Léčiva plná paradoxů (?)

Což se tu promítá i do nejrůznějších metod domácí léčby covidu. Třeba hydroxychlorochinem, svého času propagovaným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ovšem najdou se tu i skupiny osob, co věří tomu, že celá pandemie je jenom podvod a že koronavirus lze jednoduše vyléčit urinoterapií, tedy popíjením vlastní moči. Přičemž s rozmachem koronavirové varianty omikron tu přibývá fám týkajících se už i testů na koronavirus v nepravdivých tvrzeních, že testy mají předem daný výsledek, nebo že testování metodou PCR je ve skutečnosti skrytou vakcinací proti covidu. Navíc se tu do neradostné situace promítá nerovný přístup ke zdravotní péči a nevraživost vůči očkování, respirátorům i dalším preventivním opatřením, což vyvolává řadu rozepří.

Při domácí léčbě covidu je užíváno některými pacienty i léčivo původně americké provenience, ve Spojených státech a v Kanadě známé pod obchodním názvem Mectizan, svého času patentované společností Merck, tedy ivermectin. Jeho užívání je považováno za bezpečné, neboť skutečnost, že ivermectin se od roku 1987 v humánní medicíně uplatnil v rámci kampaní veřejného zdraví prostřednictvím distribuce téměř 4 miliard dávek (!), patří mezi obecně známá fakta. A lékaři, předepisující ivermectin svým pacientům, rádi skeptikům připomínají, že díky pokračujícímu výzkumu začala od roku 2012 řada studií uvádět jeho antivirové účinky u rozmanité skupiny virů spolu s jeho protizánětlivými a imunomodulačními vlastnostmi, kdy všechny tyto poznatky byly publikovány v odborné, tedy vědecké literatuře.

Nutno zde ještě podotknout, že společnost Merck již oznámila, že poskytne dalším výrobcům svoji recepturu na nové antivirotikum molnupiravir, známé též pod obchodním názvem Lagevrio, užívané při léčbě covidu, které v minulých dnech jako neregistrovaný léčivý přípravek dorazilo i do některých našich nemocnic. Farmaceutické firmy v různých částech světa by tak výhledově mohly vyrábět molnupiravir jako generikum a distribuovat ho ve velkém do chudších zemí, kam byl posledních 30 let distribuován ivermectin.

Teprve u SARS-CoV-2, po vypuknutí pandemie na podzim roku 2019 a při experimentální léčbě nemoci covid-19 ivermectinem, stále populárnějším mezi laickou veřejností, jeho protizánětlivé a imunomodulační účinky, především pak antivirové účinky, začaly být reprezentanty tzv. moderního lékařského výzkumu zpochybňovány. Což byl také jeden z důvodů, proč Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ivermectin pro léčbu covidu nedoporučil. Na sociálních sítích se na toto rozhodnutí úřadu vzpomínalo loňského roku, kdy nový lék na Alzhaimerovu chorobu Aduhelm americké firmy Biogen schválil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv i přesto, že v klinických testech nebyla plně prokázána jeho účinnost a panel externích poradců FDA v roce 2020 proti jeho schválení hlasoval. 

Po mnoha zkušenostech velká část americké veřejnosti výsledkům „moderního lékařského výzkumu“ moc nevěří. A její opatrnost vůči komerčně financovanému výzkumu sdílí i řada odborníků. Výjimkou není ani John Abramson, MD, z fakulty Harvard Medical School, který působil jako neplacený odborný konzultant FBI a ministerstva spravedlnosti, v současné době působící jako expert v soudních sporech týkajících se farmaceutického průmyslu. Dr. Abramson říká: „Prvním krokem je vzdát se iluze, že primárním účelem moderního lékařského výzkumu je co nejúčinněji zlepšit zdraví Američanů. Podle našeho názoru komerčně financovaný klinický výzkum má primárně maximalizovat návratnost investic.

