Konec plynovodu Nord Stream 2 představuje pro Rusko pouze malý trest v porovnání s tím, co možná přijde jako součást nových sankcí. Kompletní zastavení ruských dodávek plynu by velmi zasáhlo i Evropu samotnou, protože alternativ moc není.
Ruská agrese na východě Ukrajiny se v noci ze středy na čtvrtek proměnila v plnohodnotnou invazi. Ruské rakety zasáhly v podstatě celé ukrajinské území, útok má desítky oběti, mezi kterými jsou i civilisté.
Evropská unie v reakci slibuje nejtvrdší sankce, jaké kdy na někoho uvalila. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek dopoledne mluvila o záměru zasáhnout strategická odvětví ruské ekonomiky. „Zmrazíme ruská aktiva v EU a zastavíme přístup ruských bank na náš finanční trh. Sankce jsou navrženy tak, aby si vybraly těžkou daň na schopnosti Kremlu financovat válku,“ popsala plány Komise její předsedkyně.
Jak informovala například bruselská zpravodajka mediálního domu Economia Kateřina Šafaříková, Evropská komise navrhne i zastavení dodávek ruského plynu do EU. Další média hovoří ve stejném duchu také o ropě.
Mluvci EK mi vcera rekl, ze v pripade naletu na Kyjev bude nasledovat “totalni izolace” Ruska ze strany EU: zakaz obchodu s RU, zakaz dovozu plynu, odstrizeni od SWIFTu atd. Dnes je k tomu EU summit. Nase reakce rozhodne o nas samych na desitky let. Tohle je 11. zari Evropy.
— Katerina Safarikova (@KacaSaf) February 24, 2022
Lídři zemí, kteří se dnes navečer sejdou na mimořádném summitu k současné situaci, musí tyto návrhy Komise odsouhlasit. Jak však připomíná server EUobserver, žádný z vrcholných evropských politiků zatím tento nápad vysloveně nepodpořil. Konkrétně představitele Maďarska bylo složité přesvědčit už o dosavadních mírnějších sankcích, výsledek je tedy nejistý. Jasněji bude snad dnes večer.
Pocítily by to obě strany
Odborníci na energetickou politiku oslovení redakcí EURACTIV.cz (ve středu, tedy ještě před plnou invazí, pozn. red.) se shodli, že kompletní zastavení dodávek plynu do Evropy, ať už z rozhodnutí Ruska či EU, představuje krajní řešení, které si nikdo nepřeje.
„Věřím tomu, že k tomu nedojde. Na druhou stranu si řekněme, že to je jediná oblast, která by Rusko opravdu bolela, kdyby ji Západ zasáhl sankcemi. Když se podíváte na čísla, tak Rusko kromě zbraní, ropy a plynu nic nevyváží,“ vysvětlil Lukáš Tichý, vedoucí výzkumné skupiny pro energetickou politiku na Ústavu mezinárodních vztahů Praha.
Podle výzkumu Kielského institutu pro světovou ekonomiku, německého think-tanku, by embargo na ruský plyn ze strany EU a jejích spojenců, včetně USA, Spojeného království a Japonska, stálo Rusko 2,9 % jeho HDP a embargo na ropu dalších 1,2 %, aniž by to Evropu bezprostředně poškodilo.
I tak by Evropa, která nyní pokrývá 40 % své spotřeby plynu dodávkami z Ruska, musela počítat s problémy a výzvami.
„Sankce na Rusko neublíží jenom jemu, ale i nám. Krátkodobý efekt budou zvýšené ceny energií pro každého. Nicméně je naší morální povinností stát po boku Ukrajiny. Navíc je méně nákladné zastavit agresory nyní, a ne později, když jsou silnější,“ napsal na Twitter švédský konzervativní europoslanec Charlie Weimers (ECR).
https://twitter.com/weimers/status/1496777592992514048
Pokud jde o konkrétní potenciální dopady, odborník na energetickou politiku Jan Osička z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU vysvětlil, že by docházelo k výpadkům dodávek. Prohloubila by se tak energetická chudoba, která už nyní EU trápí.
