Město Hodonín - Oficiální web

Narodil se 27. 7. 1970 v Hodoníně. Po ukončení gymnázia v roce 1988 nastoupil studium na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, oboru meteorologie a ochrana životního prostředí. Po návratu z vojenské služby se stal učitelem v Mutěnicích, kde vyučoval fyziku, informatiku, chemii a náboženství. Jeho křesťanské cítění a také účast na demonstraci 17. listopadu 1989 vedly k aktivnímu zájmu o politické dění a ke vstupu do KDU – ČSL. Zde se v roce 1995 stal předsedou místní organizace a zároveň začal působit také v komisi pro životní prostředí.

Zastupitelem města Hodonína byl poprvé zvolen v roce 1997 a v listopadu 1998 se stal místostarostou města. Pozici ve vedení radnice zastával osm let do roku 2006. Léta 2006 až 2010 věnoval péči o rodinu, která pro něj byla vším. V pozici místostarosty poté působil i ve všech následujících volebních obdobích až dosud, byť v některých minulých letech s přestávkami.

V Hodoníně patřil k nejdéle sloužícím politikům, byl hrdým patriotem, což se odráželo i v jeho práci. Plně se věnoval sociální oblasti, dále tématům školství, ekologie, městské zeleně, odpadového hospodářství a jako dlouholetý garant odboru ekonomiky a financí také hospodaření města. V pozici místostarosty dále soustředil svou pozornost na bezpečnost města a rozvoj hodonínských lázní. Ve své profesi však nebyl úzce zaměřen. Hodonín jej zajímal celkově a své rodné město miloval. Pokud to bylo v jeho silách, snažil se vždy lidem pomoci, byl ochotný člověka vyslechnout a hledat řešení jeho problémů.  

Spektrum jeho zájmů a aktivit bylo velmi pestré. Od přírody a meteorologie, kdy udivoval své kolegy přesnými předpověďmi počasí, přes kulturu, kde jej lidé mohli slyšet jako jednoho z členů Smíšeného pěveckého sboru města Hodonína. Měl však rád také sport, zejména volejbal, který léta rekreačně hrával. Nezapomenutelný a inspirativní byl i jeho smysl pro „zelenou dopravu.“ Po městě jej bylo možné potkat výhradně na kole, a to za jakéhokoliv počasí.    

Jak sám řekl, jedním z největších životních darů pro něj byla jeho rodina. Byl laskavým otcem svým pěti dětem a rok i spokojeným dědečkem malé vnučky. Životní oporou pro něj byla manželka Lucie, která mu také pomáhala překonávat úskalí těžké nemoci. 

Čest jeho památce! Nikdy nezapomeneme.