Dlouho se o tom mluvilo a nyní už zoo ví, kam a kdy u návštěvníků oblíbené samice Dwang, kterou lidé znají pod jménem Ňuninka, i její potomek Cantik odejdou.
„Cantik půjde do zahrady v německém Rostocku a Dwang do parku Kristiansand Dyrepark v Norsku. Přesné datum transportu ještě neznáme, ale v jednání je konec března či začátek dubna,“ řekla ředitelka zoo Ilona Pšenková.
Dwang do zoo přišla z volné přírody v roce 1989 a její věk se odhaduje na 34 let, přesně nikdo neví, kdy se narodila. Samice Cantik se v ústecké zoo narodila v roce 2011.
Obě půjdou do velmi kvalitních chovů a u obou je již nyní jasné, že na ně čekají samci, takže se mohou množit a šířit své velmi cenné geny do evropské populace orangutanů bornejských.
Neodejdou ovšem společně, nýbrž postupně, a s každou pojedou i její ošetřovatelé, aby si na nové prostředí snáze zvykly. Není zatím ani jasné, která odejde první, ale pravděpodobně to bude Cantik. „U orangutanů je přirozené, že v určitém věku mládě matku opustí a hledá si novou rodinu. Jsou to adaptabilní zvířata a neprožívají to tak emotivně jako lidé,“ podotkla ředitelka.
Právě nevyhovující podmínky pro chov primátů a lidoopů byly jedním z důvodů, proč v roce 2019 zahrada neprošla kontrolou a má pozastavené členství v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA).
Už za několik měsíců se její zástupci do zoo vrátí a rozhodnou, zda nadále zůstane v prestižním klubu zoologických zahrad, nebo bude vyloučena. Pak by se nemohla zapojovat do řady chovných programů a přišla by o zajímavé druhy zvířat.
Slonice Delhi má odejít za několik měsíců
Zoo už ovšem intenzivně pracuje na tom, aby se orangutani do Ústí mohli vrátit. Nové zázemí by měli najít v současném pavilonu slonů, který se rozšíří. Kromě orangutanů by nový expoziční komplex s prostornými výběhy obýval i tapír čabrakový a jiné druhy menších asijských kopytníků.
Plánuje se, že orangutani budou využívat hlavně výběh po slonech a současný prostor výběhu antilop nilgau. Ředitelka už má na stole vizualizace tohoto plánu.
„Jsme schopni integrovat do expozice orangutanů řadu dalších zajímavých druhů zvířat. Současně by na ni měl navazovat další, nově plánovaný chovatelský celek pro gibony. Ti by měli volně ‚poletovat‘ v korunách stromů v lesíku, který je součástí výběhu jelenů sika. Bude to atraktivní expozice pro návštěvníky a zvířatům poskytne otevřený areál obrovský prostor,“ přiblížila Pšenková.
Není vyloučeno, že se ve výběhu zabydlí potomci samic Dwang a Cantik. „To v budoucnu reálné je, záleží na koordinátorovi, který evropskou populaci orangutanů v rámci EAZA řídí. Jediné, co s jistotou můžeme říct, je, že orangutani se do Ústí vrátí, pokud předložíme koncepci, vizi a pavilon pro ně zvládneme v rozumném horizontu postavit. Orangutany chceme chovat tak, jak je pro ně přirozené,“ uvedla ředitelka.
Ovšem aby zahrada mohla projekt realizovat, musí ji opustit i slon indický, tedy samice Delhi, která už tu ze stáda zůstala sama. „Byť nás to mrzí, je důležité si přiznat, že sloni jsou sociální zvířata a Delhi by již neměla zůstávat sama déle,“ vysvětlila ředitelka s tím, že zoo se snaží její odchod směrovat k závěru roku, po skončení návštěvnické sezony.
Chystá se Konžský prales
Zoo, byť je dlouhodobě podfinancovaná a s mnoha problémy, by se pak pustila do svého plánu. Pšenková nastoupila loni 1. července, na nejnutnější změny tak má jen 10 měsíců, aby zoo uspěla v kontrole odborníků z EAZA, kteří by měli přijet zřejmě na konci května.
„Věříme, že to zvládneme a obstojíme. Děláme pro to maximum, postupně napravujeme všechna pochybení, i když nemohu popírat, že za tak krátkou dobu nezvládneme napravit všechno. Ty nejzásadnější problémy ale již budou z větší části vyřešeny nebo alespoň budeme schopni představit jasnou vizi, jak je řešit. Například generel, dlouhodobý plán rozvoje zahrady, to není materiál, který zvládnete napsat za půl roku, ale na aktualizaci plánu rozvoje, který chceme komisi představit, intenzivně pracujeme,“ ujistila Pšenková.
Když dnes přijde návštěvník do zahrady, velké změny zatím neuvidí, ale kromě práce na generelu došlo k přesunu řady zvířat, další druhy přibyly, na stole v ředitelně leží nakreslené plánky nových expozic. Nyní se právě připravuje studie expozičního celku s názvem „Konžský prales“, díky kterému zcela zmizí současný pavilon starosvětských primátů v dolní části zahrady, který byl také mezi hlavními výtkami EAZA.
„Máme jasnou vizi, jak bude pavilon včetně přilehlých výběhů vypadat i jaké druhy primátů zde budou. Plánujeme zde guerézy pláštíkové, kočkodany Brazzovy a mandrily rýholící. Jsou to zástupci afrických primátů žijící v pralesích střední Afriky,“ prozradila šéfka zahrady.
