Pozoruhodná deska Jazz Goes To Beat, ale také příběh kytaristy Josepha Reinhardta

25. únor 2022

Do swingové a jazzové nálady vstoupíme takříkajíc na domácí půdě skladbou Ob-La-Di, Ob-La-Da, původně samozřejmě od Beatles, z pozoruhodného alba nazvaného Jazz Goes To Beat, které natočil Big Band Václava Zahradníka v roce 1969 a které zahrnuje zvláštní směs několika dobových pop-rockových hitů i původních skladeb.

Ve studiu se v rámci Zahradníkova big bandu sešla sestava špičkových jazzmanů mladší generace včetně trumpetisty Laca Décziho, dalšího skvělého trumpetisty Václava Týfy, altsaxofonisty Felixe Slováčka, klávesisty Rudolfa Rokla, kytaristy Rudolfa Daška, flétnistů Jiřího Stivína a Jiřího Válka, barytonsaxofonisty Josefa Audese a dalších.

Album Jazz Goes To Beat, které se pak po prvním vydání v roce 1970 po zásluze dočkalo několika reedic, je příkladem aranžérsky objevného propojení dvou zdánlivě vzdálených hudebních světů – beatové muziky, jak se tehdy říkalo, a jazzu.

A stěžejní postava tohoto projektu – dirigent, autor, aranžér a pianista Václav Zahradník, rodák z Nepomuku, jehož nedožité osmdesátiny připadly na závěr předcházejícího měsíce, byl příkladem tohoto hudebního sbližování, když se zabýval velkokapelovým jazzem, ale zároveň byl šéfdirigentem orchestru Československé televize.

Joseph Reinhardt

Dále se však ponoříme hluboko do dějin swingu. O prvním březnovém dni se před 110 roky v Paříži narodil kytarista cikánského původu Joseph Reinhardt, zvaný Nin-Nin, mladší a méně známý bratr geniálního kytaristy Django Reinhardta – a spolu s ním člen proslulého Quintette du Hot Club de France.

Ačkoliv kytarista Joseph Reinhardt žil ve stínu svého mnohem slavnějšího bratra Djanga, nešel cestou kopírováním jeho hry. Byl naopak otevřen novinkám a o elektrickou kytaru se zajímal dříve než Django. Jeho příběh načrtneme a nahrávkami doprovodíme.

Eddie „Lockjaw“ Davis

Eddie „Lockjaw“ Davis – to byl výborný tenorsaxofonista tmavé barvy pleti, prominentní studiový muzikant, jenž prošel mnoha stylovými proměnami v čase. Hrál swing, bop, rhythm and blues i latin jazz. Před sto roky, 2. března přišel na svět Edward F. Davis v New Yorku a byl hudebníkem samoukem. Jeho životním nástrojem byl tenorsaxofon.

Přezdívka Eddieho Davise Lockjaw, často zkracovaná na Jaws – Čelisti, pocházela ze studiového natáčení z poloviny 40. let, při němž producent dával každé melodii název podle nějaké nemoci. Lockjaw značí křeč žvýkacího svalu.

Zejména s bandem Counta Basieho byl Eddie „Lockjaw“ Davis byl ve své kariéře spojen, i když angažmá měl nemálo… „Chci, aby publikum mělo pocit, že svůj nástroj  zcela ovládám. Záměrně zacházím se saxofonem tak, abych ukázal, že jsem jeho pánem.“  To byla slova význačného tenorsaxofonisty.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Související