Praha - Ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) nově usedne bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, senátor Roman Kraus (ODS) či náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). O obměně členů správní a dozorčí rady největší tuzemské zdravotní pojišťovny dnes rozhodla vláda, vyplývá z výsledků zasedání zveřejněných na webu. Proti zvolení Kalouska se v minulých dnech vyslovili Piráti.
Vláda podle zákona o VZP jmenuje deset členů správní rady a dalších 20 pak volí Sněmovna. Kabinet může jmenovat také tři členy dozorčí rady a o dalších deseti rozhodují poslanci.
Některým členům správní rady, které jmenuje vláda, už skončilo funkční období. Ministerstvo zdravotnictví navrhlo odvolat pět lidí, tři by měli pokračovat i v dalším funkčním období. Nově by ve správní radě měl od 27. ledna usednout bývalý ministr financí Kalousek, předseda senátního výboru pro zdravotnictví Kraus, náměstci ministra zdravotnictví Pavlovic a Radek Policar, místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS), ortoped a člen ODS Radek Černý a vedoucí oddělení úhradových mechanismů na ministerstvu zdravotnictví Tomáš Troch. Pokračovat by měla náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová i další zástupci ministerstva Lenka Poliaková a Jan Zapletal. Poliaková v minulosti působila také ve správní radě Vojenské zdravotní pojišťovny.
Z dozorčí rady by měl na návrh ministerstva odejít právník Jan Zahálka. Nahradí jej právník a starosta Loun Pavel Janda (TOP 09).
O obměně orgánů VZP měla tento týden jednat i Sněmovna. Piráti, kterým hrozilo to, že kvůli poměrnému zastoupení přijdou o své zástupce ve VZP, ale s návrhem nesouhlasili. Znovu se tak sejde volební komise. Dolní komora musí členy správní a dozorčí rady volit v souladu se zákonem do 90 dnů od svého ustavení.
Vláda dnes odvolala Válkovou z funkce vládní zmocněnkyně pro lidská práva
Vláda dnes odvolala z funkce vládní zmocněnkyně pro lidská práva poslankyni opozičního hnutí ANO Helenu Válkovou. Na pozici skončí k 31. lednu. Vyplývá to z výsledků jednání kabinetu. Návrh na jmenování případného nového zmocněnce či zmocněnkyně dnes vláda v programu neměla.
Krátce po nástupu vlády Petra Fialy (ODS) loni v prosinci vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK řekl, že kabinet v dalších týdnech posty vládních zmocněnců přehodnotí. O tom, že Válková na konci měsíce jako zmocněnkyně skončí, informoval poté server Seznam Zprávy. Válková mu sdělila, že se s premiérem Fialou domluvila, že jako poslankyně opozičního ANO nemůže funkci vykonávat. Zaslala dopis se svou rezignací, odejít chtěla na konci ledna.
Válkovou do funkce vládní zmocněnkyně pro lidská práva jmenovala v květnu 2019 tehdejší Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů. Jmenování vyvolalo ostré reakce, kritici Válkovou označovali za "normalizační komunistku". Výzvám k odstoupení čelila i později kvůli článku, který za minulého režimu napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Ten v 50. letech poslal na smrt političku Miladu Horákovou. V textu s Válkovou společně obhajovali takzvaný ochranný dohled, který totalitní režim zneužíval k šikaně disidentů. Válková na zmocněneckou funkci rezignovat odmítla, rozhodla se ale nekandidovat na ombudsmanku. Zdůvodnila to svým někdejším členstvím v komunistické straně, ne spoluprací s Urválkem.
Válková byla dosud jako zmocněnkyně místopředsedkyní několika vládních rad, a to třeba pro lidská práva, národnostní menšiny či seniory. Jako zmocněnkyně přispěla třeba k přijetí zákona o odškodnění obětí protiprávních sterilizací. Za jejího působení někdejší kabinet přijal desetileté strategie vyrovnávání šancí pro ženy a muže či romské integrace.
Po loňských parlamentních volbách se Válková v řadách ANO znovu dostala do Sněmovny, přesunula se ale z vládních do opozičních lavic. Nyní je předsedkyní mandátového a imunitního výboru. V předminulém volebním období byla ministryní spravedlnosti ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).
