčení a veřejně promluvil o "tajemstvích" základny, se o mimozemském spiknutí dozvěděl během prvního týdne svého pobytu v podzemním zařízení. Tvrdí, že ho o to požádal jeho mentor Al.

Szymanski tvrdí, že mu Al řekl, že v podzemí "WPAFB" existuje systém tunelů a sklepení, v nichž se nacházejí živé i mrtvé mimozemské bytosti. V exkluzivním rozhovoru pro "Sun Online" řekl:

"Byl jsem přidělen do kanceláře řízení provozu laboratoře Avionics Laboratory, kde jsem pracoval se svým mentorem Alem, průmyslovým inženýrem a absolventem MBA. Během prvního týdne mi Al dal několik zcela nečekaných a nevyžádaných moudrých rad. Říkal, že v roce 1947 došlo v Roswellu k havárii a že sem přivezli stroje a mimozemšťany na kontrolu a uchovávali je v tajných tunelech pod základnou. Když jsem se ho zeptal, jak se o tom tajemství dozvěděl, odpověděl: Každý, kdo na základně pracuje, to ví. Byl jsem v šoku. Já, mladý student sotva první týden, jsem byl nyní zasvěcen do malé vybrané skupiny 10 000 lidí a dostal jsem jejich zatím nejneuvěřitelnější tajemství - že v tunelech na naší základně máme mimozemšťany a jejich objekty."

Po tomto podivném rozhovoru začal Szymanski zkoumat "tajné" aktivity UFO a mimozemšťanů na "WPAFB". Zjistil, že v "Oddělení zahraniční techniky" (FTD) na základně probíhal projekt "Modrá kniha", oficiální projekt letectva pro vyšetřování UFO v letech 1952 až 1969. "Během následujících čtyřiceti let jsem vedl desítky, ne-li stovky krátkých rozhovorů o 'tajemství', které jsem dostal první týden na základně," řekl. "Důležitým zjištěným faktem je, že v té době nikdo neřekl: "Nemáme tu žádné mimozemšťany, ty bláznivý parchante.".... Viděl jsem mnoho úsměvů, ale žádné odmítnutí. Od té doby v podstatě zkoumám místa na zemi, o kterých si myslím, že by mohla obsahovat stopy k jejich historii, pokud jde o mimozemšťany a UFO. Szymanski říká, že viděl tunely a sklepení, kde by mohli být mimozemšťané - nebo také Šedí - drženi, ale protože nikdy neviděl skutečného mimozemšťana, nemůže si být jistý, zda jsou stále na základně.

Inženýr je přesvědčen, že na "WPAFB" byly vybudovány nejmodernější klimaticky řízené prostory a hluboké podzemní kyrogenní komory, které slouží k uchování trosek, artefaktů mimozemské technologie a těl nalezených na místech havárií UFO. Podle výzkumníků UFO bylo na "WPAFB" podle uniklých dokumentů a zpráv informátorů převezeno až 16 těl mimozemšťanů. Ačkoli se Szymanski sám s žádným z těchto "šedých" nesetkal, tvrdí, že se na základně Dayton a v jejím okolí třikrát setkal se skutečnými postavami typu "mužů v černém". Uvedl, že muži nosili černé obleky a černé klobouky i uprostřed léta v Ohiu a třikrát ho špehovali. Szymanski se domnívá, že hlavním cílem těchto mužů je ukrást důkazy o tom, že badatelé jako on objevili mimozemšťany a UFO, a že jsou s největší pravděpodobností součástí vládní agentury. Kromě podzemních tunelů se Szymanski domnívá, že v areálu "WPAFB" jsou také čtyři potenciální pohřebiště, kde byli pohřbeni mimozemšťané. Szymanski si ve své knize představil jedno z míst, kde je docela dobře možné, že 1,20 metru vysoký šedý mimozemšťan byl uložen k odpočinku ve vertikální stojné poloze, nikoliv v horizontální, jak je běžné u lidí.

