Foto Petr Zewlakk Vrabec
„Tady je to v ruinách,“ křičely dvě starší ženy před radnicí v polském městě Bogatynia, kde končil protestní pochod proti pokračování a rozšiřování těžby hnědého uhlí v dolu Turów. Slovo „ruina“ v souvislosti s městem ležícím v blízkosti polsko-česko-německého trojmezí opakovaly vícekrát. Třicet aktivistů a aktivistek z Německa, Polska a Česka, kteří zde protestovali proti další těžbě uhlí, je nepřesvědčilo. „Jak jste přijeli? Autem? Nemůžete zastavit pokrok,“ obracely se ke skupině demonstrujících a zcela na sebe strhly pozornost novinářů a novinářek, kterých bylo na parkovišti před radnicí přibližně stejné množství jako účastníků akce. Ženy nedůvěřovaly ani zprávám, ze kterých aktivisté čerpají. „Na české straně voda nebyla nikdy, to s dolem nemá nic společného! Na jaké zprávy se díváte? Na české!“ volala jedna z žen. Podle obou místních žen by ukončení těžby pro už tak dost postižený region znamenalo katastrofu. Podle aktivistů si naopak polská vláda bere horníky a jejich rodiny za rukojmí. Pokračováním těžby je totiž připravuje o možnost čerpat z miliardových fondů EU připravených pro zelenou transformaci. Kvůli nestabilitě trhu s uhlím se navíc mohou horníci ocitnout bez práce prakticky ze dne na den.
Rozšíření povrchového dolu ohrožuje vesnice stojící na české straně hranice, pouhých pár set metrů od místa, kam bude těžba po svém rozšíření sahat.
Dvojici žen však tyto argumenty nepřesvědčily – i proto, že polská provládní média o kauze Turów referují zcela jinak. V reportáži polské státní televize pro pořad Alarm! například obyvatel české vesnice Uhelná u Hrádku nad Nisou, kde dochází ve studních voda, uvedl, že tento jev nemá s těžbou v dole nic společného a že souvisí s polohou obce. Reportáž rovněž ukázala, že i v Česku (stejně jako v Německu) se těží uhlí v povrchových dolech, například ve Vršanech, proti čemuž podle polské televize prý „nikdo neprotestuje“ (český Alarm může ten polský v tomto opravit). A přesně tyto argumenty opakovaly obě ženy. S pokutou půl milionu eur, které Polsko musí kvůli Turówu platit, protože se nepodvolilo nařízení Evropské unie o zastavení těžby, ani se závěry hydrologů, podle nichž klesly podzemní vody v oblasti o deset metrů, se každopádně propagandistická reportáž nevyrovnává.
Strategický důl
Sedm procent elektřiny v Polsku pochází z Turówu, z čehož vyplývá i velký strategický význam, který povrchový důl a na něj napojená uhelná elektrárna u našich sousedů mají. Přes proklamované snahy Evropské unie přejít do roku 2050 k bezuhlíkové energetice si Poláci zatím dávají s odchodem od uhlí načas. Důl v Turówu se má rozšiřovat a jeho provoz plánuje Polsko až do roku 2044. I když výroba elektřiny z nekvalitního hnědého uhlí není v dnešní době zdaleka nejlevnější, Polsko si od ní slibuje především energetickou soběstačnost a také sociální stabilitu pro desítky tisíc lidí, kteří z těžby a spalování uhlí nějakým způsobem přímo nebo nepřímo žijí. Význam, který má energetický kolos v polské politice, ukazuje například nedávná kauza polského velvyslance v Praze, se kterým byl „zahájen proces odvolání“ poté, co kritizoval neempatický přístup polské strany právě v kauze Turów. Situace polského velvyslance v Praze je tak nejistá právě ve chvíli, kdy je potřeba společně hledat řešení.