Nakonec je veřejným tajemstvím, že kromě zamlčování dat byly při testování léků některé farmaceutické firmy usvědčeny i z poškozování zdraví pacientů, i když kolikrát laik ani nepozná, na čí straně je vlastně pravda. Například nigerijské úřady obvinily ve sdělovacích prostředcích často dnes zmiňovanou farmaceutickou společnost Pfizer z toho, že v dubnu 1996 v provincii Kano za trojité epidemie meningitidy, spalniček a cholery údajně protiprávně testovala svůj preparát Trovan proti meningitidě na 200 nigerijských dětech. Tehdy zemřelo 11 z testovaných dětí a podle nigerijských úřadů k těmto úmrtím a k desítkám případů invalidity dalších z nich jednoznačně vedlo testování Trovanu, což firma Pfizer odmítala uznat. Nakonec však v roce 2009 v rámci mimosoudního urovnání žaloby souhlasila s výplatou odškodného v celkové výši 75 milionů dolarů.

Takovéto informace se objevovaly u nás ve spoustě novinových článků, jeden lze nalézt i v archivu Zpravodajství na iDNES, kde je uvedeno - Autor: ČTK.  Jenže jak jsem se dozvěděl od odborníků s historií Trovanu obeznámených,  při této studii byla srovnávána účinnost Trovanu s léčivem ceftriaxonem, vyráběným firmou Roche pod názvem Rocephin, jehož použití ve velkém bránila vysoká cena. Přesto byl Rocephin v omezené míře k dispozici v ordinaci organizace Lékaři bez hranic. Do studie byly zařazeny pouze kriticky nemocné děti. Ty byly rozděleny do dvou skupin po 100, jedna byla léčena Trovanem a druhá Rocephinem. Není tedy pravda, že bylo Trovanem léčeno 200 dětí, jak se u nás v tisku uvádělo. Výsledkem  pak bylo, že ve skupině dětí léčených Trovanem jich zemřelo pět, ne tedy uváděných 11. Co je ale podstatnější, ve druhé skupině dětí léčených Rocephinem jich zemřelo šest. Výsledky tedy byly srovnatelné. Jak se v tom všem pak má laik, odkázaný na sdělovací prostředky, vůbec vyznat.

A aby toho nebylo málo, článek publikovaný 2. listopadu loňského roku po právním posouzení, externím recenzním řízení a po obvyklém vysokém redakčním dohledu a kontrole, na stránkách British Medical Journal (BMJ), jednoho ze čtyř nejcitovanějších lékařských časopisů na světě, odhalil pochybení při klinických zkouškách vakcíny Comirnaty společnosti Pfizer. Což nakonec vedlo ke sporům mezi společností Facebook bránící pokusům o sdílení tohoto článku na sociálních sítích a redakcí BMJ. Nicméně Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) celou záležitost uzavřel prohlášením, že „plně důvěřuje údajům, které byly použity k podpoře schválení vakcíny Comirnaty od Pfizer-BioNtech."

Nejspíše tak v případě ivermectinu bude lepší se vrátit k poznatkům ze základního výzkumu. Před zhruba pěti lety byly některé z nich popisovány v článku (který má 71 citací) na stránkách The Journal of Antibiotics. Tedy ještě před epidemií covid-19 a prvními pokusy ivermectinem léčit koronavirovou nákazu. Zde najdeme jak celou řadu informací o antivirovém účinku ivermectinu spolu s jeho protizánětlivými a imunomodulačními vlastnostmi, tak i závěr, že navzdory 40 letům bezkonkurenčního celosvětového úspěchu a rozsáhlému vědeckému zkoumání této substance ve veřejném i soukromém sektoru si není vědecká obec stále jista, jak přesně ivermectin funguje.Tedy že není princip působení ivermectinu proti parazitům v lidském těle dosud objasněn.

