Vzhledem k tomu, že o dosavadním průběhu akvizice bylo napsáno více než dost (vývoj situace si můžete připomenout novinkami vedenými pod tagem Xilinx a formalisté se mohou potěšit níže přiloženou tiskovkou), se na situaci podíváme trochu jinak. V kontextu historické paralely. AMD hovoří o akvizici Xilinxu jako historicky největší v polovodičovém průmyslu. To je pravda, akvizice ARMu Nvidií nevyšla a akvizice Altery Intelem byla menší. Jenže AMD už jednu velkou akvizici pamatuje a ta neměla právě ideální následky.

Šlo o akvizici ATi, kanadského výrobce grafických čipů, ze kterého vzešla grafická divize AMD. Samotná akvizice nebyl špatný nápad; katastrofické ovšem bylo provedení. AMD tehdy vedl nechvalně proslulý Hector Ruiz, který do společnosti v roce 2000 nastoupil jako COO, tedy provozní ředitel. Tehdy ještě seděl v křesle v kanceláři s tabulkou CEO „otec zakladatel“ Jerry Sanders. Ač pod vedením samotného Sanderse AMD vzkvétala a nelze říct, že by se dopouštěl technických chyb, na lidi nejspíš úplně dobrý odhad neměl. Ruizovi, kterého do společnosti přivedl, udělil nástupnickou prioritu, a tak se roku 2002 po Sandersově penzionování stal Ruiz novým CEO. V prvních letech nebyl problém. Připomeňme, že krátce poté došlo na vydání Athlonů 64 (K8, SledgeHammer), do té doby nejúspěšnějšího produktu společnosti. Z architektury vyvinuté pod Sandersem těžil Ruiz ještě dlouhá léta a první roky stačila na vytvoření dojmů, že je Ruiz dobrým šéfem.

Hector Ruiz

Pamětníci, kteří v AMD tehdy pracovali, ale Ruize popisovali jinak. Ačkoli přešel z pozice COO na pozici CEO, jeho přístup se nezměnil, zůstal úřednický a spíše než vůdce technologické firmy připomínal finančníka, účetního. Snažil se vytěžit maximum z vyvinuté architektury K8, ale dlouho trvalo, než rozběhl vývoj jejího skutečného nástupce. Když už na zahájení vývoje Bulldozeru došlo (původní Bulldozer byl něco dost jiného než reálně vydaný produkt), vzpomínali inženýři AMD, že o architektuře nerozhodovali oni, ale vedení firmy. To bylo tehdy fascinované architekturou NetBurst a prezentacemi Intelu o 10 a 20 GHz, takže trvalo na vývoji vlastní architektury zaměřené na vysoké taktovací frekvence. Bulldozer se tedy přepracovával a odkládal a derivátům architektury K8, kterou Ruiz dřenil až na kost, začínal pomalu docházet dech.

Někdy v době, kdy se k vedení AMD dostala zpráva o plánech Intelu integrovat grafiku do procesoru, se opět projevila Ruizova fascinace konkurencí a - protože vlastní grafickou divizi neměl - rozhodl se získat jí akvizicí. Proslýchá se, že k akvizici Nvidie nedošlo proto, že vedení AMD nechtělo splnit podmínku jejího CEO Jen-Hsun Huanga, který si měl vymínit, že svolí, pokud se stane šéfem AMD. Nakonec tedy došlo na akvizici ATi (2006). S ní se do vedení AMD mohl dostat nebývale schopný a jako šéf ceněný David Orton.

Dave Orton

Orton nebyl jen „řadový CEO“ grafické firmy, z pozice řadového inženýra se přes Bell Laboratories a General Electric dostal na vedoucí pozice Silicon Graphics (SGI), kde působil téměř deset let. Když roku 1996 SGI koupila Cray Research, byl právě Orton zodpovědný za technologické spojení obou firem. Později se stal prezidentem společnosti ArtX složené z ex-inženýrů SGI. Akvizicí ArtX se dostal do ATi (2000), jejímž CEO byl jmenován. Ruizova administrativa však nedokázala využít schopností člověka, který měl nejen ceněné vedoucí schopnosti, ale navíc i zkušenost se sloučením technologií dvou spojovaných firem, tedy něco, co v dané době bylo silně zapotřebí. Již v roce 2007 se však proslýchalo i na veřejnosti, že vedoucí pracovníci mají zájem spíš než úspěch produktů řešit kdo utrhne jaký post a která značka bude viset na kterém produktu. Ruiz, ač už v té době kritizovaný jako slabý a neschopný šéf, se však zuby-nehty držel své pozice a znechucený Orton ještě téhož roku odešel.