Szymanski také naznačuje, že těla osmi cizinců byla pohřbena pod pod parkovištěm vedle oddělení zahraničních technologií pro reverzní inženýrství UFO. Roswellský incident zajímá lovce UFO a konspirační teoretiky od chvíle, kdy americká armáda vydala tiskové prohlášení, že v červenci 1947 našla v poušti Nového Mexika zbytky havarovaného létajícího talíře. Následujícího dne úředníci toto prohlášení odvolali, ale přihlásili se svědci, kteří uvedli, že viděli, jak jsou odvážena těla mimozemšťanů spolu s havarovaným vozidlem, což americká vláda vždy popírala. Szymanski se domnívá, že vlády mají dobrý důvod existenci mimozemšťanů tajit - aby nás ochránily. Řekl: "Stále nejsme připraveni na úplné zveřejnění. Vlády rády udržují tajemství, protože nás to někdy chrání. Naposledy to oznámilo letectvo: "Hej, máme létající talíř," to se moc nepovedlo. Co by se stalo, kdyby to oznámili tentokrát? Opravdu si nemyslím, že se to změní, nemyslím si, že skutečnost, že máme mobilní telefony nebo 150 000 kabelových televizních kanálů, nás připraví lépe, než připravila lidi v roce 1947 po Roswellu. Szymanski ví, že jeho teorie mohou znít přitažené za vlasy, ale říká, že chce pouze zdokumentovat svůj výzkum a nechat lidi, aby se rozhodli sami. Řekl: "Předkládám nové teorie, ukazuji vám důkazy a nechávám vás, abyste se rozhodli sami".

Další článek na britském webu express.co.uk rozvíjí teorii, že na základně se nachází takzvaný "Hangár 18":

"Letecká základna Wright-Patterson v Ohiu je domovem 'Projektu Modrá kniha', série systematických studií UFO z let 1951 až 1969, a spolu s Area 51 je předmětem neustálých spekulací o mimozemských návštěvnících. Mnoho pověstí o Wright-Patterson, jak se zařízení lidově říká, se týká toho, co se mohlo dít v jediném skladu zvaném "Hangár 18". Zastánci konspiračních teorií, kteří věří v mimozemský život, tvrdí, že vláda v tomto záhadném skladu ukryla fyzické důkazy z vyšetřování trosek UFO a pitev mimozemšťanů. Největší zájem vzbuzuje údajně zapečetěné a přísně střežené místo známé jako "Modrý pokoj". Legenda o "Hangáru 18" vychází z údajné havárie UFO v červenci 1947 v poušti poblíž Roswellu v Novém Mexiku. Podle tiskové zprávy tehdejšího Roswell Army Air Field prohlédli UFO jeho zaměstnanci a poslali ho "vyššímu velení".

Druhá tisková zpráva z letecké základny ve Fort Worthu, Texas, tvrdila, že disk je meteorologický balón. Toto tvrzení však bylo v roce 1994 uznáno jako nepravdivé. Letectvo se přiznalo k testování sledovacího zařízení určeného k přeletu nad místy jaderného výzkumu v Sovětském svazu. Kromě Fort Worthu se mnoho nadšenců do UFO na základě neověřených anekdot bývalých vojenských pilotů domnívá, že některé z materiálů z Roswellu byly po havárii převezeny na Wright Field a uskladněny v "Hangáru 18". Jednou Oliver Henderson řekl své ženě, že letěl s letadlem plným trosek a několika malými těly mimozemšťanů z Roswellu na Wright Field. Děti jiného pilota, leteckého esa II. světové války Mariona "Black Maca" Magrudera, tvrdí, že jejich otec viděl v roce 1947 na Wright Field živého mimozemšťana a řekl jim to:

"Bylo hanebné, že armáda tohoto tvora zničila tím, že ho testovala. ' Dokonce i po ukončení projektu "Modrá kniha" v roce 1969 se o Wright-Patterson stále šířily fámy. V roce 1974 floridský logistik UFO Robert Spencer Carr oznámil, že letectvo ukrylo "dva létající talíře neznámého původu" v Hangáru 18 na základně Wright-Patterson, jak uvádí zpráva v listu "Tampa Tribune".