Rozšíření povrchového dolu ohrožuje vesnice stojící na české straně hranice, pouhých pár set metrů od místa, kam bude těžba po svém rozšíření sahat. Kromě chybějící vody ve studních hrozí především zásadní pokles vody ve vrtu v obci Uhelná. Aktuálně se nedostatek vody z povrchových studní týká stovek až tisíců lidí – to jsou ovšem jen odhady aktivistů, přesné číslo není známo. Podle Anny Kšírové ze sdružení Rodiče za klima Liberec, která se věnuje ochraně klimatu na místní úrovni a zapojila se i do ekologických bojů okolo Turówu, je hlavním rizikem především nedostatek vody v obci Uhelná. „Už dnes dochází voda ve studnách. Některé z těch studen mají komunikaci s dolem a jiné ne,“ říká Kšírová. Záměr společnosti PGE rozšířit těžbu do blízkosti obydlí na české straně a až osmdesát metrů pod hladinu moře podle hydrologů způsobí masivní úbytek spodních vod.
Kšírová kritizuje i český přístup ke sporu s Polskem. „Česká strana nedělá dobrou práci. Současná podoba dohody mezi Českem a Polskem spoléhá na mechanismy, jejichž neúčinnost je prokázaná už dnes. Tedy na podzemní stěnu, která ale neposkytuje dostatečné záruky, že voda nebude mizet dál. Vůbec se neřeší problematika spravedlivé transformace dolu, která zahrnuje řešení sociální situace horníků a jejich rodin a je zcela zásadní pro uspokojivý a široce přijatelný konec těžby,“ myslí si aktivistka. Svými výroky o české straně a jejím přístupu naráží i na nedávnou návštěvu nové ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové v postižené oblasti. Další jednání mezi polskou a českou stranou mají proběhnout v úterý.
„Po dnešku již nic nebrání tomu, abych se svou polskou kolegyní obnovila jednání a vzájemně jsme se pokusily dotáhnout dohodu do úspěšného konce. Pokud se nám podaří najít shodu, je ČR připravena předložit návrh smlouvy okamžitě vládě ke schválení,“ řekla ministryně Hubáčková po setkání se zástupci samospráv. Podle Kšírové jsou ale požadavky, se kterými jde česká strana do vyjednávání, nedostatečné a dlouhodobému úbytku vody nezabrání. Navíc vycházejí ze starých dat. „Voda uniká ze všech vrstev, ale zásadní jsou ty spodní. Obec Uhelná stejně jako řada dalších obcí v okolí není napojená na krajský vodovod, a je tedy závislá na místním vrtu. Pokles se teď sice zpomalil, voda ale klesá pořád. Do pěti, šesti let hrozí, že lidé přijdou o jediný zdroj vody.“
Procesí s černou madonou
Demonstranti se v sobotu shromáždili u jednoho z vjezdů do dolu. „Každý týden se tu teď něco děje. Jsme z toho už unavení,“ říká asi hodinu před zahájením akce jeden z místních sekuriťáků. Na akci nakonec dorazí jen třicítka demonstrantů, zhruba stejný počet novinářů a policejní doprovod. Hnutí Extinction Rebellion, které dává svým akcím výrazný performatiovní ráz, tentokrát stylizuje demonstraci do náboženského procesí. Pikety s hesly visí na křížích, na hlavním banneru je černá madona, jedna z demonstrantek má madonu na transparentu i s textem ekologické modlitby v polštině. Po přečtení projevů střídavě v češtině, polštině a angličtině se průvod vydá na půldruhé hodiny dlouhou pouť po silnici do Bogatyně, kde po přečtení dalších projevů akce skončila.
Po akci, když už všichni pomalu odchází, dává ještě rozhovor médiím mluvčí české pobočky Extinction Rebellion Veronika Holcnerová. Vysvětluje, že se snaží komunikovat s horníky a místními lidmi a vysvětlovat jim, že rozhodně nestojí proti nim, že to je naopak polská vláda, kdo hazarduje s jejich životy. Uznává, že zatím se to aktivistům příliš nedaří, ale věří, že s dostatečnou trpělivostí se to nakonec může podařit. Anna Kšírová zase hodnotí působení organizace Rodiče za klima v Liberci, kde hodlá kandidovat v komunálních volbách. Trpělivost a odhodlání bude v zapadlých koutech Polska i Česka klimatický a ekologický aktivismus každopádně potřebovat.
