Má se čím chlubit. Je z generace velmi dobrých plavců, kterou vychoval v průběhu svého trénování Pavel Urban a která pravidelně vozila medailová umístění z krajských přeborů. Michal Křivohlávek následně převzal trenérství. I když pro něj trochu nešťastně. Těsně před vypuknutím pandemie covid-19. Přesto spolu s Barborou Koudelkovou dokázal hořický oddíl Rejnok nejen udržet v chodu po sportovní stránce, ale vytvořit si i bezvadnou kamarádskou atmosféru, což je nejen v dnešní době velkým plusem pro všechny.
Jak jste se k trénování dostal?
Nejdříve jako pomocný trenér mého trenéra pana Urbana, který mě vedl od dětství.
Co vás na trenérském řemeslu nejvíce oslovilo?
Určitě to, že můžu předávat zkušenosti mladším plavcům. Samozřejmě nejvíce mě těší, když si plavci zlepší svůj osobní rekord.
Mimo to ještě vedete sportovní kroužek hasičů. V jistém slova smyslu mohou být oba sporty v lecčems podobné.
Může se to zdát, ale každý z těchto sportů je úplně o něčem jiném. V hasičském sportu je to jak o fyzické kondici, tak o šikovnosti i vědomostech. V plavání je to samozřejmě také o šikovnosti, ale především o té fyzické kondici a technice každého z plavců.
Hořičtí plavci absolvují zhruba čtyři závody v roce. Proč jich není více?
Tento trend je zde nastaven od samého začátku oddílu. Bohužel oproti ostatním oddílům mají moji svěřenci o mnoho méně hodin v bazénu.
Od čeho je to tedy odvislé?
Odvislé je to jak ze strany trenéra, tak i od plavců. Z mé strany, jestli dokáži děti na závody připravit a ze strany plavců, zda se závodů zúčastní.
Jak moc plavecký sport zasáhl covid-19 a opatření proti jeho šíření?
Bohužel, není to moc zmiňováno, ale tento sport během „covidu“ hodně otupěl. Nechci se nějak vymlouvat, ale z vlastní zkušenosti vím, že pokud týden neplavu, je to strašně znát. Plavec bez vody je jako ryba bez vody. Plavcům jsme vymýšleli různá cvičení, běhání, procházky, ale bez vody to zkrátka nejde. Je to jako, kdybyste fotbalistovi nedali balón nebo hokejistovi puk.
Kolik svěřenců máte nyní na starosti?
Aktuálně dvanáct plavců. Bohužel jsme zaznamenali hodně odchodů - především kvůli škole. A problém s mladší generací bude i v tomto sportu. Přece jenom bazény byly zavřeny a omezeny ve velké míře.
Na co jako trenér kladete největší důraz?
Na techniku a odplavané hodiny v bazénu. Jsem rád, když mám na tréninku co nejvíce plavců - hned je to krásnější. Tudíž kladu důraz na docházku.
Vidíte v hořické mládeži plavce, o kterém si řeknete, že to může daleko dotáhnout?
Vše je to jen a jen o plavci. Nemyslím si, že by zde byl někdo, kdo by to dotáhl na olympiádu (usměje se), ale hezké umístění na krajských závodech, posléze kvalifikaci na mistrovství ČR nereálné určitě není.
Jak si Hořice stojí v krajském či republikovém měřítku?
Jak jsem uvedl, hodin, které plavci naplavou v hořickém oddílu, se od jiných liší až o polovinu, proto je těžké se nějak poměřovat. Na posledních závodech si ale po těch všech pauzách vedli na naše poměry výborně. Všichni si připsali osobní rekordy a premiéry v různých stylech. Na republiku se bohužel nikdo nekvalifikoval, ale uděláme vše pro to, aby se to příští rok změnilo. Lehké to ovšem nebude.
Jak probíhá běžný trénink?
