Článek
Kontakty a byznys budovali léta. Českým firmám se podmínky pro podnikání v Rusku mění pod rukama – už poněkolikáté.
Například společnost Škoda Auto má v Ruské federaci dvě továrny. Loni v nich celkově vyrobila více než 87 tisíc vozů. V Nižním Novgorodu z výrobních linek sjížděly modelové řady Škoda Octavia, Karoq a Kodiaq a v Kaluze sedan Rapid s exkluzivním designem určeným právě pro Rusko. Kromě toho tam loni vyrobili na 96 tisíc motorů.
„Naše společnost zaznamenala eskalaci situace s velkými obavami a znepokojením. Automobilka nadále doufá, že konflikt bude rychle vyřešen mírovou cestou a na základě mezinárodního práva. Míru dopadu na naše obchodní aktivity v dotčených zemích průběžně zjišťujeme. Co se týče veškeré činnosti v místě dění, bezpečnost a integrita našich zaměstnanců je naší nejvyšší prioritou,“ uvedla pro SZ Byznys tisková mluvčí Škody Auto Martina Špittová.
Škrty v plánech se nekonají. Zatím
Komora pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států, která pomáhá v některých bývalých svazových republikách Sovětského svazu najít českým firmám obchodní partnery, zatím stopku investic v nejisté době mezi českými firmami nepozoruje.
„Co se událo, je velice čerstvé. Firmy, které mají rozpracované v Ruské federaci investice, tak pokračují v realizaci. Vezměte si, že se ty obchody rodí roky a tohle trvá oproti tomu chvíli. Nepředpokládám, že by mělo dojít k zásadnějším změnám či zvratům,“ uvádí pro SZ Byznys předseda komory František Masopust.
Podobný vývoj potvrzuje v tuto chvíli i Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) vlastněná státem, která pojišťuje rizikové a dlouhodobé investice v rizikových zemích.
„Úvěry českých firem exportujících do Ruska pojištěné naší společností nevykazují známky akutního rizika nesplácení. Jde především o několik starších odběratelských úvěrů a pak množství objemově menších obchodních případů se splatností do dvou let,“ uvádí Jan Černý, mluvčí státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti.
Co přinesou sankce a především odveta?
Jiná otázka podle předsedy Komory pro hospodářské styky se SNS je, jak se vše bude vyvíjet po oznámení sankcí. Může to podle něj ohrozit hlavně nově projednávané zakázky v Rusku.
Před koncem loňského roku už jsme měli signály, že se ta situace začíná uklidňovat. Prostor pro činnost v regionech se začínal otvírat.
Přišlo to podle něj v době, kdy komora už od konce minulého roku sledovala částečné oteplení vztahů.
„Proces česko-ruských obchodních vztahů prošel v posledním roce bouřlivým vývojem, zmrazily se tam naše možnosti. Před koncem loňského roku už jsme ale měli signály, že se ta situace začíná, řekněme, uklidňovat. Prostor pro činnost v regionech se začínal otvírat, už to nevypadalo, že by všichni Rusové měli zákaz dělat s Čechy byznys. Teď nedokážu říct, sankce mohou všechno změnit,“ obává se František Masopust, šéf organizace, která působí na trhu čtvrt století.
Připomíná tak především odhalení zákulisí vrbětických výbuchů z roku 2014, následné srovnávání stavů na ambasádách v Praze i Moskvě a zařazení Česka po bok USA na oficiální seznam ruských nepřátel.
Již oznámené evropské sankce
- Při summitu EU se v noci ze čtvrtka na pátek evropští lídři shodli na postizích, které mají mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat své peníze v Evropě. Zakázáno bude také dodávání klíčových součástek ruským rafineriím, což podle šéfky EK překazí jejich modernizaci. Omezen bude také přístup Ruska ke klíčovým technologiím, včetně například polovodičů.
- Ve středu se země EU shodly na sankcích proti všem ruským poslancům, kteří hlasovali pro uznání separatistických regionů, velkým ruským bankám a 27 vysoce postaveným ruským činitelům, mezi nimiž je například i ministr obrany Sergej Šojgu.
- Sankce omezí i přístup ruského režimu na evropský finanční a kapitálový trh a zakážou obchod se separatistickými republikami.
- Ač nejde formálně o sankci, výrazným odvetným opatřením je i úterní krok Německa, které přerušilo schvalovací proces pro nový plynovod Nord Stream 2, který je většinově pod kontrolou ruského koncernu Gazprom. Německé ministerstvo hospodářství stáhlo z regulačního síťového úřadu příslušnou dokumentaci k tomuto projektu. Podle německého kancléře Olafa Scholze došlo k „dramatické změně situace“, která si vyžaduje přehodnocení celé věci. „Bez certifikace Nord Stream 2 samozřejmě nemůže být uveden do provozu,“ řekl kancléř Olaf Scholz.
Přesnou statistiku, kolik firem v Ruské federaci působí, nemá ani státní agentura CzechTrade. „Obecně se dá říci, že před rokem 2014 (před anexí Krymu, po které přišly sankce vůči Rusku ze strany EU a USA a následovaly odvetné kroky ze strany Moskvy, pozn. red.) působily v Rusku vyšší desítky českých firem. V posledních letech jejich počet výrazně klesl,“ upřesňuje Antonín Marčík z agentury CzechTrade v ruském Jekatěrinburgu.
To pociťuje i EGAP. Z dat pro SZ Byznys vyplývá, že zájem o toto teritorium klesá pátým rokem v řadě. Ve srovnání s rokem 2017 je míra pojistné angažovanosti EGAP v Rusku pouze čtvrtinová.
Co se týče úvěrů českých firem exportujících na Ukrajinu, jsou podle společnosti krátkodobé se splatností do dvou let a jde o menší projekty.
„Pouze jeden z nich přesahuje částku 100 milionů korun. Zájem o toto teritorium rostl od roku 2017, ovšem loni začal opadat. Celkově je míra angažovanosti EGAP na Ukrajině nízká, menší než jedno procento,“ doplňuje pro SZ Byznys Jan Černý, mluvčí státní společnosti.
Vývoz do Ruska je srovnatelný s tím do Belgie
Podíl exportu do Ruska tvoří podle agentury CzechTrade jen dvě procenta z celkového exportu Česka. To je srovnatelné například s Belgií s 2,1 procenta. Přesto je ruský trh pro české firmy zajímavý.
Uplatnit se tam je však pro zahraniční firmy včetně těch českých čím dál složitější. A to nejen kvůli zmrazeným diplomatickým vztahům.
„Rusko v posledních letech vyvíjí velký tlak na lokalizaci výroby, tedy aby se zboží vyrábělo přímo v této zemi, případně aby obsahovalo určitý podíl lokalizace. Projevuje se to především v tendrech pro podniky se státní majetkovou účastí, kdy jsou zvýhodňovány produkty domácí provenience,“ říká Marčík z CzechTrade v Jekatěrinburgu.
„Řada firem, které do Ruska dříve zboží pouze exportovaly, tu dnes vyrábí, respektive spolupracují s místními producenty,“ vysvětluje Štěpán Jílek z moskevské pobočky CzechTrade.
České firmy jsou tak okolnostmi podle nich stále více tlačeny do lokalizace výroby. „Některé tu vyrábějí už řadu let. Známe i případy, kdy se čeští podnikatelé vážně zabývají touto možností a hledají v Rusku vhodné výrobní prostory nebo výrobní partnery,“ upřesňuje Antonín Marčík.