Dirk Meyer

Což byla škoda, neboť již o rok později byl Ruiz - po v pořadí sedmém ztrátovém kvartálu - odejit. Orton, který by měl ještě o rok dříve šanci nastavit vývoj správným směrem, byl již pryč a nový CEO - Dirk Meyer - ač původem inženýr a podle všeho rozumný člověk, nedokázal vlak rozjetý směrem do propasti ukočírovat. Čtyřletá setrvačnost vývoje opepřená Ruizovou nechutí k velkým projektům naservírovala Dirkovi výsledky všeho nepovedeného, co Ruiz uvařil.

Zprvu to nebylo ještě tak katastrofické, poslední deriváty K8 (K10, K10,5) ještě jakž-takž jely, do toho přišly povedené produkty bývalé ATi jako RV770 a další (Radeony HD 4800, 5800), které se dobře prodávaly. Jenže pak nastoupil Bulldozer a následně i APU Llano, které by bylo zajímavé, ale jehož příprava byla velmi špatně ošéfovaná. Procesorová jádra K10 a 32nm proces nešly dohromady. Refreshovaná architektura s kořeny v roce 2003 nepočítala s požadavky výrobního procesu z roku 2011. Ač proces sám o sobě neměl problémy a architektura sama o sobě rovněž ne, dohromady to nefungovalo a dlouho se nedařilo dosáhnout smysluplné výtěžnosti. První produkt spojující technologie ATi a AMD se tak stal průšvihem, neboť se na trh dostal podstatně později, než měl, a v důsledku mizerné výtěžnosti nezvládala AMD pokrývat objednávky, ani na něm rozumně nevydělávala. V roce 2011 tak Dirka Meyera nahradil nový CEO, Rory Read. Jeho zálibou se stalo porcování a pohřbívání vlaku ležícího na dně strže.

Rory Read

Přes všechny tyto katastrofy byla nakonec APU jediným x86 produktem AMD, který se reálně prodával. Grafické technologie ATi umožnily AMD dostat se do herních konzolí Sony a Microsoftu, které firmě zajistily nevelký, ale stabilní zdroj příjmů. Ten byl důležitý nejen kvůli tomu, že již delší dobu firma nenabízela žádné výkonné procesory, ale jako ještě důležitější se ukázal po Readově zásahu, který prakticky zastavil grafický vývoj. AMD už toho nemohla mnoho nabídnout ani hráčům v segmentu osobních počítačů.

Dlouhou dobu se objevoval názor, že akvizice ATi byla chyba. Je pravdou, že v návaznosti na ní se začaly projevovat průšvihy Ruizovy administrativy. Jenže ty byly na akvizici nezávislé. Samotná akvizice nic nezměnila na absenci nových velkých projektů a vývoje x86 architektury po K8. Důsledky tohoto vakua by se projevily bez ohledu na ni. Souvislá ztráta v letech 2007-2008 by přišla rovněž, tudíž i konec Ruize a nástup Meyera, který pouze nastavil vývoj dalších stavebních strojů. Došlo by i na problémy vývoje nových výrobních procesů v továrnách (budoucí GlobalFoundries). Možná by bez přítomnosti grafické divize nebyl zrušen vývoj velkých x86 procesorů: osmijádrového Steamrolleru a Excavatoru. Ale jejich IPC by s ohledem na snížení taktů (32nm SOI proces byl nahrazen pomalejším 28nm) stejně v součtu nepřineslo posun, který by mohl motivovat majitele třech předchozích generací k upgradu, takže by příjmy negeneroval. Je proto možné, že právě akvizice ATi, která AMD získala smlouvy na čipy pro konzole, byla tím, co společnost v nejtěžším období (2014-2016) udrželo nad vodou.

