Harriet Anderssonová, neodmyslitelná tvář Bergmanových filmů, oslaví 90. narozeniny
Tmavovlasá švédská herečka Harriet Anderssonová, která se narodila 14. února 1932, zaujala publikum zejména ve filmech svého krajana Ingmara Bergmana. Její slávu založila role prosté a obhroublé divošky z filmového debutu Léto s Monikou (1953), kterou jí slavný režisér napsal přímo na tělo. Excelovala také například v trýznivé roli umírající Agnes ve snímku Šepoty a výkřiky (1972), za níž získala italskou cenu David di Donatello.
Anderssonová dokázala zahrát odlišné charaktery a osudy, které měly jeden společný jmenovatel: smyslnost. Ať už to byla naivní cirkusová krasojezdkyně Anna z Večera kejklířů (1953), lehkovážná služebná Petra v komedii Úsměvy letní noci (1955) nebo schizofrenií postižená vizionářka Karin v úvaze Jako v zrcadle (1961).
Od 60. let ji sice začalo více lákat divadlo, v posledním Bergmanově filmu Fanny a Alexander z roku 1982 si ale Anderssonová opět zahrála.
Krátké působení v Královském dramatickém divadle ve Stockholmu v 80. letech minulého století navázalo na úspěchy jejích divadelních rolí, z nichž vyniká Anna Franková a Ofélie. Anderssonová je držitelkou řady filmových cen, například ocenění pro nejlepší herečku na festivalu v Benátkách v roce 1964.
Zahrála si i v anglicky mluvených filmech, třeba Smrtelném případu režiséra Sidneyho Lumeta (1967) nebo von Trierově Dogville (2003). Před kameru se Harriet Anderssonová naposledy postavila před devíti lety v jednom švédském krimiseriálu.
Témata: Harriet Andersson