Neboť „existuje podstatný rozdíl mezi maximálními plazmatickými koncentracemi po podání ivermektinu a koncentracemi potřebnými k vyvolání paralýzy u mikrofilárií. Podpora se hromadí pro prokázanou hypotézu, že clearance mikrofilárií je řízena imunoregulačními procesy. Stále více se věří, že rychlá mikrofilariální clearance po podání ivermektinu není výsledkem přímého účinku léku, ale prostřednictvím potlačení schopnosti parazita vyhýbat se přirozenému imunitnímu obrannému mechanismu hostitele. 41 , 42 , 43 , 44 , 45 , 46 , 47 , 48 , 49 

Imunomodulační činidla často vykazují méně vedlejších účinků než léky a také vytvářejí méně příležitostí pro vytvoření rezistence u cílových mikroorganismů, což pomáhá vysvětlit absenci lékové rezistence u lidí. Zatímco paraziti rezistentní na ivermectin se rychle objevili u léčených zvířat 28 stejně jako u ektoparazitů, jako jsou klanonožci parazitující na lososech na rybích farmách, 29 poněkud bizarně a téměř jedinečně, u parazitů v lidské populaci se zdá, že žádná potvrzená rezistence nevznikla i u těch, kteří užívají ivermectin jako monoterapii déle než 30 let.“

Nutno zde podotknout, že i u nás po značném otálení, ač je o tom v našich sdělovacích prostředcích ticho po pěšině, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) ivermectin v tabletách pro užití v humánní medicíně již registroval. Konkrétně se jedná o Ivermectin Exeltis 3 mg tbl (blis.Al/Al) 1x10 ks, doba použitelnosti 3 roky, datum první registrace 3. 8. 2021. Je určen k léčbě střevní strongyloidózy, kterou způsobuje háďátko střevní, mikrofilaremie u pacientů s filariázou mízních uzlin, kterou způsobuje vlasovec mízní, ale i svrabu, onemocnění způsobeného kožními roztoči. Případné nežádoucí účinky ivermectinu souvisí s parazitární náloží, přičemž jsou většinou mírné a dočasné, avšak jejich závažnost se může zvýšit u pacientů infikovaných více než jedním parazitem.

Není bez zajímavosti, že se u nás při této příležitosti objevilo nepravdivé tvrzení, že ivermectin způsobuje mužskou neplodnost. Ve skutečnosti jde o pouhý hoax, šířený milovníky konspiračních teorií, podle nichž Světová zdravotnická organizace (WHO), podle jiných verzí filantrop Bill Gates, miliardami rozdávaných tablet ivermectinu hodlá omezit porodnost v Africe, kde se podle některých konspirátorů místní etnika „množí jako potkani“. Přičemž paradoxně článek z roku 2008 o „samčí“ neplodnosti, na který se (nejen) šiřitelé tohoto hoaxu odvolávají, ve skutečnosti pojednává o interakci ivermectinu s inhibitorem P-glykoproteinu (verapamil), a to nikoli u lidí, ale u potkanů.

Ale vraťme se k současnému výzkumu. Při dnešním zkoumání účinků ivermectinu sice nejsou experty zpochybňovány samotné jeho antivirové účinky v laboratořích (in vitro), ale jsou jimi zpochybňovány při lékaři běžně podávaných dávkách v rámci léčby prvních příznaků covid-19, kdy maximální plazmatické hodnoty (in vivo) jsou pozorovány přibližně 4 hodiny po podání léku.Tyto předepisované dávky podle některých vědců nemohou zabraňovat virové proteáze v činnosti, ani nezpomalí produkci viru v buňkách.

Pokud se tedy ukazuje, že ivermectin je i přesto proti covidu nějakým způsobem účinný, jak se domnívá i otec avermectinu a laureát Nobelovy ceny Satoshi Omura se svým týmem, měl by pak podle těchto vědců působit dosud jim neznámým mechanismem. K čemuž řada praktických lékařů, znalých poznatků základního výzkumu podotýká, že tito vědci vidí svět přes mikroskop, pro který nevidí pacienty. Což bychom mohli nahradit známějším úslovím "pro stromy nevidí les", tedy metaforou popisující člověka, kterému kvůli jednotlivostem uniká podstata celku.

A tito lékaři, tak jako laická veřejnost, nechápou, proč si někteří z vědců paradoxně stojí za tím, že dokud nebude působení tohoto léčiva v lidském organismu při onemocnění covid-19 objasněno, nelze žádným úřadem chránícím lidské zdraví, tedy ani Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), podávaní ivermectinu při prvních příznacích nemoci covid-19 schválit.