Pochopitelně tréninky mají svůj řád (rozcvičování, protahování, cykly…). Naše tréninkové čtyři hodiny tráví plavci pouze ve vodě. Bez ní se plavec nemá šanci někam posunout. Jen pro informaci, plavci jiných oddílů naplavou za týden hodin jednou tolik.
Funguje i teoretická příprava?
Teorie je vlastně součástí vlastního tréninku, kde neustále opravujeme styl a předáváme další rady pro výkonnostní postup.
Co je pro plavce podle vás nejdůležitější?
K rozvoji by měl plavec cvičit vhodné cviky. Určitě by měl chodit pravidelně běhat, především ke zlepšení svých dechových možností. Ale nikdy nic nezkazí i jinými sporty - kolo, běžky a tak dále. Všeobecně každý sport, který je mimo trénink, je pro plavce jen dobře.
Vy sám jste se dříve aktivně zúčastňoval plaveckých závodů. A nutno říci, že velmi úspěšně. Proč už tomu dnes tak není?
Moje kariéra začala v devíti letech, kdy mě rodiče přihlásili do kroužku. Dále si to moc nepamatuji. Vím, že jsem se pohyboval v polovině výsledkových listin. Okolo 13-14 let jsem dokázal plavat i na třetí místa. Dokonce jsem se zúčastnil republiky na 200 metrů motýl. V patnácti letech, s přestupem na střední školu, jsem vstoupil do plaveckého oddílu v Hradci Králové, kde jsem plaval dva roky. Poté jsem se vrátil do Hořic a trénoval si sám sebe, což mě bavilo nejvíce.
Opravdu?
Ano. Jednou jsem si řekl, že uplavu 100 m kraulem pod jednu minutu (pro plavce často zlomový okamžik). V osmnácti letech jsem tuto hranici pokořil a pak se začal věnovat trénování. Aktuálně neplavu, ale určitě se k tomu vrátím, až bude klidnější období.
Veřejnost o plaveckém oddílu v Hořicích často mnoho neví. Co byste o něm krátce řekl?
Je mi občas líto, když se s někým bavím a diví se, že tu vůbec něco takového existuje. Tréninky plaveckého oddílu Rejnok probíhají pravidelně třikrát týdně (mimo školní prázdniny). Cílem je vychovat z talentovaných dětí závodní plavce na úrovni krajských soutěží. Talenty, kteří budou ochotni na sobě pracovat. Hledáme především z řad dětí, které navštěvují kurzy plavecké školy. Plavání je určitě zejména fyzicky velmi náročný sport, ale pokud má plavec nejvyšší ambice, je potřeba tomu obětovat ještě mnohem víc po všech stránkách. A to mohou zajistit především oddíly ve velkých městech s dlouhou tradicí a zázemím.
Co je vám bližší? Hasiči nebo plavání?
Na tuto otázku nelze najít odpověď, jelikož v každém sportu je něco hezké. Hasiči mě budou blíže po profesní stránce a naopak plavání po té sportovní. Každopádně spojení tu je. Nejen mým cílem totiž je předat zkušenosti a rozvíjet naše nástupce, bez kterých by nebyla další generace. A to jak hasičů, tak plavců.
Co vaše profesní a sportovní plány?
Jak už mnoho lidí v mém okolí ví, tak jsem od ledna 2022 nastoupil jako profesionální hasič do Dvora Králové. Bohužel mi to trochu komplikuje mé trénování, ale vše se snad skloubí a sedne si to. Co se týče sportu, chci si zlepšit fyzickou zdatnost a zapojit se do soutěží v TFA (hasičský sport). Jinak chci určitě začít více plavat, nebo mě moji plavci začnou porážet (směje se).
|
Ing. Petr Rücker, ředitel Sportovního zařízení
města Hořice: „Doufám, že se naši plavci v nové sezoně připraví na účast
většího počtu závodů. Michalovi bych rád popřál hodně energie do další práce
trenéra i hasiče profíka. A aby našel další nové talenty, které budou dělat
radost jemu i hořickému plavání."
|
