Během ledna se světlý den prodlouží o hodinu a pět minut, Země je zároveň nejblíže Slunci
Prosinec byl z hlediska astronomie přelomovým měsícem. Po jeho většinu se délka světlého dne zkracovala, ale od zimního slunovratu se naopak prodlužuje. Tak to bude pokračovat až do poloviny června.
Například 1. ledna 2022 v Českých Budějovicích vyšlo Slunce v 7.56 hodin a zapadlo v 16.15 hodin, světlý den tedy trval 8 hodin a 19 minut. V poslední lednový den vyjde Slunce v 7.34 hodin a zapadne v 16.58 hodin, doba světla se tak už prodlouží na 9 hodin a 24 minut.
„Během ledna se světlý den celkem prodlouží o hodinu a pět minut, takže průměrně o nějaké dvě minuty denně. Každý den je lépe a lépe,“ uvádí jihočeský astronom Miloš Tichý.
V lednu je podle něj Slunce i nejblíže Zemi, ačkoli nám to tak nepřipadá, protože je zima. „Roční doby nezávisí na tom, jak daleko je Slunce. Hlavní roli hraje klon zemské osy, tedy pod jakým úhlem k nám dopadají sluneční paprsky. V zimě dopadají pod šikmým úhlem, takže nám dávají méně energie,“ připomíná Miloš Tichý.
Nejdále bylo Slunce od Země 4. ledna, a to 147,1 milionů kilometrů. „Až do července se budeme od Slunce vzdalovat. Bude ale tepleji, protože Slunce budeme mít stále výš nad obzorem, paprsky budou dopadat více kolmo a Slunce tak bude dodávat více energie,“ dodává astronom.
Související
-
Jednou za 28 let připadají dny v týdnu na úplně stejná data, fáze Měsíce se opakují po 19 letech
V kalendářích běžně zjišťujeme, kdo má daný den svátek. Objevují se tam ale i různá čísla a písmena, jejichž význam málokdo zná. Souvisí s pohybem nebeských těles.
-
Byla Betlémská hvězda skutečným nebeským úkazem? Touto otázkou se zabývali mnozí astronomové
Citát z Bible o hvězdě, která mudrcům prozradila, že se v judském Betlémě narodil Ježíš Kristus, má náboženský a teologický význam. Jaký je ale jeho význam astronomický?
-
Měsíc se vzdaluje od Země. Odborníci to zjistili díky odražečům, které na Měsíci nechali astronauti
Vzdálenost mezi naší planetou a Měsícem se každý rok o dva až tři centimetry zvětšuje. Jak vysvětluje jihočeský astronom Miloš Tichý, víme to díky programu Apollo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
