Insurance Europe provedla podruhé svoji penzijní analýzu na starém kontinentu loni pod názvem Pan-European Pension Survey. Proběhla v červenci a v srpnu v 16 zemích. Celkem bylo shromážděno 16 799 odpovědí různých osob ve věku 18-70 let. Anketa byla reprezentativní.
První studii uskutečnila v roce 2019. Dobře fungující systém penzí, udržitelný a dlouhodobě financovatelný, patří k pilířům moderní společnosti. Vždyť podle Insurance Europe se poměr počtu osob ve věku 65+ vůči počtu osob 20-64 let v populaci (tzv. kvocient závislosti) zvýší do roku 2080 na dvojnásobek. To přináší penzijním systémům v Evropě velké výzvy. Důležitá role připadne i pojistitelům, kteří jsou jedni z hlavních poskytovatelů služeb v oblasti zabezpečení na stáří.
Mohlo by vás zajímat: Pavel Řehák: Klientský zážitek se stal hlavním bodem naší práce
Téměř 4 z 10 Evropanů na důchod nešetří
Tématem výzkumu bylo, jak jsou Evropané finančně připraveni na životní etapu důchodu a co ve skutečnosti od svých penzí očekávají. Výsledky jsou agregovány za všech 16 sledovaných států. 38 % oslovených uvedlo, že si nešetří vůbec nic na doplňkové rezervy pro období důchodu. Z toho 42 % žen a 34 % mužů si tedy neodkládá do budoucna žádné finance na stranu.
Především mladší ročníky ve věku 18-35 let (40 %), rozvedené osoby (44 %), osoby žijící single (43 %) a ovdovělé osoby (41 %), nezaměstnaní (67 %) a osoby s nižším (48 %) a středním vzděláním (42 %) nešetří na penzi. Naopak podprůměrně je zastoupený podíl těch, kdo nespoří na penzi vůbec, ve skupinách osob ve věku mezi 36 a 50 let (36 %) a ve věku nad 51 roků (37 %), sezdaných (33 %), zaměstnaných na plný úvazek a v úřednických zaměstnáních (29 %), anebo ve skupině osob s vysokoškolským vzděláním (31 %).
Mohlo by vás zajímat: Martin Diviš: O pojistný sektor se společnost může stoprocentně opřít
Proč si lidé nešetří
Z těch, kdo finančně na svůj důchod nespoří, uvádí 30 % jako důvod, že si to nemohou dovolit. 14 % z této skupiny také uvádí, že nemají dost informací. Zájem o doplňkové zabezpečení nemá podle studie čtvrtina respondentů, 8 % dokonce nespatřuje v doplňkovém spoření žádnou potřebu. 11 % dotázaných v této skupině ovšem plánuje, že do budoucna si začnou na důchod šetřit. Negativní roli sehrála i pandemie covidu-19: konkrétně na 17 % účastníků evropské ankety. Ti své částky spoření zredukovali nebo dokonce pozastavili. Někteří dokonce svůj plán úspor úplně zrušili. Na druhou stranu 5 % respondentů uvedlo, že během koronavirové krize objem úspor naopak navýšili.
Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Se značkou UNIQA je v ČR a SR spojeno téměř 3,5 milionu klientů
Co je pro spoření na penzi důležité
Bezmála polovina (49 %) oslovených považuje za prioritu jistotu pro investované částky. Tato odpověď, a sice garance vkladu, byla na prvním místě v odpovědích na otázku, co je při spoření důležité, přičemž dotázaní mohli uvést až 3 nejvážnější faktory.
Stabilitu poskytovatele považuje za významnou třetina respondentů (32 %), pro 24 % je hlavní flexibilita vkladů, a pro 23 % daňové zvýhodnění a dlouhodobá schopnost spoření financovat (aby si ho mohli dovolit). Možnost přesunů finančních prostředků v rámci Evropy považuje za důležité 9 % dotázaných, čímž se faktor umístil co do priorit na poslední místo. Ale i udržitelnost produktů spoření (10 %) a výkonnost produktů (14 %) nepatří mezi ty zásadní požadavky účastníků ankety.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Růst životní úrovně obyvatel je ohrožen zelenou politikou
Jistota je alfou a omegou spoření na důchod
Garance investice je pro 83 % respondentů důležitější než výkonnost, tedy míra zhodnocení. U žen dokonce pro 88 % účastnic studie, zatímco muži považují záruky za prioritu číslo jedna v 78 %. Přitom ale v Evropě panují velké rozdíly. Například Rakušané „vyznávají“ toto pravidlo v 86 %, Řekové v 89 %, Italové a Nizozemci v 88 %, zatímco Švédi jen v 27 % a dávají přednost naopak výši zhodnocení. Ukázalo se, že pojišťovny mají mezi jinými poskytovateli výhodu, protože nabízejí finanční ochranu před řadou rizik. Účastníci ankety mají zájem především o zabezpečení zdravotních rizik.
Mohlo by vás zajímat: Pavel Řehák: Klientský zážitek se stal hlavním bodem naší práce
Jaké informace jsou potřeba?
Lidem náleží dnes mnohem větší odpovědnost za příjmy a finanční prostředky ve stáří. Proto potřebují kvalitní a přiměřené informace k tomu, aby se mohli rozhodovat, uvádí Insurance Europe. Náklady, záruky, rozsah krytí a výkonnost, tedy možnosti zhodnocení – to jsou parametry, které jsou v potřebách klientů zabezpečení na stáří úplně nahoře. Jsou pro ně nezbytné jak před podpisem příslušné smlouvy, tak i během doby jejího trvání. Žádoucí jsou také informace o rizicích, zdanění a možných variantách výplaty plnění. Informace chtějí respondenti dostávat většinou digitálně (72 %). Jen 28 % stále ještě upřednostňuje příslušná sdělení na papíře.
Mohlo by vás zajímat: V Indexu sociálního rizika si Česko za loňský rok polepšilo o 14 pozic
Co si přeje Insurance Europe
Pandemie covidu-19 ještě dále zhoršila penzijní mezeru a deficit veřejných financí. Podle Insurance Europe jsou pojišťovny zainteresovány na tom, aby mohly s politiky a veřejnou sférou spolupracovat na důležitých rozhodnutích, což by mohlo pomoci zacelit mezeru evropských penzí. „Výsledky této studie potvrdily, že před politickými reprezentanty jsou v jejich rozhodování obsaženy velké výzvy k zajištění důstojné penze pro jejich občany,“ konstatoval Nicholas Jeanmart, šéf pojištění osob Insurance Europe.
Kompetentní politické reprezentace musí tedy učinit takové kroky, aby otevřely občanům v Evropě širší možnosti zvýšení jejich úspor na stáří, a současně garantovaly právní rámec pro subjekty v oboru, zejména pojišťovny, aby byly schopné dlouhodobě plnit roli spolehlivého poskytovatele penzijního zabezpečení.
Komentáře
Přidat komentář