Lisa Su

Může se historie opakovat a po akvizici Xilinxu následovat průšvih? Nebudu z police sundávat křišťálovou kouli, podíváme se jen na známá fakta:

1. Současné vedení AMD je velice schopné a prokázalo schopnost vytáhnout firmu nad krachem z Ruizovo-Readova marastu a dostat ji do pozice, ve které se nachází nyní.
2. Nic nenasvědčuje tomu, že by v AMD tikala časovaná bomba v podobě minimalistického vývoje a neambiciózních projektů. Víme, že Zen 4 je za rohem (léto 2022) a Zen 5 plánovaný zhruba na konec roku 2023. I když se Intel po neúspěšných letech otřepe a sešlápne pedál, nezůstává AMD bez produktů.
3. Grafická divize jede na plné obrátky. Radeony RX 6000 nestíhá TSMC vyrábět. Výpočetní akcelerátory Instinct MI200 zajistily AMD řadu zakázek. Koncem roku dojde na systémy s generací Instinct MI300 a Radeony RX 7000, které dostanou grafickou divizi do konkurenční pozice, ve které nebyla posledních 10 let.

Společnost má tedy zajištěné příjmy na několik let, které může zabrat vývoj produktů spojující technologie Xilinx a AMD. To umožní vstoupit na trhy, na které by ani jedna ze samostatných značek nedosáhla.

Společnost AMD oznámila dokončení akvizice společnosti Xilinx, čím vzniká lídr v segmentu vysoce výkonných a adaptivních výpočetních systémů. Tato akvizice je oficiálně největší v historii polovodičového průmyslu a spojuje dva lídry v oboru s doplňujícím se portfoliem produktů, zákazníků a zkušeností s trhem.

Xilinx se transformuje v Adaptive and Embedded Computing Group (AECG), kterou povede bývalý generální ředitel společnosti Xilinx Victor Peng. AECG se bude i nadále soustředit na FPGA, adaptivní SoC a embedded produkty pro své tradiční trhy, nyní navíc s rozšířenou nabídkou zahrnující procesory a grafické akcelerátory AMD. 

CEO AMD Lisa Su uvedla: „Akvizice společnosti Xilinx spojuje vysoce komplementární sadu produktů, zákazníků a trhů v kombinaci s diferencovanými IP a prvotřídními talenty, což z AMD činí lídra v segmentu HPC a adaptivních výpočetních systémů. Společnost Xilinx nabízí špičkové FPGA, adaptivní SoC, akcelerátory umělé inteligence a odborné znalosti v oblasti softwaru, díky nimž může AMD nabídnout nejsilnější portfolio HPC a adaptivních výpočetních systémů a získat větší podíl na trhu, jehož celková hodnota dosahuje zhruba $135 miliard (cloud, edge a umělá inteligence).„

Mario Silveira, vice-prezident AMD pro region EMEA, pokračovala: „Dnešek je pro AMD v regionu EMEA důležitý, neboť spojujeme síly se společností Xilinx a vzniká lídr v segmentu HPC a adaptivních výpočetních systémů.. AMD má nyní nejširší portfolio produktů pro HPC, grafiku a adaptivní SoC v oboru. Těšíme se na příležitosti, které nás čekají, abychom mohli lépe vyhovět našim zákazníkům na nových trzích, kam patří komunikační, automobilové a průmyslové odvětví, která jsou ekonomickou páteří zemí EMEA.“

Akvizice přináší řadu výhod, včetně:

• zvýšení TAM AMD z $80 miliard na $135 miliard, rozšíření zákaznické základny AMD a diverzifikaci společnosti AMD na nové trhy.
  • Hluboká strategická partnerství společnosti Xilinx v oblasti drátových a bezdrátových komunikací, automobilového segmentu, průmyslu a testování, letectví a obrany, vysílání, měření a emulace a spotřebitelských trhů, doplňují partnerství společnosti AMD na trzích osobních počítačů a datacenter.

• Poskytnutí dodatečného rozsahu pro výzkum a vývoj AMD
  • Přináší další schopnosti v oblasti vývoje pokročilých technologií, včetně špičkových technologií stohování a pouzdření křemíku, čipů a propojovacích technologií, architektur umělé inteligence a specifických domén a nejlepších softwarových platforem.

• Další posílení finanční situace AMD
  • Poskytuje více různorodých zdrojů příjmů na nových koncových trzích s dlouhými produktovými cykly s vysokou marží a zároveň udržuje vedoucí postavení AMD v oboru.
  • Očekává se, že transakce bude mít v prvním roce akreční vliv na hrubou a provozní marži bez ohledu na metodiku GAAP, zisk na akcii bez ohledu na metodiku GAAP a tvorbu volných peněžních toků.