Trenéři vás zvolili nejlepšími hráči akademie v juniorce za prosinec. Jaký je to pocit?
Michael Hrabal: Skvělý. Za takové ocenění jsem samozřejmě moc rád, velmi mě to potěšilo. Nejdůležitější ale je, že celý náš tým funguje na sto procent. Jsem rád, že mohu být součástí takového týmu a můžu se podílet na úspěchu.
Jakub Krbeček: Já se připojím k Michalovi. I pro mě je to výborný pocit, v minulosti jsem ho zažil už několikrát. Jsem moc rád, že mě trenéři znovu zvolili. Moc si toho vážím.

V aktuální sezoně tvoříte silný brankářský tandem. Je mezi vámi zdravá konkurence?
Jakub Krbeček: Určitě ano. Myslím si, že pro oba brankáře je to jedině dobře.
Michael Hrabal: Je to tak. Každý gólman chce chytat co nejvíce zápasů a být nejlepší. I díky konkurenci se oba posouváme dopředu. Navzájem si přejeme úspěchy, ale nejdůležitější je pro nás úspěch týmu. Záleží pouze na trenérech, kdo v kterém zápase bude chytat.

Vzhledem k tomu, že jste velcí kamarádi, trávíte spolu volný čas i mimo hokej?
Jakub Krbeček: Volného času mám bohužel celkově velmi málo, ale když je to možné, jako tým si spolu občas zajdeme někam za zábavou.
Michael Hrabal: Musím se přiznat, že s nikým ze spoluhráčů příliš volného času netrávím, protože kvůli škole ani moc volna nemám, což mě hodně mrzí. Rád bych se spoluhráči trávil více času, určitě i s Kubou.

Do jaké kategorie brankářů patříte, vyhledáváte raději klid nebo ruch velkoměsta?
Michael Hrabal: Myslím si, že u mě je to jedno. Většinu času trávím ve škole nebo na zimáku, po Praze se moc neprocházím. V den zápasu se snažím najít co největší klid. Chci se zavřít sám do sebe a koncentrovat se na svůj výkon. V tu chvíli se s nikým ani moc nebavím.
Jakub Krbeček: Jsem na tom podobně. Před zápasy raději vyhledávám klid, abych byl na zápas co nejlépe připravený. Po úspěšném zápase klidně zajdu s naší partou rozvířit ruch velkoměsta. (směje se)

Michale, když v brance chytá Kuba, říkáš mu, co se ti třeba nelíbilo?
Myslím si, že jsem Kubovi za celou dobu neřekl snad ani jednu výtku. Možná je to i tím, že není nic, na čem bych Kubu nachytal. (směje se) Navíc se mi osobně nelíbí, když si mladí gólmani navzájem vytýkají chyby. Raději Kubu pochválím a povzbudím ho do dalšího průběhu utkání.

V brankářských statistikách aktuálně patříte mezi nejlepší gólmany v soutěži. Nestává se často, aby mužstvo mělo oba své brankáře na předních místech, souhlasíte?
Michael Hrabal: Máš pravdu, málokdy se stane, aby jeden tým měl ve statistikách nahoře dva brankáře. Myslím si, že je to super. Zásluhu na našich číslech mají určitě i spoluhráči, kteří nám v brance hodně pomáhají. Na Spartě trenéři s brankáři pracují výborně.
Jakub Krbeček: Já pouze doplním Michala. Myslím si, že je to výborná vizitka pro náš tým a zejména pro celou Spartu. Máme zde kvalitní prostředí, což je super.

Michale, Kuba působí v juniorské kategorii stabilně už druhou sezonou. Co říkáš na jeho počínání?
Myslím si, že Kuba je skvělý brankář a v zápasech ukázal, že umí mužstvo podržet v kterýkoliv situacích. Je vidět, že je to zkušený gólman. Rozhodně má z čeho těžit.

Kubo, zvykl sis za tu dobu na úroveň juniorské extraligy?
Ano. Věřím, že v očích trenérů chytám dobře a snad předvádím dobré výkony. Při přechodu do juniorky jsem měl velkou výhodu, když jsem začínal v této kategorii ještě o rok dříve. Myslím si, že právě ten jeden rok mi moc pomohl. Rychleji jsem si zvykl na tempo hry. Cítím se skvěle.

Co ti na juniorské soutěži nejvíce vyhovuje?
Je to důležitá část cesty, kde se hokej stává rychlým, technickým, chytrým a hlavně tvrdším. Myslím si, že z pohledu diváka je určitě na co se dívat. Vyhovuje mi tempo, ve kterém se hraje, a navíc pořádné střely na branku, které mají velkou razanci. Jsem moc spokojený.

Michale, kromě zápasů v juniorce jsi odchytal i několik duelů v dorostu. Jak vše stíháš?
V dorostu jsem naskočil jen v několika zápasech na začátku sezony. Celou sezonu trénuji pouze s juniory. Jsem rád, že mi trenéři jako mladšímu brankáři dávají šanci.

Která z obou soutěží ti aktuálně vyhovuje více?
Musím říct, že určitě juniorka. Více se v ní brání, hra má velice rychlé tempo a je silovější. Zato v dorostu je spíše hra založená na útoku, a navíc padá více branek.

