Kdo jí pravidelně hroznové víno, má pestřejší střevní mikroflóru, a tím pádem lepší imunitu i schopnost metabolizovat cukry a tuky. A také nižší hladinu cholesterolu, což zase znamená menší riziko ucpaných tepen, infarktu a kardiovaskulárních onemocnění.
Naznačil to výzkum, jehož výsledky vyšly v odborném časopise Nutrients.
Čtyři týdny s hrozny
Experiment, který provedli výzkumníci z Kalifornské univerzity, trval dva měsíce. Dvacet zdravých dospělých účastníků se po čtyři týdny stravovalo podle speciálního jídelníčku se sníženým obsahem antioxidantů i vlákniny.
Další čtyři týdny jedli podobně, s jediným rozdílem – na každý den měli předepsaných 46 gramů lyofilizovaného hroznového vína v prášku. To odpovídá dvěma porcím ovoce denně.
V průběhu výzkumu vědci analyzovali vzorky stolice a moči jednotlivých účastníků. Už po čtyřech týdnech s hroznovým vínem měli strávníci rozmanitější střevní mikroflóru (podle obecně uznávaného Shannonova indexu diverzity) a zvýšil se i podíl zvláště cenných bakterií.
Jednou z nich byla i Akkermansia muciniphila, která podporuje lepší ukládání glukózy a tuků, ale také celistvost a pevnost střevní bariéry.
Víc hodných bakterií, méně cholesterolu
„Jsou to skvělé zprávy, protože zdravá střeva jsou zásadní pro imunitní systém a celkové zdraví člověka,“ uvádí Čao-pching Li, vedoucí studie, která na Kalifornské univerzitě působí jako specialistka na výživu a profesorka medicíny.
„Náš výzkum potvrdil starší nálezy a rozšířil naše povědomí o zdravotních benefitech hroznového vína a také o jeho vlivu na srdeční zdraví nebo hladinu cholesterolu.“
Existují „superpotraviny“?Nejedná se o vědecký termín, pochází spíš z marketingu. Každopádně popisuje potraviny, které mají vysoký obsah zdraví prospěšných látek – vitaminů, minerálů nebo antioxidantů. A ty by nám v jídelníčku určitě neměly chybět.  Vyzkoušejte třeba naše tipy na 10 superpotravin, kterými tělu dodáte vše potřebné. |
Už za čtyři týdny se totiž účastníkům o 41 procent snížil podíl žlučových kyselin. Ty hrají zásadní roli v tom, jak tělo zpracovává tuky a jak ukládá cholesterol.
Hladina cholesterolu jim díky tomu za stejnou dobu klesla v průměru o 6,1 procenta. I to podle výzkumníků hraje do karet tomu, aby se hroznové víno stalo novou „superpotravinou“.
Mohou za to polyfenoly?
Za úspěchem hroznů, ale třeba i „obyčejných“ jablek, podle vědců nejspíš stojí látky zvané polyfenoly. Ty patří mezi takzvané antioxidanty, mimo jiné pomáhají podporovat krevní oběh a udržovat cévy zdravé a pružné.
Navíc pomáhají snižovat krevní tlak, kontrolovat glykémii (hladinu cukru v krvi) a zmírňovat chronické záněty. Dlouhodobě tak snižují riziko srdečních chorob.
Existuje více než osm tisíc druhů polyfenolů: některé se přirozeně vyskytují v ovoci a zelenině, jiné například v luštěninách, čaji, kávě nebo čokoládě.