Pan Carr tvrdil, že má vysoce postavený vojenský zdroj, který byl svědkem pitvy 12-ti cizích těl. Přestože tvrzení pana Carra byla velmi pochybná, široká medializace a uvedení filmu "Hangár 18" v roce 1980 pomohly upevnit legendu o Wright-Patterson jako o místě, kde se odehrávají aktivity spojené s UFO. Americké letectvo tuto historku kategoricky popřelo a tvrdí, že na základně Wright-Patterson nikdy žádný Hangár 18 neexistoval, ačkoli budova číslo 18 existuje. Letectvo to uvedlo v oficiálním prohlášení vydaném v lednu 1985:

"Pravidelně se nepravdivě uvádí, že na letecké základně Wright-Patterson byly nebo jsou uloženy ostatky mimozemských návštěvníků. Na letecké základně Wright-Patterson nejsou a nikdy nebyli žádní cizí návštěvníci ani zařízení."

Autor knihy Nick Redfern má o základně také několik velmi fascinujících informací. Leonard Stringfield byl badatelem UFO, který po desetiletí shromažďoval a šířil zprávy o havarovaných UFO a mrtvých mimozemšťanech. Stringfieldova nejbizarnější zpráva se týkala údajně žijícího mimozemšťana na svobodě v "Národním muzeu letectva Spojených států" v Ohiu, který měl údajně utéct ze svého vězení na území základny Wright-Patterson! Jedné neděle roku 1965 se "R.M" se svou ženou rozhodl navštívit muzeum. Zatímco jeho žena byla zabraná do prohlížení německé rakety V2, "R.M" šel napřed. Zabloudil a došel ke dvojitým dveřím s nápisem "Off Limits".

Když prošel dveřmi, náhle se setkal s bytostí, která vypadala tak neuvěřitelně, že se ve svém omráčeném stavu zmohl jen na pozdrav, na který nedostal žádnou odpověď.  Bytost byla malá a pod vysokým čelem měla velké oči. Neměla nos a místo úst jen štěrbinu. "R.M" zůstal ohromeně stát a mohl jen s hrůzou zírat, jak se k němu tvor šourá a ukazuje mu podlouhlým prstem do obličeje. V tu chvíli se ozvaly poplašné signály, zableskla světla a "R.M" se spěšně stáhl. Všude byla vojenská policie a odváděla lidi k východům. "Příčinou nouzové evakuace byl bezpochyby tvor, který pravděpodobně utekl ze svého vězení," řekl Stringfield. Zajímavé je, že podle plukovníka letectva ve výslužbě, kterého zná "RM", byli v té době na Wright-Pattersonu údajně drženi dva živí mimozemští tvorové - americkými vědci, kteří vyvinuli "sterilní atmosféru" k jejich uchování.

Stringfield však nebyl sám, kdo sbíral takové neuvěřitelné příběhy. Victor Marchetti, bývalý výkonný asistent zástupce ředitele a zvláštní asistent výkonného ředitele "Ústřední zpravodajské služby" (CIA), například vzpomíná, že UFO spadalo do kategorie "velmi citlivých aktivit" v době jeho působení v agentuře. Co je však důležitější, Marchetti se od "vysokých představitelů" CIA dozvěděl, že těla neznámého počtu "malých šedých mužů" a jejich havarované UFO jsou uložena v "Oddělení zahraniční technik" (FTD) na letecké základně Wright-Patterson.

To samozřejmě není jediná příležitost, kdy se objevila účast "FTD" na sporu o havárii UFO. V roce 1993 komentovali údaje o havarovaných UFO a mrtvých tělech mimozemšťanů, které získali z "půl tuctu bývalých i současných zpravodajských zdrojů". Časopis "Far Out" píše:

"Rozsáhlý, ale málo známý komplex podzemních bunkrů, místností, sklepení a tunelů (ve Wright-Patterson) 'ukrýval' tato tajemství až do začátku 70. let, kdy se po ukončení projektu USAF 'Blue Book' vše odehrávalo na jednom místě." Podle stejných zdrojů nezůstalo na základně nic "cizího", snad kromě nějaké dokumentace "zvláštního kontrolního kanálu" a zbytků trosek, které uskladnilo staré Oddělení zahraniční techniky (FTD), známé jako Zahraniční středisko pro leteckou a kosmickou vědu a techniku (FASTC)."

-pokračování-