Návrhy opatření a změn zákonů proti domácímu a sexuálnímu násilí připravuje pro Ministerstvo spravedlnosti nová pracovní skupina expertů proti násilí na ženách a dětech. Ministerstvu by je měla předat letos na podzim. Informoval o tom člen sněmovního Podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Michal Zuna. Podle expertek na danou problematiku je podpora obětí sexuálních činů v Česku nedostatečná, přístup k nim zastaralý a pachatelé odcházejí od soudu s podmínkou.

„Evidujeme, že nárůst domácího násilí je padesátiprocentní, případů znásilnění je 12 000 ročně a pouze sto pachatelů tohoto odporného trestného činu míří do vězení,“ uvedl poslanec Michal Zuna. Zdůraznil, že násilí a jeho tolerování či přehlížení je nepřípustné.

Pracovní skupina se zaměří na vnímání společnosti, legislativu i soudy. O změnách budou jednat experti s politiky u kulatých stolů a na seminářích. „Budu rád, když konkrétní návrhy předložíme Ministerstvu spravedlnosti na podzim tohoto roku,“ řekl Zuna.

Podle prezidentky Bílého kruhu bezpečí (BKB) Mgr. Petry Vitoušové se přístup k obětem v Evropě v posledních dvou desetiletích měnil a také Česko přijalo zákon o obětech. „Legislativa je v pořádku, výkon spravedlnosti ale velmi pokulhává,“ řekla Petra Vitoušová. Podle ní převládá v ČR tradiční pohled na oběti násilí a chování k nim nebývá vždy citlivé. Nutné je povinné vzdělávání soudců, soudních znalců a dalších pracovníků justice.

S tím souhlasí advokátka JUDr. Lucie Hrdá. „Ze své praxe vidím, že se nejedná o jednotlivé excesy, že se nedostane někomu pomoci. Jedná se o systémový problém, který je třeba řešit shora,“ míní Lucie Hrdá. Podle ní úprava trestného činu znásilnění i pohlavního zneužívání už neodpovídá poznatkům vědy o obětech, problematika se zlehčuje a pachatelé dostávají podmínečné tresty. Zdena Prokopová z organizace Rosa poukazuje na to, že chybí krizová centra či utajené azylové domy pro oběti

Policie ročně dostane zhruba 600 oznámení o znásilnění. Podle výzkumů se ohlásí asi pět procent případů. Experti míní, že je důvodem i přístup společnosti. Průzkum Amnesty International a České ženské lobby ukázal, že téměř tři pětiny dospělých si myslí, že si za znásilnění v jistých případech mohou ženy samy. Díl odpovědnosti podle dotázaných mají, pokud se buď chovaly koketně, byly opilé, měly sexy oblečení, neřekly muži jasné ne, šly bez doprovodu opuštěným místem, nebo měly hodně sexuálních partnerů.

Podle analýzy pravomocných rozsudků z roku 2016, kterou provedla organizace proFem, velká část odsouzených za znásilnění dostala podmínečný trest. Ve většině případů se oběť a násilník znali. Pachatelem byl otec, dědeček, matčin partner či spolužák ze školy. Obětí přitom byly i malé děti. Důvodem podmínky byla třeba pachatelova předchozí bezúhonnost i to, že čin popíral.

Podle údajů z národního plánu prevence domácího násilí přichází kvůli domácím útokům Česko ročně minimálně o 14,5 miliardy korun, a to mimo jiné kvůli pracovní neschopnosti a léčbě.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com