Velké a střední podniky varují, že je změny dotací poškodí. Podle Vladimíra Dosoudila tak vytvoří konkurenční nevýhodu českým zemědělcům a důsledkem bude narušení struktury tuzemského zemědělství. 

Dopad bude mít podle zemědělců v kraji také na živočišnou výrobu, především na chov prasat, který je již několik let ve ztrátách. Mnozí jej  totiž dotovali z rostlinné výroby.

Úpravu dotačních pravidel  schválila nedávno vláda. Po změně výše redistributivní platby se má část peněz od velkých podniků dostat k menším zemědělcům. 

Z celkové částky přímé platby to má být 23 procent. V původním materiálu bylo procent 10 a v okolních státech činí podíl 10 až 12 procent. Také se sníží maximální výše investičních dotací. 

„Pokud by platby byly přerozdělovány tímto způsobem, tak bude docházet k tomu, že se budou dělit farmy, které fungují. Bude se vytahovat s tímto podnikatelským záměrem půda i z větších celků, protože příslib tolika peněz na tak málo hektarů a za tak málo práce bude obrovsky motivační,“ vysvětlil Dosoudil.

Na změny v redistribučních platbách zemědělců se ozývají především střední a velké zemědělské podniky, kterým výrazně omezí finance, mnohdy o několik milionů ročně. 

Velké zemědělské firmy čekají potíže

Zemědělci se tak začínají připravovat na možné obtíže a přemýšlí, kde se bude dát ušetřit. Zvažují omezení výroby, pozastavení investic.

„Živočišnou výrobu ze sedmdesáti procent zajišťují střední a velké zemědělské podniky. Získají méně dotací na přímé platbě a už nebudou moci z těchto peněz dotovat živočišnou výrobu,“ argumentuje  předsedkyně představenstva Zemědělského družstva Unčovice Milada Měsícová.

Chov prasat je bojem zemědělců již dlouhá léta a jeho provoz často drží peníze z rostlinné výroby podporované přímými platbami. 

„Prasata jsou pro nás dlouhodobě ztrátová. Tuhle ztrátu jsme vždy dotovali z ostatních výrob. Pokud to ale teď nebudeme mít z čeho dotovat, tak to nemůžeme dělat,“ míní předseda Zemědělského družstva Haňovice Petr Koukal. 

„Dovolím si tvrdit, že každý, kdo ještě dělá prasata, to dotuje sám. Pokud to teď nebudou mít z čeho dotovat, tak jich bude končit více,“  doplnil.

Prasata? Dva roky katastrofa

Mnohé podniky nejen v kraji proto přemýšlí o omezení nebo zastavení jejich chovu. To se může projevit na ceně i na dostupnosti českého vepřového masa. 

„Prasata jsou poslední dva roky úplná katastrofa. I přes to, že máme moderní technologie, tak uvažujeme o tom, že to nebudeme dál moci dělat, protože na to hodně doplácíme. Zatím se nám to ale rušit nechce, protože jsme do toho hodně investovali,“ sdělil jednatel společnosti ROLS Lešany Vladimír Sehnal.

Družstvo v Haňovicích obhospodařuje dva tisíce hektarů půdy a řadí se tak mezi střední podniky. Pokud ke změnám v přerozdělování dotací dojde, přijde až o šest milionů ročně. 

„U rostlinné výroby budeme muset hledat, kde ušetřit, budeme omezovat výrobu. Je otázka, jestli půjdeme do ekologického zemědělství, ale bylo by to určitě na úkor produkce,“ upozornil Koukal.

Ceny vstupů letí nahoru

Zemědělské podniky a družstva se cítí značně znevýhodněné. Dotýká se jich také zdražování zemědělských vstupů, jako je energie, hnojiva nebo nafta. 

„Hnojiva podražila o stovky procent. Zatím ani nevíme, jak se bude vyvíjet energetická situace, protože elektřina šla nahoru a nafta stoupá. Pokud by se tyto komodity měly dál zvyšovat, tak už těch minusových položek bude hodně a budeme mít velké problémy,“ popsal Sehnal.

Podle Měsícové by základní dotace na prvních 150 hektarů půdy mohla činit až šest tisíc korun na hektar. 

„Když se to spojí s ekologií, tak to může být až k dvaceti tisícům. Jako velký problém vidím to, že se může jako zemědělec zaregistrovat téměř každý,“ řekla Měsícová.

„Spekulanti si koupí 50 hektarů půdy, založí si registr zemědělského podnikatele a mohou čerpat bez toho, aniž by něco produkovali, protože  to není  vázáno na produkci,“ varuje Měsícová.

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR označily změny za výsměch všem zemědělcům. Podle nich hrozí zhoršení kvality potravin, růst cen a vyšší dovoz z Polska. 

Asociace soukromého zemědělství, která naopak s upraveným plánem souhlasí, se pohybuje zhruba na třetině zemědělské produkce. Členové Agrární komory produkují podle informací na jejím webu přes 80 procent veškerých komodit.