Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Ještě do 2. února si mohou návštěvníci třešťské pobočky Muzea Vysočiny Jihlava připomínat vánoční atmosféru. Muzeum zmapovalo různé podoby evropských vánočních oslav.

Výstava nazvaná Vánoce u sousedů připomíná nejen české vánoční oslavy s Ježíškem, stromečkem, cukrovím a betlémy, anebo s přetrvávajícími starými zvyky krájení jablíčka či lití olova.

Muzejní kurátorka Milina Matulová představuje oslavy také z pohledu dalších zemí. Jak připomíná, ty slovenské jsou podobné českým, včetně sladkostí či uhlí pro děti na sv. Mikuláše. Štědrému dni se u našich sousedů říká Kračún, Vilia (od latinského Vigilia) či Dohviezdny večer. Jí se zelňačka kapustnica a ryba se salátem či opekance z kynutého těsta.

Ani maďarské Vánoce se zásadně neliší. Na okraji stolu tady leží od první adventní neděle až do Tří králů svatoštěpánský koláč. O Štědrém večeru se jí ryba, oplatka s medem a česnek, nechybí rybí polévka halászlé. V Maďarsku i v Rumunsku dostávají děti od Mikuláše nadílku do bot.

V Itálii začínají vánoce 25. 12. po papežském požehnání Urbi et Orbi. Trochu jinak se prý slaví na jihu a na severu. Dárky nosí Babbo Natale podobný našemu Mikuláši, anebo svatá Lucie. Italské děti pro ni na parapet chystají mléko a hrst slámy pro jejího oslíka.

Ve Velké Británii zase nosí dárky Otec Vánoc komínem do punčoch, které si děti večer 24. prosince věší na krb nebo na roh postelí. Jí se pečený krocan s kaštanovou nádivkou a vánoční puding. 
Ve Švédsku oslavují 13. prosince svatou Lucii, nositelku světla. Časně ráno prochází zemí průvody Lucií, perníkových panáčků a vánočních skřítků.

Specifický program je pak o švédském Štědrém dnu. „V odpoledních hodinách se všichni dívají na vánoční díl seriálu My kačeři z Kačerova z roku 1958,“ popisuje autorka výstavy. Jí se např. losos nebo sleď, anebo Janssonovo pokušení, brambory zapečené s ančovičkami.

Ve Finsku ráno na Štědrý den hledají mandli zapečenou v rýžovém nákypu. Kdo ji najde, ten se do roka vdá či ožení. Jí se opět losos nebo sleď, a také vánoční šunka rosolli či studená polévka ze švestek. Dárky tu nosí vánoční kozel Joulupukki.

Také v Chorvatsku naděluje svatý Mikuláš dětem sladkosti do bot. Na Štědrý den zvaný Badnjak tu mají bezmasý půst, děti rozbalují dárky od Djeda Bozičnjaka.

Výstava také přibližuje zvyky v Řecku, kde převládá pravoslaví a Vánoce se slaví podle gregoriánského kalendáře. Svatý Mikuláš tu 6. prosince ochraňuje námořníky, Řekové si moře předcházejí rozhazováním směsi sušeného ovoce a zrní koliva do vln.

Vánoce tady slaví až po silvestru, ale i sem už prý přicházejí z jiných evropských zemí oslavy od 24. prosince. Vánočním jídlem je např. pečená krůta. „Méně známá je tradice nasvícených modelů lodí na některých řeckých ostrovech,“ dodává k výstavě Milina Matulová.

Doprovodné texty výstavy doplňují řadu detailů oslav, ale i receptů spojených s Vánocemi. Ilustrovány jsou exponáty ve vitrinách. A pokud se někomu zdají evropské vánoční zvyky až překvapivě různorodé, pak např. v Argentině se slaví Vánoce až 6. ledna a dárky tu naděluje kůň Magi, pro kterého se před dveře chystá miska s vodou a seno.

Diskuze k článku