Během loňského roku pracovníci Správy železnic všechny dotčené obce objeli, aby je seznámili se studií, kudy konkrétně koleje pro rychlovlaky povedou.
„Tým přípravy vysokorychlostní tratě (VRT) prezentoval aktuální stav projektu na více než stovce jednání se samosprávami, spolky, úřady nebo zájmovými sdruženími. Do dokumentací již také byly zapracovány některé požadavky obcí,“ oznámila na konci minulého roku mluvčí Správy železnic Nela Friebová.
Jenže třeba obyvatele Rajhradu na jih od Brna velkolepé plány nijak neuchlácholily. Koleje, po nichž mají budoucí vlaky jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině, tady totiž povedou v bezprostřední blízkosti domů a jen krátký úsek přes ulici Stará pošta plánuje Správa železnic schovat pod povrchem. Navíc stavba vyžaduje i posunutí vytížené „staré pohořelické silnice“ třetí třídy blíže k Rajhradu.
„Pro mnoho lidí by byla taková blízkost velmi hlučné rychlotratě jistě nemilým překvapením. Třeba obyvatelé Volného ulice by ji měli asi padesát metrů za domem,“ upozornil Jaroslav Ferda na internetovém fóru rajhradského starosty Františka Ondráčka (nez.).
Ten potvrdil, že s aktuálně prezentovaným provedením obec nesouhlasí. „Řekli jsme, že pokud má VRT jít v této trase, musí být celý úsek od Staré pošty až po mimoúrovňovou křižovatku veden v tunelu a musí zůstat zachováno stávající trasování staré pohořelické silnice,“ sděluje Ondráček.
Podle Správy železnic by však toto řešení bylo ekonomicky náročné, a Rajhradu tak navrhla prodloužení tunelu zhruba o sto metrů za křižovatku se Štefánikovou ulicí. To místním nestačí.
„Trváme na podpovrchové trase v celé délce kolem Rajhradu. Další návrh jsme prozatím neobdrželi. Správě železnic jsme sdělili, že pokud se projekt posune ze studie do navazujícího stupně dokumentace pro územní rozhodnutí, budeme tyto naše požadavky prosazovat všemi zákonnými prostředky,“ naznačuje starosta případnou soudní bitvu.
Strach z odříznutí
Vedení trati příliš netěší ani obyvatele Pouzdřan dál na jihu. Koleje se mají stavět přímo u hlavní příjezdové silnice do obce a vést mezi stávající železniční trasou a prvními domy. „Moc jsme tomu nevěřili, ale teď už vypadá vcelku reálně, že v roce 2023 se budou vykupovat pozemky a v roce 2026 začnou stavbu,“ připouští starosta Miroslav Šmarda (nez.).
Ze svých požadavků však ustoupit nehodlá. „Chceme vylepšit protihluková opatření, aby se provoz na trati nedotkl obyvatel, kteří mají nejblíže zahrady. A také je potřeba řešit, jakým způsobem bude zajištěn vjezd do Pouzdřan,“ přibližuje Šmarda.
Podle něj se trať už dnes zakusuje do svahu, který se novou stavbou ještě zkrátí a jeho sklon bude větší. Příjezd do obce by tak mohl být komplikovanější. Navíc jej Pouzdřany chtějí zachovat i v průběhu stavby, obávají se totiž jeho uzavření. „Už jsme si to vyzkoušeli, když se tu opravoval most a Pouzdřany byly z jedné strany zcela odříznuté,“ líčí starosta.
Dalším z požadavků je oprava silnice do sousedních Vranovic, která je dlouhodobě v havarijním stavu. „Pokud se tam mají dít stavební práce v tak obrovském rozsahu, měla by být zajištěna její rekonstrukce,“ hlásí starosta.
Ve zdejším vinařství Kolby zase řeší své budoucí podnikání. Právě na pozemcích, kudy nové koleje zčásti povedou, má vzniknout Wine Resort Kolby s ubytováním, restaurací, prodejnou vína a zázemím pro akce. Všechny plánované kroky tak teď musí vinařství konzultovat se Správou železnic.
Jak do Brna?
Kterým požadavkům obcí či podnikatelů Správa železnic vyhoví, má být jasno zřejmě už v průběhu března, kdy mají zastupitelé slíbeny nejnovější informace.
Ve Vranovicích si nadiktovali například vedení silnice, která budoucí koleje kříží, pod tratí místo původně plánovaného přemostění. V Hrušovanech u Brna stojí o lepší prostupnost pro zemědělce, aby při obdělávání polí nemuseli jezdit dlouhé vzdálenosti. A samozřejmě i o protihluková opatření.
„Věřím, že dostaneme možnost své požadavky ještě prosadit. Správa železnic bude potřebovat územní rozhodnutí a tam je vždy možnost se odvolat,“ podotýká starosta Miroslav Rožnovský (TOP 09).
Pro novou vládu jsou rychlodráhy prioritou, cílem je vybudování 750 kilometrů VRT. Jihomoravský úsek se v Modřicích u Brna napojí na chystanou vysokorychlostní trať z Prahy, v Šakvicích pak do stávající koridorové trati.
Spojení Brna a Prahy se má stavět později, s dokončením se počítá v roce 2034. Ze studie proveditelnosti vyplývá, že se v Brně neobejde bez nového nádraží, konkrétně velkorysé stanice Vídeňská s pěti kolejemi pro VRT a dvěma pro současnou trať do Střelic.
Stanice má umožnit vedení vlaků z Prahy do Vídně či Bratislavy bez zajíždění na hlavní nádraží, což se však Brnu nelíbí. „Pro nás je to neakceptovatelné. Kromě návaznosti na MHD jde i o návaznost na regionální vlaky,“ vysvětluje brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Stavba velké stanice ve Vídeňské ulici není ani v územním plánu, jeho návrh počítá pouze se zastávkou příměstské železnice. Brno požaduje, aby rychlostní vlaky zajížděly především na nové hlavní nádraží.
