Na první pohled se může zdát, že rusko-německý plynovod Nord Stream 2 je pouze evropský problém. Zásadní roli v něm však dlouhodobě hrají Spojené státy, přesněji americké sankce či jejich absence vůči společnostem a osobám podílejícím se na jeho výstavbě.
Právě slovo Bílého domu je podle mnohých odborníků tím jediným, co může zprovoznění plynovodu zabránit. Jednou už k tomu ostatně došlo. V prosinci 2019 podepsal prezident Donald Trump návrh senátorů Teda Cruze a Jeanne Shaheenové na uvalení přísných sankcí mimo jiné na ruského giganta Gazprom a švýcarskou společnost Allseas, jež stavbu plynovodu tehdy zajišťovaly. Hned druhý den Allseas od projektu odstoupila a stavba plynovodu musela být přerušena.
„Nord Stream 2 ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy a národní bezpečnost Ameriky,“ odůvodnil tehdy novou legislativu republikán Cruz. „Spojené státy zkrátka nemohou dovolit Rusku ovládnout energetickou budoucnost Evropy.“
Cruz a ostatní republikáni dlouhodobě upozorňovali na nebezpečí, ve kterém se kvůli novému plynovodu ocitá Ukrajina. Protože ji Nord Stream 2 obejde, Moskva již nebude závislá na ukrajinském tranzitu k odběratelům v Evropě a rozvazují se jí ruce pro případnou invazi na Ukrajinu.
Sankce mají Rusko bolet. Míří na oligarchy, politiky, banky i Nord Stream 2. EU se shodla jednomyslně |
Jenže mezitím se v Bílém domě vyměnili prezidenti. Vzhledem k tomu, že zahraniční politika Demokratické strany je dlouhodobě orientována na Německo coby nejvýznamnějšího amerického spojence, a Německo si přálo s Nord Streamem 2 pokračovat, nový prezident Joe Biden sankce v květnu minulého roku zrušil. Rusko následně stavbu obnovilo a dnes je plynovod hotový – čeká jen na uvedení do provozu.
Symbolický odpor
Republikáni a zlomek demokratů se od té doby zmohli spíše jen na symbolický odpor. Nejblíže obnovení sankcí se v lednu tohoto roku dostal opět Cruz. Díky dohodě se šéfem demokratů v Senátu Chuckem Schumerem se mu podařilo prosadit hlasování o jejich opětovném zavedení.
Kvůli uplatnění obstrukční techniky zvané filibuster však republikánům nestačila prostá většina a potřebovali 60 hlasů, tedy alespoň 10 demokratů. Sehnali jich jen pět a celá věc musela být dána k ledu.
Co bude dál, je otázka pro Němce. Z americké strany je totiž vyřízeno a dá se očekávat, že Bidenův Bílý dům bude postupovat podle toho, jak se rozhodne Berlín. Ten sice v úterý ohlásil pozastavení certifikace Nord Streamu 2, to však může být pouze dočasná záležitost. Příznačné bylo, že včera oznámené americké sankce plynovod neřešily a místo toho se zaměřily na ruské banky a jednotlivce.
NATO a dvě tváře Německa. Aliance by si měla ujasnit, nakolik je Berlín spolehlivý |
„Prezident dal jasně najevo, že vpadne-li Rusko na Ukrajinu, budeme s Německem pracovat na tom, aby Nord Stream 2 nepostupoval kupředu,“ uvedla k tomu v úterý mluvčí Bílého domu Jen Psakiová s tím, že vláda zmrazení rusko-německého projektu přivítala.
Kroky Berlínu zatím zůstávají nejasné. Vláda projekt plynovodu uložila k ledu, a pohrozila dokonce, že by jej mohla odstřelit definitivně. Německý manévrovací prostor je však limitován – z Ruska totiž země odebírá až 50 procent zemního plynu. Ministr hospodářství Robert Habeck sice v úterý německé občany ujistil, že energetické zásobování Německa je zajištěno, jedním dechem však připustil, že není jasné za jakou cenu. Pokud by se totiž Němci skutečně rozhodli Nord Stream 2 utnout, německý spotřebitel to pravděpodobně pocítí velmi bolestně na své peněžence. Zatím se nezdá, že by taková politická vůle v Německu – a tedy ani v USA – v současnosti existovala.
