Babičce se na zahrádce objevuje již třetím rokem pravděpodobně rez hrušňová, nic s tím zatím nedělá, stromy plodí normálně. Někde jsem četla, že takovéto stromy se musí vykopat, někdo je jen stříká - čím nejlépe? Nebo opravdu vykopat? To by bylo zase k jejich stáří a plodnosti škoda.
Jana

Rez hrušňová má dva hostitele, kromě hrušně je to jalovec (chvojka a čínský). Nejlépe je tedy vysazovat hrušně min. 150-200m od těchto jalovců. Pokud tuto vzdálenost nelze dodržet (anebo nemůžete sousedům jalovce vykopat ), můžete zkusit postřik přípravky proti houbovým chorobám, např. Dithane, Rubigan, Discus atd. (koncentraci a termíny vyčtete v příbalových letácích). Až když by nepomohl postřik a strom začal vlivem silného napadení chřadnout, pak bych hrušeň vykopala a na tomto místě již nepěstovala.

Rez hrušňovou považují někteří odborníci pouze za kosmetickou záležitost, která v přiměřené míře neovlivňuje zdravotní stav ani plodnost stromu. Takže s kácením počkejte - i kdyby měl strom zahradu zdobit  jenom květy, určitě na něj bude hezčí pohled než na pařez

V boji s touto chorobou máte 2 možnosti.
1) přestat pěstovat hrušně - je to nejsnažší.
2) pečlivě a pravidelně stříkat hrušně-několikrát v období jaro/počátek léta. Přípravky jsou Dithane,Baycor atd,dle návodů

Posilujte hrušně
Hrušně napadá rez hrušně. Odolnost hrušní je vhodné zvýšit vyváženou výživou, v případě silnějšího nebo každoročního výskytu se stromy ošetřují před květem, v době květu a po od-květu fungicidy, např. Topas C 50 WP, Baycor 25 WP aj.
Rada z rubriky Co je důležité v dubnu

Rez hrušňová -  zažité omyly

Při údržbě dopravního hřiště v Rakovníku jsem byla nucena vykácet pár hostitelských druhů jalovců,  které byly velmi napadeny rzí hrušňovou. Protože loňský rok rez hrušňová potrápila nejednoho pěstitele, rozhodla jsem se sepsat pár důležitých informací a vyvrátit některé z omylů, které mezi veřejností kolují.

Thuje jsou v této chorobě úplně nevinně. Tento omyl spíš pochází z toho, že mnoho lidí nerozezná thuje, cypřiše a jednotlivé druhy jalovců od sebe.

Hostitelskými druhy nejsou ani všechny jalovce, ale nejčastěji jalovec prostřední, jalovec chvojka, jalovec skalní, jalovec čínský včetně jejich kultivarů, což bývá právě ten problém, protože jsou barevně i tvarově leckdy úplně jiné než je základní druh.

Asijské typy hrušňí jsou rezistentní. I tady Vás zklamu, NEJSOU. Bývají sice napadány méně, ale je-li příhodná sezóna jako ta loňská, rez se objeví s velkou pravděpodobností i na hruškojeřábech, nashi i kumoi i odolnějších odrůdách hrušní jimiž jsou 'Bohemica' , 'Dicolor' a další...

Když postříkám fungicidem, rzi se zbavím.. Bohužel,  nezbavím.. Postřikem pouze zmírníte napadení, avšak nevyléčíte chorobu.. Chemická ochrana čistě na rez hrušňovou není registrována. Používají se přípravky, které jsou registrovány na strupovitost a současně vykazují účinnost i na rez. Jsou to např. Discus, Polyram WG, Scala, Tomáš 100EC. Ošetření se ale musí provést před květem,  pokud je v tomto období deštivo, postrik se provádí znovu po odkvětu.

Někdy pomůže vyřezání napadených větví a jejich spálení. Je-li ovšem rez na větvích kosterních, je lepší vykopat celého jedince a spálit. Naopak napadené listí hrušní můžete bez obav kompostovat.

Jediná ochrana je pěstování hrušní a jalovců v dostatečné vzdálenosti od sebe. Což často není možné, protože na spoustě soukromých zahrad se mnoho jalovců vyskytuje. Přičteme-li jalovce ve veřejné zeleni, a ty desítky až stovky  metrů,  které spóry letí, máme zaděláno na nikdy nekončící boj.

Vždy, když přijdu na zahradu, kde hostitelské druhy jsou, majitele na to upozorňuji a navrhuji alternativní výsadbu,  ne vždy jsem ale úspěšná. I proto bych chtěla apelovat na projektanty a architekty, aby na tento problém mysleli ve svých projektech. Není jiná možnost se rzi zbavit, než spojit naše síly.

Přeji nám,  aby tato sezóna nebyla jako loňská a my si mohli zase pochutnávat na tomto skvělém ovoci.