Obec se bude potýkat s mnohem větším dopravním zatížením, zápachem, hlukem a časem možná i s nedostatkem vody nebo její zhoršenou kvalitou, obávají se obyvatelé obce.

Proti plánované přeměně chátrajícího areálu zemědělského družstva v moderní mléčnou farmu pro 500 krav sepsali petici. Zatím ji podepsalo přes 300 lidí.

„Do zahájení územního řízení nás z obce nikdo blíže neinformoval o záměru, který se chystá. Myslím, že u tak velké stavby je to zásadní,“ zlobí se Lenka Burianová, jedna z iniciátorek petice.

„Je to zásah do života všech obyvatel. Stavba bude v těsné blízkosti rodinných domů, lidé si tu opravují chalupy, vracejí se sem mladí. Územní plán stavbu schvaluje, ovšem stejným směrem je plánovaná výstavba, a kdo bude chtít bydlet vedle tak velkého kravína. Kromě obav z mnoha věcí nám to nic nepřinese,“ říká Burianová.

Jedním z těch, kdo v sousedství areálu žije, je Zdeněk Veselý. Současná podoba mu nevadí, s myšlenkou na jeho rozšíření se ale smířit nechce.

„Mám to sto metrů od domu. Kdyby tu nechali 150 nebo 200 krav, jako je dnes, tak by mi to nevadilo. Ale pokud jich tu má být mnohem víc, je to takový rozdíl, který nám výrazně znepříjemní život,“ upozorňuje Veselý a dodává, že nemá nic proti drobnému zemědělství, ale v případě mléčné farmy se bude obec potýkat mimo jiné také s velkým dopravním zatížením.

Nechtějí stavět za každou cenu

Zástupci společnosti se snaží obyvatelům jejich obavy vyvrátit. V prosinci prezentovali svůj záměr na veřejném zasedání zastupitelstva, komunikují i s lidmi žijícími v blízkosti areálu.

„Mým cílem není postavit farmu za každou cenu. Chci, abychom měli v obci dobré sousedské vztahy jako dosud. Pokud by byla většina obyvatel proti, umím si představit, že bychom od záměru upustili. V opačném případě musí mít stavba určité náležitosti, aby farma dobře fungovala a nezatěžovala okolí,“ říká předseda představenstva společnosti Rynagro Josef Vokoun.

Zároveň nesouhlasí s tvrzením, že modernizace obci nic nepřinese.

„Investice je pro ni přínosná minimálně v tom, že se v areálu zbourají staré stavby, vzniknou tam nové stáje s hi-tech technologiemi a na zemědělské mapě bude pojem Ratibořské Hory něco znamenat. Současně z toho bude mít obec nemalou daň z nemovitosti,“ podotýká.

Vedení obce k celé věci zaujalo neutrální postoj. „Nejsme pro výstavbu ani proti. Zastupitelé si mysleli, že k 5. lednu nám přinesou petici, ale zatím se tak nestalo. Čekáme, jak se situace dál vyvine,“ uvádí starosta Radek Lamboj.

Takový přístup se odpůrcům projektu nelíbí. „Petici na obec vůbec neponeseme, stejně s tím vedení nic nedělá. Obrátíme se s právníky na ministerstvo životního prostředí s tím, že podpisy na petici vyjadřují podporu našeho názoru. Chceme, aby tam byl další kontrolní orgán,“ naznačuje Burianová.

Starosta ale tvrdí, že obec se situací nic dělat nemůže. „Je to o podnikání, my k němu vytvořili podmínky a teď si musí investor s lidmi vyřešit ostatní věci. Nemůže to řešit obec, ta nic nestaví,“ brání se Lamboj.

Počítají s novou cestou k areálu

Na prosincovém zastupitelstvu zazněla i úvaha o místním referendu.

„To je ale o jedné otázce, a já nevím, jak by měla znít. Naše obec nejsou jen Ratibořské Hory, patří k ní dalších pět osad. Další neznámou je, jak velká část obyvatel má s výstavbou problém a zda by byl výsledek referenda závazný,“ upozorňuje Lamboj.

Podle starosty je třeba vyřešit hlavně otázku přístupové komunikace. Ta současná vede přes obec.

„Bez tohoto kroku nemůže následovat další. S přestavbou se frekvence dopravy zvedne. Bude tam jezdit víc traktorů, musí se naskladňovat krmení, vyvážet kejda, budou sem jezdit cisterny pro mléko. Pokud se bude jednat o zpevněnou asfaltovou silnici vedoucí mimo obec a zastavěné území, zase takový problém v záměru nevidím,“ zamýšlí se.

Možnost, kudy by cesta případně vedla, v lokalitě je. „Jedná se ale o pozemky, které by společnost zřejmě musela vykoupit, protože teď tam žádná silnice není,“ ví Lamboj.

Zástupci investora s výstavbou nové cesty počítají a jednají s majiteli dotčených pozemků.

„Současně ale musím připomenout, že přes Ratibořské Hory vede hlavní silnice na Vožici, kde sídlí logistické firmy. Obcí tak projede denně zhruba tři tisíce aut a z toho nespočet kamionů. U nás by se mělo jednat v průměru o sedm tisíc jízd ročně, to je v průměru dvacet denně. Každopádně, pokud se udělá cesta mimo obec, sedmdesát procent naší dopravy povede po ní,“ míní Vokoun.

Firma by chtěla mléčnou farmu s pěti stájemi za desítky milionů korun postavit do pěti let.