„Aktivovaly by se všechny evropské články solidarity, národní bezpečnostní plány, podle kterých by se plyn začal rozdělovat. V takovém případě se začne vypínat průmysl a je snaha udržet evropské domácnosti co nejdéle zásobované. Na druhou stranu by to vyhnalo cenu elektřiny úplně do nebes, začalo by se ve velkém dovážet a spalovat uhlí,“ odhadl možný scénář Osička.
Krátkodobý efekt by podle Osičky byl velmi nepříjemný ekonomicky, ale pravděpodobně by už neumírali lidé na mráz jako při plynové krizi v roce 2009. Evropa na to totiž dokázala zareagovat a vystavěla jednotný evropský trh, který je odolnější.
Podle Tichého Evropě v současné chvíli nahrává několik věcí, a to jsou teplá zima a vrchol topné sezóny v dohledu. „I když jsou zásobníky problém, tak nějaký plyn máme. I Česká republika by při úplném zastavení měla plyn na 40 dnů, s malými omezeními. Dlouhodobě by to ale ani pro Evropu nebylo moc dobré,“ nechal se slyšet Tichý.
Kde vzít náhradu?
Evropa zároveň musí nahradit možné výpadky jinými zdroji z jiných světových zemí. Už v průběhu ledna se Evropská unie připravovala na scénář, že k omezení či zastavení ruského plynu skutečně dojde.
„Spojené státy a EU společně usilují o trvalé, dostatečné a včasné dodávky zemního plynu do EU z různých zdrojů po celém světě s cílem předejít otřesům včetně těch, které by mohla způsobit další ruská invaze na Ukrajinu,“ uvedli americký prezident Joe Biden a šéfka Komise von der Leyenová na konci ledna. Podotkli, že USA jsou již nyní největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU a že obě strany pracují s dalšími státy a subjekty na trhu na rozšíření objemů dodávek. Konkrétní objem ale nezmínili.
Lukáš Tichý vyjmenoval další země, ze kterých by EU mohla získat náhradní dodávky, ať už klasického zemního plynu nebo LNG. Patří sem Norsko, některé země severní či subsaharské Afriky nebo Katar.
„I když by se navýšily kapacity, tak by to v případě úplného zastavení plynu z Ruska nestačilo. Rusko dodává v řádu stovek miliard metrů krychlových plynu zemního plynu, zatímco LNG by byl v řádu jednotek,“ upozornil Tichý.
Osička upřesnil, že Evropa už nyní spotřebovává čtvrtinu světového LNG. Aby však nahradila ruský výpadek, musela by spotřebu LNG přibližně ztrojnásobit a „ukousnout tak velký kus světového trhu“. „To ale nejde, protože tyto dodávky jsou smluvně vázané jinam. Volných dodávek je třetina až polovina, ale to není reálné. Nebo by to bylo za ceny, které jsou úplně šílené,“ podotkl Osička.
Každopádně je jasné, že takový stav by nebyl dlouhodobě udržitelný. Odborníci poukazují na to, že kdyby se ruské dodávky plynu zastavily na delší dobu, Evropa by se určitě odhodlala k řadě kroků, jak svoji závislost snížit. Patří mezi ně kromě zajištění stabilnějších dodávek odjinud také rychlejší odklon od plynu a s tím spojený rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a dalších alternativ. Z konkrétnějších opatření pak třeba oslabení vazby cen plynu na cenu elektřiny.
Taková urychlená změna evropského energetického mixu by podle Osičky poškodila především Rusko, které mohlo dodávat Evropě plyn ještě dalších přibližně 30 let. Pokud ale jednou Evropané přejdou na alternativy, už nebudou mít motivaci se k plynu vracet a Rusové tak přijdou o velmi důležité odbytiště.