Pro zvolení v prvním kole bylo potřeba získat alespoň 341 hlasů. Charanzové se podařilo jako první v historii Česka získat mandát i pro druhou polovinu volebního období europoslanců. Vedení europarlamentu se totiž mění vždy v polovině, tedy po 2,5 letech.
„Je mi obrovskou ctí být zvolena jako první Češka do vedení Evropského parlamentu na další období 2,5 roku, takže na celých 5 let. Jsem moc ráda a vážím si podpory, kterou mi moji kolegové dneska vyslovili,“ napsala ke svému znovuzvolení na Twitteru Charanzová.
Kandidát Pirátů Marcel Kolaja ve druhém kole volby získal 239 hlasů, pro zvolení potřeboval 346. Při prvním hlasování jej podpořilo 241 poslanců. Před třetím hlasováním se rozhodl svoji kandidaturu stáhnout, oznámila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.
Je mi obrovskou ctí být zvolena jako první Češka do vedení @Europarl_CS na další období 2,5 roku, takže na celých 5 let. Jsem moc ráda a vážím si podpory, kterou mi moji kolegové dneska vyslovili. Dík všem, co mi pomáhají. A vám všem, kdo se zajímáte o moji práci ❤️ https://t.co/jKM0vLju5n
Český nezájem o EU
Češi měli poprvé v historii ve vedení Evropského parlamentu dva své zástupce. A to v kontrastu s tím, že v Česku evropská témata ani EU samotná příliš pozornosti nezískávají.
„Vláda Andreje Babiše velkou měrou přispěla k tomu, jak negativně mnoho českých občanů Unii vnímá. Andrej Babiš využil každé příležitosti, kdy mohl práci celého Evropského parlamentu (EP) shodit, sám ho chtěl dokonce zrušit. V parlamentu jsme totiž aktivně upozorňovali na jeho střet zájmů, což se mu logicky nelíbilo,“ vysvětluje si domácí nezájem obhajující místopředseda EP Marcel Kolaja.
Podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z loňského července je například se členstvím v EU spokojeno pouze 34 procent lidí. Nejméně dotázaných (opět 34 %) příslušnost k evropskému bloku hodnotilo jako prospěšnou právě v oblasti politiky, samotné členství ale mělo podporu 66 % respondentů.
Zájem Češi nemají ani o samotné volby do Evropského parlamentu, což je přitom jediná volená instituce EU. S výjimkou hlasování v roce 2014 (účast 18 % voličů) si své europoslance přichází vybrat kolem 28 % lidí s volebním právem. Například o volby do Poslanecké sněmovny má ale stabilně zájem kolem 60 % dospělých.
Historicky nejvyšší zastoupení Čechů ve vedení institucí EU je podle místopředsedkyně EP Dity Charanzové dáno tím, že se podařilo změnit strategii, koho Češi do centra Unie vůbec vysílají za politiky. „Minule jsme sem posílali lidi si odpočinout, před důchodem, politicky za odměnu, ale to se už změnilo,“ říká Charanzová.
Europarlament zvolí nové vedení. Zasedání zahájila vzpomínka na Sassoliho |
Zisky vysokých postů tak podle ní nejsou výsledkem „kvóty“ pro Česko za zásluhy nebo délku členství. „Teď jsou tady lidi, kteří pracují. Těch 705 kolegů poslanců to vidí a umí ohodnotit,“ myslí si Charanzová.
Pokračovat ve vedení Evropského parlamentu si Charanzová i Kolaja přejí především díky většímu vlivu na jeho fungování, který si se svou funkcí oba pojí. „Například se mi podařilo prosadit, že veškeré vzdálené hlasování jak na plénu, tak ve výborech, je jmenné a veřejné. Občané si tak konečně mohou zkontrolovat, jak europoslanci o jednotlivých návrzích hlasují,“ uvádí příklad důsledku svého působení Kolaja.
„Je to i o propagaci České republiky. Moc se těším na naše předsednictví a pokud znovu dostanu důvěru a zvolí mě, ráda se zasadím, aby EP o České republice více věděl. Místopředsednický post je také důležitý pro ovlivňování zákonů, které jsou pro nás velmi důležité. Je to o vlivu,“ dodává Charanzová.
Ciao David. V Římě se rozloučili se Sassolim, přijela i Pekarová Adamová |
Ta za své dosavadní úspěchy považuje například změnu v udělování Ceny evropského občana.
„Motivuje lidi, kteří vymýšlí zajímavé projekty. Zasazuji se o to, aby si tu více všímali i Čechů. Třeba masky tištěné na 3D tiskárnách z ČVUT získaly ocenění. Je to i o inspirování kolegů z jiných zemí, aby viděli, co se v Česku povede. V legislativě jsem se věnovala hodně spotřebitelům, například dvojí kvalitě potravin,“ vyjmenovává příklady svých aktivit Charanzová.
Aktuálně se zasazuje za přijetí Aktu o digitálních službách, který má omezit šmírovací reklamu na internetu, usnadnit odstraňování nelegálního a závadného obsahu z online prostředí nebo zamezit manipulativním obchodním praktikám. „Například když se vás při nákupu letenky Ryanair zeptá: ‚Opravdu si nechcete koupit pojištění?‘,“ přiblížila dopady nové legislativy na brífinku minulý týden europoslankyně.
Na dotaz, zda Česko někdy získá i předsedu EP, Charanzová uvedla jako příklad europoslankyni za Maltu Robertu Metsolovou, která je považována za hlavní kandidátku na tento post. „Kdybyste se jí před rokem zeptal, zda Malta bude mít někdy předsedu EP, tak by se asi zasmála, stejně jako se teď směju já. Myslím si, že to možné je. Je to o lidech, které sem vyšleme, ale občas je to i o náhodě,“ uzavírá Charanzová.