V létě minulého roku jsi byl draftován do prestižní americké soutěže USHL. Odhaduji, že jsi musel mít pořádně velkou radost.
Obrovskou! O draftu jsem tehdy vůbec nevěděl. Ve chvíli, kdy mě taťka vzbudil, byl jsem hodně překvapený a zároveň ohromně šťastný. Vždycky byl můj sen hrát v Americe a tohle mi k tomu může hodně pomoct.

Podobnou cestou se vydal brankář Jan Škorpík, jenž v minulosti působil ve sparťanské mládeži. Sleduješ ho?
Ano, vím o něm. Sleduji hodně zahraniční soutěže, konkrétně i tým, v němž chytá Honza. Jsem moc rád, že podepsal kontrakt na univerzitě. Je to velký úspěch. Přeji mu, aby nadále předváděl dobré výkony.

Nyní chodíš na víceleté gymnázium, studium tě přitahuje?
Neřekl bych úplně, že přitahuje, ale uvědomuji si, že studium je v aktuální době velice důležité. Myslím si, že každý by měl dbát na své vzdělání daleko víc. Vím, že se v budoucnu může stát cokoliv. Každý by měl být připravený studovat pro případ, že by v hokeji neuspěl.

Chápu správně, že se chceš dostat až do NCAA na univerzitu?
Je to můj sen. Myslím si, že americká univerzitní liga je vůbec nejlepší cesta pro brankáře, jak nastartovat kariéru. Je to vynikající soutěž pro přechod mezi juniorským a dospělým hokejem. Vím, že kluby mají výborné zázemí, které současně nabízí možnost vystudovat univerzitu.

Pojďme zpět ke Spartě. Na co se s trenéry v současné době nejvíce zaměřujete?
Jakub Krbeček: V tréninku pracujeme na spoustě věcí. Nyní se soustředíme hlavně na bruslení v brankovišti. Správný pohyb v půlkruhu je pro nás z pohledu brankáře velice důležitý.
Michael Hrabal: Ano, je to tak. U mě se nyní nejvíce zaměřujeme s trenérem brankářů panem Přikrylem na práci s výškou, abych ji mohl ještě lépe využít. Přeci jen ze své výšky můžu jenom těžit. S trenérem postupně pracujeme, abych zabíral v brance co největší prostor.

V čem jsou brankářské tréninky oproti těm klasickým hráčským odlišné?
Michael Hrabal: Jak se to vezme, záleží, na čem musí brankář zapracovat. Velký problém pro brankáře je správné úhlování střely. Z opačného pohledu se hráči zaměřují na speciální cvičení, při kterém trénují změnu úhlu střely. I proto se na jednom cvičení může zlepšovat jak hráč, tak i brankář.

Máte kromě společných tréninků ještě další speciální tréninky?
Jakub Krbeček: Ano. V ranním tréninku akademií jsme rozděleni zvlášť na hráče a brankáře. Máme čas na speciální brankářský trénink, kde pracujeme na spoustě věcí.
Michael Hrabal: I já stejně jako Kuba chodím ráno na trénink akademie. Rád si navíc zatrénuji i doma. Myslím si, že v současnosti by to bez podobných extra tréninků navrch nešlo.

Kolik času přibližně trávíte v posilovně? Máte rádi posilovací cviky?
Jakub Krbeček: Určitě ano, tréninky v posilovně jsou pro nás velice důležité. Hokejista takové tréninky nikdy nemůže vynechat či podcenit. Každý den trávím v posilovně minimálně hodinu, někdy i déle.
Michal Hrabal: Chodím do posilovny vždycky s týmem, přibližně čtyřikrát až pětkrát do týdne. Posilovna mě nejdřív moc nelákala. Teprve v říjnu roku 2020, když byla předčasně ukončena sezona, jsem měl možnost pravidelně chodit do posilovny. Tréninky mě najednou začaly bavit, navíc jsem cítil, že jsem nabral svalovou hmotu. Na ledě to hned bylo znát, byl jsem rychlejší. Vím ale, že je pořád co zlepšovat. V posilovně stále hodně makám, tréninky mě moc baví.

Chytání v brankovišti neodmyslitelně zahrnuje i práci s brankářskou hokejkou. Jak moc se věnujete tomuto cvičení?
Michael Hrabal: Můžu já? Asi ano. (usměje se) Myslím si, že práce s hokejkou je jedna z mých silných stránek. A to i díky tomu, že v momentě, když mám na ledě prostor a střílí se na druhou stranu kluziště, rád si s pukem hraju. V tréninku si často nahrávám se spoluhráčem, anebo i s Kubou přes celé kluziště. Myslím si, že díky těmto tréninkům mám na puku lepší cit, ale vím, že stále je prostor ke zlepšení.
Jakub Krbeček: Práce s hokejkou je velice důležitá, ale moc času na ni v klasickém tréninku není. Takovému cvičení se věnujeme spíše ve speciálním tréninku zaměřeném pro brankáře.

Na závěr můžete prozradit, jak často probíráte design své brankářské masky?
Michael Hrabal: Vzhledem k tomu, že mám v posledních třech sezonách stále bílou masku, její design jsem v minulosti nikdy příliš neřešil.
Jakub Krbeček: I já design na masce moc neřeším, za dobu brankáře jsem si navrhl pouze dvě masky. Není to pro mě až příliš důležité. Nynější masku mám po Jakubu Sedláčkovi, který dříve působil na Spartě. Maska je rudobílá s jedním „S“ na každé straně. Na horní části masky mám načrtnutou Prahu. Myslím si, že tato maska se opravdu povedla.

FOTO: Juniorský hokej