Právě lidé narození po roce 1995 – takzvaná generace Z neboli „gen Z“ (džen zí) – vycházejí z průzkumů veřejného mínění jako nejvíce hrdí na svůj národ a nejoptimističtější ohledně jeho budoucnosti. Mnoho z nich se také s nadšením stává loajálními členy komunistické strany.
„Do strany jsem vstoupila, protože chci mít platformu, na které budu se svými soukmenovci bojovat za sociální práva,“ řekla agentuře Reuters 28letá Číňanka Lectrice. Studuje v Šanghaji filozofii a kulturně vyrostla na americkém importu – restauracích KFC, seriálu Gossip Girls, obuvi Nike a tak dále. Příchylnost k americké kultuře ji přivedla ke kampani za ženská práva MeToo a ta nakonec ke vstupu do komunistické strany.
„Lidem přijde, že stranické slogany znějí prázdně, poněvadž jsou příliš ‚pompézní‘. Když si ale odmyslíte rebelující duši mladých lidí, slogany jsou vlastně dobrá cesta ke kultivaci sebe sama,“ míní Lectrice. Stranický zátah namířený na některé feministické aktivistky si vysvětluje tím, že byly příliš radikální a zastávaly „protistranické postoje“.
„Do strany ti nejlepší“
Mladá filozofka není zdaleka jedinou členkou „gen Z“, u níž se kulturní amerikanizace snoubí s čínským nacionalismem a podporou komunistické strany. Podle Reuters narostlo členství ve straně během roku 2020 o rekordních 2,43 procenta. Zhruba 80 procentům nově příchozích bylo méně než 35 let.
„Členy strany se mohou stát pouze studenti s nejlepšími známkami, proto to vnímám jako poctu a sebenaplnění,“ řekla agentuře Reuters 30letá Vivian při rozhovoru v kavárně Starbucks v Pekingu. Byť měla s některými stranickými dogmaty údajně ze začátku problém, dnes vyučuje marxismus na univerzitě v jižní Číně.
„(Tihle lidé) vnímají pouze pozitivní propagandu ohledně toho, jak je jejich země skvělá,“ zhodnotil současný trend pro Reuters bývalý profesor politologie Zhang Ming. Jeho posty na sociálních médiích byly v minulosti opakovaně předmětem zájmu čínských cenzorů.
Zkreslené představy o vlasti vedou generaci Z podle deníku South Morning China Post k „silnému pocitu nadřazenosti a sebevědomí, díky kterému se na okolní země dívají s neskrývaným opovržením“. To s sebou nese i čím dál tím víc konfrontační přístup k Západu, který je vnímán jako zlý a slabý.
Móda čínských patriotů
Pyrrhovo vítězství Číny. Americké obcházení pravidel versus čínský koncentrák |
I přes pokračující dominanci amerikanizované kultury u mladých Číňanů se začínají postupně prosazovat i „tradiční“ domácí produkty. Britský deník Financial Times například nedávno přinesl zprávu o tom, jak populární se u čínské mládeže stávají šperky s motivy draků a fénixů považovaných za domácí čínské symboly. Pro módu se dokonce vžil termín Guo čao neboli čínská paráda.
„(Generace Z) miluje naše tradiční produkty, protože se dobře hodí k jejímu stylu,“ řekl Financial Times šéf úspěšného šperkařství Chow Tai Fook Čchan Saj-čcheong. Připomíná také, že mnoho mladých dosud nemá rodiny, a proto se nebojí utrácet za zbytné zboží, jako jsou náramky a náhrdelníky.
Čísla tento vývoj potvrzují. Prodeje Chow Tai Fook rostly během pandemie v Hong Kongu i v pevninské Číně – v prvním případě o 79, v druhém dokonce o 82 procent. Akcie společnosti na hongkongské burze vystoupaly od nástupu nového koronaviru (leden 2019) o 150 procent na celkových 13,3 miliardy hongkongských dolarů, což je zhruba 37 miliard korun.
