Od září jsme tu měli jen dva očkované pacienty, říká primář mosteckého ARO. Vývoj vidí optimisticky

Pozitivní lidé s covidem-19 přibývají, naopak počet covidových pacientů v nemocnicích klesá. Alespoň prozatím. V řadě nemocnic to proto vypadá podobně jako na konci epidemické vlny vloni na jaře. Typickým příkladem je Nemocnice Most, kde jsou standardní covidová lůžka ze dvou třetin volná a kde natáčel Radiožurnál. O něco horší je to v intenzivní péči, ale i tam je volná jedna třetina lůžek.

Reportáž Most Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Je krátce po 15. hodině a dvě sestry se chystají převlékat do ochranných obleků, aby vystřídaly kolegyně u pacientů na ARO. Ivana tu pracuje třináctým rokem.

Přehrát

00:00 / 00:00

V Nemocnici Most natáčel reportér Radiožurnálu Ľubomír Smatana

„Jsme zvyklé po těch dvou letech na tolik situací, že mě asi nic nepřekvapí. Ani omikron. Ale byla bych ráda, aby to byla krátká, lehká vlna, která nás tolik nezatíží, abychom si konečně odpočinuly. Je toho dost a myslím, že je to na nás i vidět, že jsme unavené.“

Světlovlasá žena by raději trávila čas s rodinou, ale sester je málo a služeb hodně.

„My už nejsme žádné mladice, docela nás to zmáhá,“ přidává se Lenka, která na ARO pracuje dvacet pět let.

‚Nevěřila jsem, že to půjde rychle.‘ Nemocnice v Liberci pořádá semináře s cílem zkrátit dobu hojení

Číst článek

Na oddělení sice ubylo pacientů, ovšem ubylo i sester. Během epidemie mělo ARO čtrnáct covidových lůžek, teď jich má devět a to právě kvůli odchodu sestřiček. Zůstávají veteránky. „Mladé sestry sem za těchto podmínek pracovat nepůjdou,“ dodává Lenka, která slouží jenom ranní. Za chvíli jde domů, tak už je veselejší.

Rozpis služeb je ale drsný. Ivana bere do ruky velký arch papíru s kolonkami a počítá, co ji čeká v únoru. „To máte denní, denní, volno, noční, noční, další den akorát spíte a zase do práce. Celkem je to dvacet dvanáctek. Nedivte se, že to mladé holky nechtějí dělat.“ Sestry shodně tvrdí, že je tu drží dobrá parta, znají se léta a mohou se na sebe spolehnout. 

Právě zkušené sestry tvoří oporu mosteckého ARO a spoléhá na ně i primář Miroslav Peleška. „Sestry podřizují rodinný život tomu, aby oddělení fungovalo. Když si pak přečtete někde na sítích, že si to vybraly a je to jejich práce, tak vám to na náladě nepřidá. Přetížené jsou obrovsky. A připravit dobrou jipovou sestru trvá tři roky.“

Snad omikron nebude vyžadovat tolik nemocniční péče, doufají zdravotníci v Domažlické nemocnici

Číst článek

Optimismus

Následující týdny ale vidí primář optimisticky, prý se jeho předpovědí doposud splnily. „Trend je příznivý. Pacientů ubývá. Ti noví zůstávají na standardní péči. Podívejte se do historie. Španělská chřipka před sto lety vybila mladé a málo odolné jedince vyčerpané válkou, pak se objevila varianta, která prošla populací a imunizovala jí. Španělská chřipka pak zmizela z měsíce na měsíc a nikdo nevěděl, co se stalo. Já si myslím, že to dopadne stejně. Zatím tomu všechno nasvědčuje.“

Když primář Peleška hodnotí tuto doznívající epidemickou vlnu, nezapomene zdůraznit, že od září měl na ARO pouze dva očkované pacienty. „Očkovaný pacient byla rarita, proto si to pamatuju. Navíc to byli oba starší pánové, jeden po transplantaci, druhý měl jiné závažné onemocnění.“ Primář Peleška je také koordinátorem intenzivní péče a dlouho přemýšlí, kdy naposledy měli nějaký transport do jiného kraje. „Někdy vloni v lednu, možná v únoru nebo snad v březnu. V této vlně jsme měli v kraji stále nějaká volná lůžka.“

Primář to považuje jednoznačně za důsledek očkování. Díky očkování je podle hlavní sestry Šárky Gregušové i nízká nemocnost personálu. „Momentálně má covid zhruba dvacet zaměstnanců a to jich máme skoro tisíc. To je krásné číslo. Pak je asi dvacet zaměstnanců v pracovní karanténě. Ti mají doma někoho pozitivního, sami pozitivní nejsou, a chodí do práce.“

Zdravotníci v nemocnicích se nenudí. ARO byl očistec, říká pacientka, která tam strávila devět dnů

Číst článek

Přestože všechny ukazatele vypadají příznivě, v nemocnici se stále ještě neoperuje na sto procent. Operativa je podle ředitele Pavla Markalouse omezená pro případ, že by nemocnici nakonec mohli zahltit pacienti s omikronem. „Plnou kapacitu pro covidové pacienty jsme připraveni použít během dvaceti čtyř hodin. “

V Nemocnici Most leží zhruba tři desítky pacientů s covidem-19, pět z nich vyžaduje intenzivní péči. Obsazenost standardních covidových lůžek je 35 procent, obsazenost intenzivních lůžek 73 procent.  

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme