InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Setkání nad knihou s diskuzí

    Úterý 30.4 14:00 - Knihovna, Blatná

  • Slet čarodějnic

    Úterý 30.4 16:00 - Koupaliště, Volyně

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Sehnat středoškolského učitele fyziky nebo informatiky je nadlidský úkol

JIŽNÍ ČECHY – Na středních školách na jihu Čech je alarmující nedostatek učitelů deficitních oborů. Tato problematika byla i tématem Press café v českobudějovickém kreativním centru Rabenštejnská 2020, které se konalo koncem minulého týdne. Diskutovali o něm Pavel Kavřík (ředitel Gymnázia Jírovcova), Vladimír Kostka (ředitel Střední průmyslové školy stavební), Jana Kalová (proděkanka pro učitelské obory Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích), František Vácha (vedoucí katedry chemie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích) a Hana Šantrůčková (děkanka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích).

 

V Jihočeském kraji je celkem asi tři tisíce středoškolských učitelů, jejich průměrný věk je kolem 50 let. Z toho vyplývá, že v následující dekádě se nejen jihočeské školy budou potýkat se zásadním nedostatkem vyučujících, a to zejména v oborech, které již dnes označujeme za deficitní , tedy matematika, fyzika, chemie, informatika a biologie.

V Jihočeském kraji poptávalo v roce 2020 středoškolského učitele informatiky 80 procent škol, učitele fyziky 70 procent škol a učitele matematiky 55 procent škol. Tento alarmující stav nemá snadné řešení a jedna z dlouhodobých snah českých univerzit je motivovat studenty, aby studovali vybraný učitelský předmět na odborných fakultách, kde vyučují vědci se světovým renomé.

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je toho příkladem. „V minulém roce jsme úspěšně otevřeli Centrum pro přírodovědné vzdělávání, kde cílíme na studium pro středoškolské učitele deficitních oborů matematiky, fyziky, informatiky, chemie, biologie a geografie. Na naší fakultě studenti poznají špičkové vědce, kteří jsou ceněny v daném oboru a zároveň jim ti nejlepší středoškolští učitelé ukazují jak daný obor vyučovat. Přirozeně se tak studenti potkají s evropskými odborníky, ale i s didaktiky z praxe," uvedla vedoucí centra Jana Kalová.

Ředitel Gymnázia v Jírovcově ulici v Českých Budějovicích Pavel Kavřík dodal: „Sehnat středoškolského učitele fyziky nebo informatiky je nadlidský úkol. Na našem gymnáziu máme odborné učitele ve stejné věkové kategorii kolem 50 let. Už nyní jsme proto v kontaktu s vysokými školami a snažíme se nalákat mladé učitele. Ale i přesto, že se platové podmínky výrazně zlepšily, je úspěšnost zatím malá."

Nyní Centrum pro přírodovědné vzdělávání připravuje workshopy pro středoškolské učitele, kreativní výukové materiály a stává se univerzitním inkubátorem, kde studenti i učitelé poznávají moderní technologie, odborné znalosti, kreativitu, ale hlavně se učí jeden od druhého v přímých setkáních.

Diskuse k článku - 5 příspěvků
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Je to také možná i proto, že fyzika není zrovna jednoduchý a zajímavý předmět pro každého a pokud není dobrý učitel na fyziku již na ZŠ, tak děti k tomu moc nepřilnou a možná i nejeví zájem při studiu dále o tento obor. A tak to může být i s informatikou, která se na ZŠ učí myslím pouze jeden rok z vyššího stupně a ještě není v osnovách uveden přesně ročník. Takže někde v šesté a někde v deváté třídě.
    Pouze píši svůj názor a nikomu nic nevnucuji.

    Vloženo 9.2.2022 07:50:04

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Jestliže stát centrálně vybírá daně, ze kterých zdarma vzdělává, pak musí centrálně plánovat "soutěž o potřebná místa pro praxi", tedy i tabulková mista. Stát by měl platit příspěvek na vzdělání v oboru za žáka či studenta, který bude potřeba pro nutnou infrastrukturu státu (podnikatele, živnostniky, armádu, systém, školy, zdravotnictvi, policii, soudy,...) Ale to musí znát cíl a cestu, jak toho cile dosáhneme...Podle výsledků za posledních 20 let vidíme, nedomyšlené zásahy...

    Vloženo 9.2.2022 07:47:31

    • anonymní čtenář 

      Reagovat

       

      Přesně tak, počet otevíraných oborů (přijímaných studentů) na SŠ nebo VŠ placených státem musí stanovovat stát. Ten musí mít spočítáno, kolik odborníků od které specializace ročně potřebuje. Přijati budou ti nejlepší. Ne, že si budou žáci vybírat naprosto nepotřebné obory. Často jen proto, že studium je snadné k získání titulu. Stát (my všichni) pak platíme 2x. 1) Sypou se peníze do zbytečných škol, dotují se obědy, jízdné, koleje, zdravotní pojištění. 2) Studující nepracují (=neplatí daně).

      Vloženo 9.2.2022 22:33:10

      • anonymní čtenář 

        Reagovat

         

        Souhlasím. I učitel by měl být hodnocen podle odbornosti a potřebnosti, ne plošně. Každý nemůže být královsky placený politik, nepotřební by si měli toto vzdělání platit sami..

        Vloženo 10.2.2022 07:21:55

  • anonymní čtenář 

    Reagovat

     

    Čemu se divíte. Co chrlí naše fakulty za odborníky? Proč je různých sociálnícch a politických přeborníků dostatek? Jakou že má odbornost premiér?

    Vloženo 9.2.2022 07:19:21

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace