Prádelny mají problém. Podle asociace má téměř polovina existenční potíže

Dva dny z pracovního týdne jejich velkokapacitní pračky stojí. V těch zbývajících vyperou třikrát méně prádla než před pandemií. Z té se třebíčská prádelna Michala Váky vzpamatovává jen velmi těžko. A není v tom sama. 

Velké pračky

„Tady vidíte, jak to funguje. Tady je špinavá strana, kam přiváží špinavé prádlo. Tady vidíte velkou tunelovou pračku.“ S majitelem Michalem Vákou procházíme jeho velkokapacitní prádelnou v Třebíči.

„Pro hotely začíná sezóna od těch Velikonoc do konce října, když je hezké počasí, a ta zdravotnická zařízení.“

Před pandemií byli zvyklí zpracovávat až 4 tuny prádla denně. „Teď jsme na jedné tuně. Jsme závislí na těch velkých akcích, plesy, svatby, firemní akce, které bohužel tou covidovou situací byly stopnuté.“

A nejen cestovní ruch. Méně prádla kupodivu vyprodukovalo také zdravotnictví. „Všichni nám říkají: máte nemocnice, zdravotnická zařízení a jste v klidu. Bohužel ale omezila tu svou kapacitu, protože se zaměřili na covidové pacienty, neoperovalo se.“

Méně zaměstnanců

Třebíčská prádelna Michala Váky tak musela razantně omezit svůj provoz. Dva dny v týdnu je zavřená. „Abychom vůbec mohli spustit ty velké stroje. Dva dny vozíme prádlo, abychom měli co naplnit do těch velkých strojů.“

Došlo i na snížení počtu zaměstnanců. „Před covidovou situací jsme měli 20 - 23 zaměstnanců, teď jich mám 15.“

A podobně to vypadá i jinde. Podle prezidentky Asociace prádelen a čistíren ČR Jany Puškáčové je funkčně ohrožená téměř polovina provozoven. „Je to již několik týdnů, kdy jsme dělali  poslední průzkum, v té době nám z toho vyšlo, že až 40 procent prádelen je přímo ohroženo rizikem nuceného omezení provozu, nechci říct přímo bankrotu v horizontu několika málo měsíců.“

Kromě menšího objemu zakázek se na tom prý podílí také výrazný růst cen energií.