Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvBývalý elitní kriminalista Josef Doucha mluvil v Rozstřelu o krimi seriálu Devadesátky České televize, ve kterém podle svého mínění představuje postavu šéfa středočeské kriminálky Otakara Duchoně. Seriál se Douchovi líbí, až na dvě výtky.
„Myslím, že to celkem odpovídá skutečnosti až na to, že v seriálu to vypadá, že jsem k tomu přišel tak nějak ze zvědavosti, ale moje role byla od začátku celkem jasná. Udělali jsme s kolegou za Prahou dohodu o tom, kdo bude vést vyšetřování,“ vysvětlil Doucha v Rozstřelu.
Další výtka bývalého kriminalisty mířila na vykreslení jeho kolegy, vyšetřovatele pražské kriminálky jako záporáka, který v seriálu přijal úplatek od zločineckého gangu a vyměňoval s ním informace.
„Poměrně se mi nelíbilo, že z jednoho z detektivů (v seriálu pod jménem František Tůma, pozn. red.) udělali tvůrci člověka, který sklouzl na druhou stranu k ruské mafii. Já toho člověka znám a vím, že se nic takového určitě nestalo,“ řekl v Rozstřelu Doucha.
Doucha se podílel na vyšetřování orlických vražd, kdy byly mrtvoly házeny v sudech do Orlické přehrady. Přemluvil tehdy hlavu gangu orlických vrahů Karla Kopáče, aby při zatýkání policií nespáchal sebevraždu. Zpětně vidí spolupráci policie s Kopáčem jako velice důležitou.
Kopáč byl upoután na vozík a pistoli měl při příjezdu zásahovky vloženou v ústech a hrozil, že se zastřelí. Vyjednávat za ním šel Doucha.
„Ještě než jsem přišel seděl tam asi hodinu, se mnou to pak vydržel tři. Bolela ho záda, pomočil se, byl ve velké nepohodě. Svou roli sehrála i náhoda, zavolala mu jeho sestra a taky mu to začala rozmlouvat. Postupně ztratil pozornost, ruka s pistolí mu klesla, a pak ho zneškodnil kolega,“ popsal v Rozstřelu Doucha.
Policie v 90. letech nevěděla, co řešit dřív
V devadesátých letech minulého století po revoluci došlo v Česku k ohromnému nárůstu kriminality. „Každý si demokracii vysvětloval jinak, zločinci si mysleli, že se teď může všechno,“ vzpomínal v Rozstřelu Doucha.
„Situace byla pro policii nepřehledná a trestné činnosti bylo strašně moc, od pouliční, až po nejkvalifikovanější organizovaný zločin,“ vzpomínal bývalý kriminalista. „Nevěděli jsme kam dřív,“ dodal.
Otevřely se hranice a české území si mezi sebou začaly rozdělovat zločinecké gangy. „Přišly tady gangy z východu, byl tu obrovský pohyb drog, výpalné a vydírání, k tomu velká amnestie, která vypustila na svobodu recidivisty,“ rozvedl Doucha.
Policisté se o nových praktikách zločinců učili za pochodu a navíc jim zpočátku chyběly právní instrumenty. „Ty jsme si v roce 1995 spoluvytvořili ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti a Nejvyšším soudem,“ poukázal.
Zločin prorůstal do politiky
Zločin prorůstal až do nejvyšších pater. „Typická trestná činnost pro devadesátá léta byla spojená s kauzou lehkých topných olejů. Tam byly generovány veliké peníze. Mám pocit, že právě tam docházelo k snahám pachatelů proniknout do politických špiček a mám obavy, že se to i dařilo,“ míní bývalý kriminalista.
Hlavně proto, že této trestné činnosti se dalo snadno zabránit, ale podle Douchy nebyl zájem legislativu upravit, aby zabránila generování těchto špinavých peněz. „Chodilo se s kufříky, ve kterých byly miliony a miliony korun,“ dodal.
Z propuštěných zločinců, které pomáhal Doucha dostat do vězení, strach neměl. „Moje zkušenost je taková, že pokud policista postupuje při své práci bez podrazů,tak že kriminální prostředí jeho činnost akceptuje,“ míní.
Josef Doucha pracoval u policie 27 let a podílel se na vyšetřování těch nejbrutálnějších vražd, ke kterým došlo na přelomu 80. a 90. let. Za své nejvýznamnější kauzy považuje dva případy, v roce 1985 to byl případ spartakiádního vraha Jiřího Straky a orlické vraždy v první polovině 90. let.
