Praha - První cesta kolem světa lidí narozených v českých zemích se uskutečnila už v 18. století, o více než půl století dříve, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to z bádání, na kterém spolupracovali diplomat Jaroslav Olša, geograf Hynek Adámek a iberoamerikanistka Simona Binková. Badatelé zjistili, že prvenství patří jezuitským misionářům Josefu Pauerovi a Františku Stengelovi. Článek o objevu publikovalo únorové číslo časopisu National Geographic.
Podle autorů výzkumu byli Pauer a Stengel ve skupině členů řádu Tovaryšstva Ježíšova, která se na misie vydala koncem 40. let 18. století. Pauera i Stengela čekala náročná cesta na vzdálené Filipíny, odkud se už nikdy neměli vrátit. Vedla přes italský Janov, španělský Cádiz a Veracruz a Acapulco na území dnešního Mexika, kde nastoupili na galeonu na Filipíny. Jen plavba z Acapulca do Manily podle badatelů trvala až čtyři měsíce, celá cesta zhruba rok a půl.
O tom, že se misionáři z Filipín nakonec vrátí, rozhodl dekret krále Karla III. Španělského vydaný v roce 1767. Král zakázal pobývat jezuitům na území Španělska včetně jeho provincií. Do roku 1772 tak podle badatelů jen Filipíny opustilo 154 jezuitů. Dopravní kapacity však nestačily, takže pouze část z nich odjela cestou, kterou na Filipíny kdysi přijeli. "Velká skupina, 63 jezuitských misionářů, pak 23. ledna 1770 vyplula z filipínské Manily na fregatě Santa Rosa. Mířila sice také do Evropy, ale západním směrem, kolem Afriky," uvedli autoři.
Mezi pasažéry byli i Pauer a Stengel. Santa Rosa za několik měsíců doplula do Cádizu. Do Prahy přijeli bývalí misionáři v roce 1770 jako první lidé z českých zemí, kteří obepluli, objeli a obešli svět. V rozmezí více než dvou dekád totiž překonali všechny poledníky a vzdálenost větší než 25.000 kilometrů. Dosud se přitom soudilo, že za české země tak poprvé učinil až botanik Franz Wilhelm Sieber v letech 1822 až 1824.
Adámek ČTK sdělil, že objev má kořeny ve výzkumu Jaroslava Olši, který se na Filipínách, kde působil jako velvyslanec, zabýval méně známými postavami jezuitů pocházejících z Čech a Moravy. "U řady z nich se dohledala neznámá data či místa úmrtí," podotkl Adámek. Pro pozoruhodnou cestu však bylo podle Adámka klíčové to, že se v důsledku konce sedmileté války a krátkému obsazení filipínského hlavního města Manily britskými vojsky v 60. letech 18. století nově otevřela cesta pro španělské lodě kolem afrického kontinentu.
"Pak se stačilo podívat do podrobných studií o vyhoštění jezuitů. Ta nejpodrobnější, mnohasetstránková monografie, jejímž autorem je Santiago Lorenzo García, obsahovala podrobné seznamy pasažérů jednotlivých lodí a také trasu těchto lodí. A najednou tu byla cesta kolem světa,“ dodal Olša. Doklad o tom objevil už v roce 2016, ale hledání a potvrzení faktů ještě nějakou dobu trvalo.
Badatelka Simona Binková z Univerzity Karlovy pak také pátrala po dalších osudech Pauera a Stengela. Zjistila, že Pauer zemřel už krátce po svém návratu v červenci 1771 v Klatovech v pouhých 49 letech. Stengel žil v Českém Krumlově, kde v roce 1785 v 62 letech zemřel.
